Zdraví

Vaše příběhy o vlasech


Přinášíme vám vyhlášení soutěže Podělte se s námi o experimenty, které zažily vaše vlasy.

V první řadě bychom vám rádi poděkovali za opravdu značné množství vašich úžasných příběhů. Prokousat se jimi a především vybrat podle našeho uvážení ty nejlepší byl opravdu oříšek!

Nejvíce kuriózních zážitků se vázalo k dobám už minulým a to především ke zkušenostem s trvalou. Ale i množství barev, co jste si na svých hlavičkách dokázaly ať už dobrovolně či nedobrovolně vytvořit bylo neuvěřitelné. Většinou se jednalo o rozhodnutí z mladistvé nerozvážnosti, někdy byly výsledky dosaženy naprosto cíleně, ovšem s jinou prvotní představou. Slzičky tekly proudem, padaly pohlavky z řad otců a odvaha se s postupnými neúspěchy začala vytrácet…experimenty bývají často otázkou věku, někdy má ale člověk chuť na opravdovou změnu. Do dalších – nejlépe vydařených proměn - přeje mnoho úspěchů redakce ženy-in!

Výherkyně od prvního do desátého místa, jejichž příběhy si můžete přečíst níže:

1. místo:

gorgeta

 

2. – 6. místo:

ova9,  Januše,  bohuša,  bruneta, Eluš

 

7. – 10. místo:

Hysteria,  Barunka23,  cherry.love,  majjaa

 

VAŠE PŘÍBĚHY (v původním znění bez redakčních úprav)

 

1. gorgeta


Má puberta neprobíhala jako u ostatních soukmenovkyň odsekáváním slovy "si ale blbej", zuřivým lepením plakátů LUNETIC na skříňky a třídní nástěnky ve škole, vždy jsem toužila naprosto se odlišovat. Mimochodem - dnes přemýšlím, jak se vyrovnám s tím, že má dcerka-princezna, to nádherné růžové miminko, zřejmě podědí mé geny a jednoho dne, ve svých 14-ti letech, přijde jak strašidlo a já budu ta hloupá a trapná, která ji nechápe. Abych se vrátila k tématu.

 

To léto jsem myla okénka na pumpě jak zběsilá a třikrát v týdnu "bouchala osmičky" ve zdejší bagetárně (ještě po devíti letech při akutním hladu odmítám tuto pochoutku na benzínových pumpách a přecházím do odd. sušenek). Za vydělaných 10 tisíc jsem se vydala do Prahy s vidinou, jak mé blonďaté vlasy do půli zad přeměním v nádherné a okouzlující modré DREDY! Vše se zdařilo, bylo 31. 8. Cestou domů jsem se opájela pocitem, jak vstoupím do prváku na gympl výjimečná, jiná, extravagantní. Mé snění jakoby mi dalo zapomenout na mého přísně konzervativního taťku, ze kterého jsem tehdy měla dost VELKÝ VÍTR. A jaká byla má konfrontace s otcem? "Co to máš na hlavě?" "Ehm.. to jsou dredy, tati." "Dredy?" "To se teď nosí, tati." "Okamžitě jdi do koupelny a rozpleť si ten hnus co máš místo vlasů." "Tatí, ale to se nedá rozplést." "Takže ONO SE TO NEDÁ ROZPLÉST?!" "Víš tati, je tam napletený chemlon a konečky jsou přepálené a zatavené voskem a....a..a.." Než jsem stačila dopovědět taťkovi jak jsem cool a kolik to stálo, byla jsem dovlečena do koupelny, starší bratr mi s neskrývanou škodolibostí držel pro jistotu ruce a tatíček mi svým značkovým strojkem na vlasy radikálně zničil můj sen o 1. září. Jediné co se shodovalo s mou představou byl fakt, že na mě hleděly spousty a spousty spolužáků.

