Jakými originálními způsoby si lze efektivně likvidovat na Vánoce nervovou soustavu? Předně našimi dětmi. I když, my to umíme rovněž výtečně.

Uznejte ale sami, kdybychom měli zlaté, hodné děti, nebyla by to tak trochu nuda? Vždyť co dáváme k lepšímu, když se sejdeme s přáteli a začneme si vyprávět? Pokud chlapi „neválčí na vojně“ a ženy zrovna neprobírají srovnatelně oblíbené téma - porod, tak se řeší historky našich dětí.

Mimochodem, úplně nejlepší je, když vaše matka líčí barvitě vašemu novému příteli, jak jste mordovali vlastní sourozence a kterak jste do kamen napěchovali papírový pytlík s lidskými exkrementy vlastní provenience jako pomstu za zakázané kolo... :-)

Zde jsou úžasné vánoční modýlky, které umí vystřihnout nejen naše ratolesti. Rozumí se, že ve chvíli, kdy se staly, se asi nikdo moc nesmál. Dnes jsou to ale vděčné příspěvky a zaručeně pobaví…

Rozstřepaný strýček

Děti jsou ryzí. Pokud jim někdo nepadne do oka, nepářou se s ním a má prostě smůlu.

Měl ji i strýček, který mezi svátky zavítal, aby nasál něco atmosféry, pojedl cukroví a obdržel nějaký ten dáreček.

Tento skotačivý padesátník se projevoval bodře a malou Alici, ve snaze být „veselý a oblíbený“, vždy pošťuchoval a nenechal si ujít jedinou příležitost, kdy by ji nelechtal nebo jinak neoštipoval. Nesnášela ho.

„Kdepak je ta naše loštomilá plincezniška? Ňu ňu, budliky... Malá princeznička vyskočila od vystřihovánek a pokusila se zachránit plavným skokem pod stůl, což „vítaný“ host pochopil jako popud ke hře a jal se ji za nohu tahat ven, což mělo za následek několik nepěkných kroužků kolem kotníků.

„Pošééém, já už tě mám, ty ještěrko!“ vyrážel ze sebe.

olNakonec se přece jen uhnízdil v sedací soupravě. Malá slečna si našla místo za jeho zády. Vyhodnotil to jako projev přízně a každou chvíli ji počastoval nějakých přihlouplým „Čopak to tam šijeme? Kdepak je ta nožička? Ťu ťu?“  a usilovně tvořil další kroužky.

Naprosto netušil, že její ďábelské ručičky vyrábějí z jeho zánovní vesty od obleku přepychovou vestu indiánskou.

Dopil kávu a vstal.

Celou zadní část jeho oděvu  zdobil doslova umělecky vyvedený pruh nádherných, zhruba pět centimetrů dlouhých třásní, za které by se nestyděl ani Old Shatterhand!

Všichni si jeho ozdoby všimli, ale nikdo neměl odvahu promluvit.  

„Tak ahoj, ty malá švadlenko,“ zahuhlal a na rozloučenou ještě štípl „malou švadlenku“ do stehna.  Malá švadlenka, ač měla chuť prošpikovat mu zápěstí nůžkami, se ďábelsky usmála.

„Ahoj, strýčku, a zase se stav!“

Nestavil se celý zbytek roku…

Další úspěšné tipy

kZa zvlášť vydařený kousek možno pokládat i levně zakoupené vánoční osvětlení na stromeček. Zářící dětské oči pak u stromečku akčně přebije zářící stromeček sám, a to v jednom plameni.

Rovněž vypečené vánoční zvyky bývají zárukou parádně zkaženého Štědrého večera. Vlastně by stálo za úvahu, který terorista vymyslel kupříkladu rozkrajování jablka.

  • Takový špatně zvolený plod a následný kříž místo hvězdy může slabá povaha považovat za ortel a ve stavu duševního rozervání ukrátit čekání na půdě pomocí prádelní šňůry.
  • Dále je to bezesporu lití olova. Když se vám nepodaří vyzdobit si horkým kovem nohu a zpestřit svátky lékařům popáleninového oddělení, máte dost dobrou šanci odlít si nějakou smrtku a místo plánování dovolené sepisovat závěť.
  • Za zmínku stojí i tolik oblíbené lodičky ze skořápek. Je to jistě zábavné pozorovat, kam plavou. Dokud plavou.

hJednou jsem si vytvořila parádní ponorku a Štědrý den strávila v slzách.

Později jsem při házení střevícem trefila svou malou sestru, sklidila vyčítavé pohledy rodičů a sestra mně z vděčnosti prokousla stehno. 

Mohla bych pokračovat například vstáváním od štědrovečerního stolu, což je taky jistá smrt, a další a další morbidní modely, které doopravdy nedodržuji.

Myslím, že k tomu, abychom se po svátcích spolehlivě složili až do ledna, úplně stačí jeden předvánoční nákup, návštěva početného příbuzenstva, obchodní domy, žlučníkový záchvat z těch všech dobrot a podobné lahůdky.

O dalších vánočních pohromách a zaručených tipech, jak se stát inventářem u Chochlouška, si povíme už brzy.

Reklama