 

Nepoznaly mně ani mé kamarádky, můj chlapec se se slovy, že není pro mne dost dobrý, ihned přitočil k jedné z mých sokyň. V autobuse si mne dva prvňáčci spletli s klukem (bez vlasů jsem opravdu celá táta), když mě v mužském rodě požádali, ať je pustím blíže k tyči. Jediný kdo na mě mohl z celé střední (450 studentů) oči nechat, byl vedoucí biologické nadskupiny - zřejmě jej fascinovaly mé lebeční kosti... Samozřejmě teď na všechno koukám s nadhledem a konečně díky tatínkovi mám dnes husté a kvalitní vlasy, ovšem půl roku trpět svou vizáží, ve věku 15 let, ten pocit nelze zapomenout a i dnes po 9 letech mne drží od sebemenších experimentů, svěřuji svou hlavinku výhradně své kadeřnici a s obavami čekám, kdy si má dcerunka s obličejem svého otce začne ve třech letech střihat ofinku a ve dvanácti propadne touze ODLIŠIT SE.

 

2.ova9


Experimentovala jsem take a po cerstve provedene trvale ondulaci jsem mela vlasy krabate, bez lesku. Znama mi poradila, abych si naplacala na vlasy na hodinu MAJOLKU a pokryla je igelitem. Cekala jsem na vhodnou chvili az manzel bude na nocni smene a deti budou spat. Doslo k ukonu v pozdnich nocnich hodinach. Vsude ticho, ja v tom nejlepsim a z potemnele ulice se ozyva hasicske auto s tlampacem (dnes se tomu zasmejem, ale tehdy nam do usmevu vubec nebylo) "Opustte domacnosti, nesvitte, nestartujte auta, netelefonujte, hrozi nebezpeci vybuchu plynu"… Nechtela jsem verit svym sluchum, po opakovani vyzvy a pohledu z okna jak lide vetsinou castecne odeni s horni casti ulice bezi i s detmi, aby se zachranili.

 

Me rozhodovani s majolkou na hlave, opustit dum a probudit deti (bez hlavni opory domacnosti-manzela) a dodatkem syna, co se mi to snilo o vybuchu, jsem nezmohla ani behem nocni hodiny k chuzi do ulic. A tak jsem cela vystrasena behala od detskych pokoju k oknu do ulice a do koupelny az jsem zahledla souseda od naproti na kole, ktery sdelil, ze jede od mista stanoviste lidi, nebezpeci uz je odvraceno a ze mam zustat doma. Oddychla jsem si, bylo uz kolem 3 hod. ranni, tak jsem si doupravila vlasy a sla spat. Rano jsem mela vlasy opravdu OK (2,5 hod. s majolkou), manzela nic netusiciho o nocnim deni, k uzasne pochvale mych vlasu.

 

3. Januše


V 15 letech, kdy se mnou cloumala puberta, jsem se vsadila s kamarádkami, že přijdu s hodně neobvyklým účesem do školy. Své dlouhé vlasy jsem si opižlala, obarvila na zeleno, upravila bílou barvou jako fotbalový trávník, na který jsem si připnula berušky jako fotbalisty. Ve škole u spolužáků jsem to vyhrála, ale u kantorů ne - ředitelská důtka a pár pohlavků doma mě neminula.

 

4. bohuša


Tento příběh se nestal na mých vlasech,ale na vlasech mého manžela měsíc po svatbě! Manžel je blondáček a já před ním občas prohodila, že se mi líbí černovlasí chlapy... a to jsem neměla dělat! Přišla jsem domů z práce a šok - manžel seděl v obýváku - vlasy černé jak havran - obarvil se na černo! Po prvním šoku jsem se začala smát s plných plic, protože vypadal hrozně! Manžel se naštval a já sedla na kolo a jela jsem koupit odbarvovač! Výsledek - manželova hlava zůstala rezavá, jak liška! Druhý den jsme potkali sousedku, ta pozdravila a už dalším drbnám hlásila, že měsíc po svatbě a už se vodím s jiným chlapem - ona ho totiž nepoznala! Od té doby už neříkám, že se mi líbí černovlasí chlapi a za dvanáct let co jsme spolu manžel s vlasy neexperimentuje - prostě je to můj blondáček!

 

5. bruneta


Vyhlášení vašeho tématu na příběh – Vlasy, mě přivolal jednu vzpomínku, kterou jsem zažila ještě jako malá. Byla to krásná doba dětství, kdy se naše maminky scházely každý pátek na odpolední kafčo, daly děti dohromady, aby si vyhrály, a samy mohly v klidu splknout co se kde ve vesnici šustlo. Dohromady nás dětí bylo vždy tak kolem pěti až sedmi a to už byl dostatečný počet na to vymyslet občas nějakou tu lumpárnu. Většinou jsme hráli venku na schovku, nebo na slepou bábu, když bylo deštivo usadili jsme se v nějakém pokoji nebo v hale.., no jedno bylo vždy společné – nikdy jsme se nenudili.

 

Naší tlupě totiž vládnul nejstarší Ladíček, který měl vždy plno nápadů co nového zase provedeme. A tak si také vzpomínám na jedno konkrétní páteční odpoledne, kdy se takhle podle zvyklosti naše mamky sešly. Jediná výjimečná věc bylo to, že sousedka Kudláčková přišla se svou dceruškou Lucinkou krásně vystrojená. Měla totiž naplánováno, že je tam za dvě hodinky vyzvedne tatínek, a pojedou na nějakou nóbl oslavu, ples, nebo já už nevím co. Obě – jak maminka tak dcerka byly před tím u kadeřníka. Lucinka měla svoje blonďaté vlásky krásně nakudrlinkované a vyfoukané, že vypadala jako andílek. Proto nám také bylo zakázáno poletovat někde venku, aby se Lucinka náhodou nezašpinila, nebo nedej bože nerozcuchala. Nahnali nás tedy do pokoje, abychom si prý zahráli nějakou klidnou hru.

 

Chvíli jsme přemýšleli co budeme dělat, když v tom přišel Ladíček se spásným nápadem: „Znám takovou hru, při které jenom sedíš na židli.“ To se maminkám líbilo a tak nás nechali dát si židle do kruhu posedat si na ně a spustili nás z dohledu. Netušili totiž jaké jsou další pravidla Ladíčkovy hry. Další co jsme ke své hře totiž potřebovali byla z novin složená papírová čepice pro každého a syrové vajíčko. Asi už tušíte… Pravidla spočívala v tom, že jeden šel za dveře, a ostatní losovali. Ten kdo byl vylosován musel si na hlavu položit vajíčko, všichni si dali na hlavy svoje papírové čepice a pak se zavolal ten za dveřmi, který měl za úkol praštit po hlavě toho, o kom si myslel, že má vejce na hlavě. No a na koho myslíte, že ten los padnul? Ano tušíte správně, na Lucinku. My ostatní jsme také měli sedět s hlavou vzpřímenou a zmátnout hádajícího, aby si myslel, že to vejce máme pod čepicí právě my.

 

Ale již na první pohled nebylo těžké uhodnout, že je to právě Lucinka. Seděla celá červená jako zařezaná s očima vytřeštěnýma, takže Ladíček, který byl za dveřmi, šel najisto. Když si na to teď vzpomenu, sama se divím, že nás všechny tehdy Lucinčina maminka nepřizabila. Pro nás to byla strašná sranda, když šla Lucinka s řevem za ní a vajíčko i se skořápkami jí s té krásně naondulované hlavičky stékalo na ramena… Co naplat, už se stalo. Další děj už se točil jenom kolem vymývání vejce z Lucinčiných vlásků. Když si pak pro ně tatínek přijel nestačil se divit. Lucinka s napůl ještě mokrými vlasy a zbytky bílku na hlavě a maminka pocákaná, rozcuchaná a uštvaná. Trochu tragikomický konec, ale tyhle příběhy opravdu píše sám život…

 

6. Eluš


Určitě nezapomenu na nápad syna, který byl velký raubíř a nebylo téměř dne, kdy by mi nepřipravil nějaké překvápko, které by "polechtalo" moji nervovou soustavu. Když mu bylo asi tak 10 let, přišel za mnou do práce. Hledala jsem něco v archivu a on tam šel se mnou. Vyhlédl si tam barevné krepové papíry a prý jestli si je může vzít do školy. Já bláhová jsem si myslela, že budou dělat nějaká přáníčka pro maminky. Ale chyba lávky. Kluci si ty barevné krepové papíry namočili a nabarvili si s nimi vlasy. Tak můj syn přišel jako velký frajer s červenou hlavou. Nikdo by nevěřil, jakou trvanlivost měla ta barva z krepového papíru. Nejdřív to byl mahagon a pak to přešlo na lišku zrzavou. Teď už mu je 22 let a docela to s ním jde. Když mu vyprávím, jak mne zlobil, jenom se tomu směje. Dneska se tomu směji i já.

 

7. Hysteria


V 15 letech jsem měla kaštanové vlasy do půli zad, na internátě jsem se vsadila, že se nechám ostříhat na ježka. Kamarádky mi zapletly copy a ustřihly je. Ten zbytek, co na hlavě zůstal, neuměle ostříhaly na ježka. Vypadala jsem jak hňup, sázku jsem vyhrála, už ani nevím o co byla. Horší bylo ukázat se tak v pátek doma. S copy v tašce vstoupila jsem doma do kuchyně a hned jsem viděla jak otec brunátní. Na otázku, kde máš vlasy, jsem tiše řekla, v tašce. Otec byl hrozně rozčílený, povídal, že vypadám jak potkan, co proletí křovím. No, těžce to rozdýchával. Jenže to bych nebyla já, abych tomu nedala korunu. Příští pondělí jsem si svého ježka za 1 den obarvila na blond! Tenkrát ještě nebyly šetrné barvy jako dnes. Koupila jsem čpavek, kysličník a vše smíchala, přidala trochu vody a nanášela na ježka, vysušila a znovu,dokud jsem nedosáhla kýžené blond barvy. Lidi, kdybyste mě viděli, hrůza!

 

Jsem snědá a vypadala jsem jak indián, co se takto zohyzdí. Když mě viděla vychovatelka, málem omdlela. Pravila: "Ty vypadáš, tak nemůžeš jet domů!" Zase nastoupil tým kamarádek, posoudily, co s tím a rozhodly se koupit hnědý Barpon a ještě týž den mi jej nanesly na mého nového, blonďatého ježka. Co myslíte, že se stalo? Měla jsem hlavu oranžovou jako pomeranč a kromě toho spálenou pokožku na hlavě od čpavku, samý bolák! V pátek otec opět řval jak přetržený a nemluvil se mnou hodně dlouho. Já si tenkrát řekla, že tím mé experimenty s barvením vlasů končí. Teď, kdy už mi není 15 jen jedenkrát, si dávám melír v odborném provedení ale už nic tak divokého. 

 

8. Barunka23


Bylo mi asi 17 let, byla jsem pozvaná do restaurace na večeři od kluka, do kterého jsem byla zamilovaná snad celou věčnost. Měla jsem dlouhé hnědé vlasy, které se mu moc líbily a vlastně to asi bylo to jediné, na co jsem byla já pyšná. Na té schůzce mi moc záleželo a chtěla jsem vypadat fakt cool. Nechtěla jsem ale utrácet za kadeřnici a svěřila se do péče mé sestřenice, která mne běžně stříhala. Sešly jsme se večer u nás doma a co čert nechtěl, uprostřed stříhání vypadl proud.

 

Nic naplat, mladší sestra, co přihlížela se nabídla, že bude svítit svíčkou (dodnes nechápu proč nás nenapadla baterka) a tak sestřenka své veledílo dokončovala za romantického světla svíčky. Nicméně atmosfera nabitá "romantikou" skončila ve chvíli, kdy si segra kýchla a svíčku naklonila tak nešikovně, že mi chytly vlasy. Všichni jsme začaly ječet a já se hnala do koupelny pod sprchu. To co jsem potom viděla v zrcadle se nádhernému účesu nepodobalo. Napolo ohořelé vlasy, červený popálený krk. Ten večer jsem neskončila v restauraci s milovaným klukem, ale v nemocnici. Naštěstí jsem vyfasovala jen mastičku a žádné větší problémy nebyly.

 

9. cherry.love


Jsem přírodní blondýna. Ale ráda zkouším lehké zesvětlování či ztmavování... ale do teď to byla tak maximálně nějaká skořice. Barvím se sama, a tak jsem jako vždy zašla do drogérie, sáhla po platinové blonďaté a už se těšila, že další den do práce přijdu "nová" :) Namíchala jsem barvičku, nanesla, vyčkala celou půlhodinku, smyla a málem mě trefil šlak.. Nějaký vtipálek (tak jsem ho v tu chvíli fakt nepojmenovala, a to těch jmen měl fakticky spoustu) zpřeházel obsahy krabiček a já na sobě místo platinově blond vlásků najednou měla černé vrabčí hnízdo.. Pokusil se o mě infarkt a přítel byl zděšen, ale pak se mu to začalo líbit.. že prý změna je život!! od té doby opravdu poctivě kontroluju obsahy krabiček.

 

10. majaa


Experiment to snad ani nebyl, ale spíš náhoda a nehoda. Je to už hodně let zpátky, frčely trvalé. Měla jsem ji docela čerstvou, tak jsem se pyšnila nádhernými kudrnamy. Manžel v té době kouřil a neustále si dělal ze mě legraci, že vypadám jak ovce. A jednou mě vrkoč vlasů lezl tam kam neměl a manžela nenapadlo nic jiného, než že mi to zapalovačem upraví, podotýkám, že to myslel ze srandy. Jenže jak se zapáleným zapalovačem přiblížil k mojí čerstvé trvalé, byl to fofr. Vlasy celkem rychle vzplanuly, manžel mě začal třískt po vlasech hlava nehlava. Docela mi toho na hlavě zbylo dost, sice uplně jinak pokroucené a smradu jak v hradu. Při česání mě vlasy, ty co byly ještě opálené, stále upadávaly. Nakonec jsem byla ráda, že se mi nestalo nic s obličejem a vlasy dorostly.

 

   
09.09.2008 - Zdraví - autor: Komerční článek

Další příspěvky

Komentáře:

  1. [34] Pitty [*]

    Tak moje vlasy toho už mají za sebou spoustu ...chudáci ,museli přetrpět moje rozmary pubertalní -citlivé , drsné a neúnavně měnící styl dívky(?) ...mno tak přežila jsem dredy ,melíry , snad všechny odrůdy škál barev, 0,6 mm ježečka , různé úšesy připomínající štětku na malování pokojů a mohla bych pokračovat ...a niní jsem po půl roce konečně docílila své původní špinavě blond barvě ...bože vždyť ja mám přece krásné vlasy!!!

    superkarma: 0 09.09.2008, 19:11:48
  2. avatar
    [33] Meander [*]

    Krysa: Oukej, takže když mi bude báseň přednášet koktavý a šišlavý exot, je to v pohodě, protože jde o příběh? Prdlajs

    superkarma: 0 09.09.2008, 18:46:44
  3. avatar
    [32] Krysa [*]

    Ze tam jsou chyby si v clancich najdeme vsichni - to snad neni nutne zduraznovat. Jde tu prece o "ten" pribeh. Urcite se mi stalo, ze jsem se zabrala do ziveho popisu zajimave situace a pak mi tam takzet muzou naskakat chibi

    superkarma: 0 09.09.2008, 16:52:23

Další příspěvky

Z předchozí stránky:

  1. [31] xenie [*]

    kareta: to mám poslat autorovi, skrytému pod značkou (red), vzkaz ? gramatické šílenosti v příspěvcích v diskusích neřeším, ale když je to v článku, tak za a) to praští do oka a za b) alespon autori clanku by mohli umet psat

    superkarma: 0 09.09.2008, 14:17:51
  2. avatar
    [30] kareta [*]

    na pravopisné chyby lze upozorňovat vzkazy a nemachrovat

    superkarma: 0 09.09.2008, 14:07:08
  3. avatar
    [29] gerda [*]

    psycho: možná ti to připadá jako hnidopišství, ale ty hrubky mi rvou oči. Vadí mi to, a hodně.

    superkarma: 0 09.09.2008, 14:04:53
  4. [28] Pavla_b [*]

    psycho: z vlasů vymáchaných v polívce se mi dělá špatně, jen to čtu...ale to je asi tím, že mám dlouhý vlasy a párkrát v polívce neplánovaně skončily

    superkarma: 0 09.09.2008, 14:02:53
  5. [27] Pavla_b [*]

    psycho: Já ty chyby nehledám, prostě mě to uhodí do očí a celkový dojem z příspěvku je pryč.
    A co se týče dlouhých vlasů - máš podobné zážitky jako můj otec .

    superkarma: 0 09.09.2008, 14:00:39
  6. avatar
    [26] psycho [*]

    A při jídle jsem jsem si jednou před ním vyráchal vlasy v polívce (ale byl to vývar s nudlema, ten stejně tolik vlasy nešpiní), celý život mě buzeroval (i když jinak je super), tak ať si užiju chvilku já. :-))) To ho dostalo tak, že odešel z bytu a vrátil se, až jsem nebyl doma. Ani nedojedl.

    superkarma: 0 09.09.2008, 13:59:26
  7. [25] Tini [*]

    psycho:

    superkarma: 0 09.09.2008, 13:51:12
  8. [24] Lindaa [*]

    Tak nevím , svagrová má asi pravdu, kdyz tvrdí, ze mám nevychovatelný deti, který pohlídá jenom sebevrah. Podobné vlasové príbehy jsou u nás na týdenním porádku, jakmile jim vlasy dorostou, vzdycky s nimi neco vyvedou. Snad jenom zapalená trvalá u nás jeste nebyla, ale k trvalý se dneska prijde dost tezko. A mimochodem zelený krepák je snad nesmyvatelný, to uz i cervený a modrý pustí rychleji

    superkarma: 0 09.09.2008, 13:38:35
  9. avatar
    [23] psycho [*]

    Běžte do háje s tím, pořád hledat pravopisné chyby na každém příspěvku. Radši sem něco napište, co má hlavu a patu, mně se většina příběhů libí, já si vždy představím pod suchým a strohým pojmenovaním tu hrůzu či jakou paniku konkrétní situace vyvolala. Asi jste nic nezažily, když nemáte co psát a jen hledáte pravopisné chibi.
    P.S. Já jsem sice neměl zážitky s různým barvením. I když vlastně jo, když jsem si za komančů obarvil na vojně vlasy na červeno, ale jen polovinu a kámoš druhou - jenže tohle vy nepochopíte, páč nevíte, co to vojna za komačů znamená. U nás doma stačilo, když mi vlasy popolezly na kraj uší a to bylo pro naše dlouhé háro. Si nedovede představit ten krásný zážitek, dívat se na otce, kterému se zvedal žaludek při pohledu na mě (doslovně), když jsem si nechal narůst dlouhé vlasy. A že jsem si je nechla narůst. :-))) Na just. Když, tak pořádně.

    superkarma: 0 09.09.2008, 13:14:26
  10. [22] xenie [*]

    panebože, to nikdo v redakci nečte než to otisknete ? perly jako "kudrnamy" a "chlapy" a pod

    superkarma: 0 09.09.2008, 13:01:58
  11. avatar
    [21] evelyn [*]

    Meander: myslim, ze takova vec musela tehda i ji rozzurit. S odstupem casu to muze davat k dobru jako humornou historku.
    Mne sahnout nekdo na vlasy, tak vrazdim. Ke kadernicim z toho duvodu radeji ani nechodim, jakmile to neni uplne podle mych predstav, jsem blizko vrazdy.

    superkarma: 0 09.09.2008, 12:30:34
  12. avatar
    [20] Meander [*]

    evelyn: To jo, styl to má dobrej, dobře se to čte. Asi i proto jsem se tak namíchla

    superkarma: 0 09.09.2008, 12:10:12
  13. avatar
    [19] evelyn [*]

    átéčko: Meander: mne se libi styl,jakym je prvni pribeh psany, posahanej otec uz je jina.

    Posledni Manzel je na hlavu

    superkarma: 0 09.09.2008, 12:07:30
  14. avatar
    [18] Meander [*]

    átéčko: Líbí se ti představa despotického fotra a bratra, který ti drží ruce za zády? ty se nezdáš

    superkarma: 0 09.09.2008, 11:58:57
  15. avatar
    [17] átéčko [*]

    První příběh je moc fajn!

    superkarma: 0 09.09.2008, 11:57:14
  16. avatar
    [16] Lilinka [*]

    Pavla_b: Těch chyb je tam spoustu pořád. Krok redakce nechápu. Buď to opravím všechno, nebo to nechám úplně bez úprav, ne?

    superkarma: 0 09.09.2008, 11:54:05
  17. [15] Pavla_b [*]

    pavel.miskovsky: je to děs, černovlasí chlapy jsou tam pořád

    superkarma: 0 09.09.2008, 11:52:34
  18. avatar
    [14] sanvean [*]

    Meander: Taky nechápu. Mě zarazila i paní, která říká světlovlasému manželovi, že se jí líbí černovlasí, ale což, jejich věc. Poslední příběh radši no comment.

    superkarma: 0 09.09.2008, 11:47:20
  19. avatar
    [13] Meander [*]

    sanvean: Jo, přesně tak. A s tím manželem z posledního příběhu bych se rozvedla prostřednictvím advokáta. Taky moc nechápu tu ředitelskou důtku z třetího příběhu. Za co?

    superkarma: 0 09.09.2008, 11:35:44
  20. [12] Pavel Miškovský [*]

    Tak snad nejhorší opraveno, články byly (viz upozornění) v původním znění, abyste si užily stejně jako redakce

    superkarma: 0 09.09.2008, 11:11:13
  21. avatar
    [11] sanvean [*]

    Ad 1) To bych snad utekla z domu, mít takhle omezenýho fotra.

    superkarma: 0 09.09.2008, 11:04:13
  22. avatar
    [10] Kassy [*]

    Vtipný mi připadá jenom příběh s načesanou holčičkou a vajíčkem, zbytek jsou blbosti. A s manželem z posledního příběhu bych se v tu ránu rozvedla. Jsou věci, které za "srandu" považovat nehodlám.

    superkarma: 0 09.09.2008, 10:51:22
  23. [9] Troi [*]

    Ten první příběh ujde, ostatní nic moc. A ty hrubky ... raději nekomentovat.

    superkarma: 0 09.09.2008, 10:37:52
  24. [7] Pavla_b [*]

    ty hrubky

    superkarma: 0 09.09.2008, 09:18:21
  25. [6] MirkaK [*]

    Přesně tak, samá hrubka.. čtěte...

    superkarma: 0 09.09.2008, 09:09:30
  26. avatar
    [5] OlgaMarie [*]

    *Kotě*: Že by umělecký záměr? Chyby podtrhují příběhy.

    superkarma: 0 09.09.2008, 09:06:57
  27. avatar
    [4] Eva_CZ [*]

    *Kotě*: ani jsem to nedocetla a sla jsem to sem napsat, to je fakt hnus.

    superkarma: 0 09.09.2008, 02:14:27
  28. avatar
    [3] *Kotě* [*]

    Nemohli jste v redakci aspoň opravit ty tuny pravopisných chyb v příspěvcích?

    superkarma: 0 09.09.2008, 00:42:33
  29. avatar
    [2] Canadian [*]

    Vcera jsme nejak resili vlasovou barevnost a kolega pravil: zkus priste neco jako "tmave drevo z tresne", nemohl se vymackout (ja holandsky nehovim) a tak se jal hledat obrazek. Nasel rakev a zarval "to jsem myslel".
    Trosku jsem zavahala, zda me opravdu posila jen pro jinou barvu na vlasy

    superkarma: 0 09.09.2008, 00:24:34
  30. avatar
    [1] Meander [*]

    Ach jo, než srandovní mi některé z těch příběhů přijdou spíš velmi, velmi smutné.

    superkarma: 0 09.09.2008, 00:20:49

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa: Výživa v nemoci
Hledáme čtenářky, které rády čtou knihy
Anketní otázky pro čtenářky, které chtějí testovat Canesten Intim Gel
Anketa: Bolí vás záda?
Anketa pro maminky

Náš tip

Doporučujeme