Předvánoční stres letos nechte těm, co je model „štvaná zvěř“ baví. S humorem udělejte jen to, co je z vašeho pohledu ještě o zábavě, a ostatní hoďte s přehledem za hlavu. Je více než jasné, že Ježíšek přijde, i když se nebudete hodiny válet po zemi a zubním kartáčkem drtit spáry mezi parketami.

úklid

Hlavně že je sranda

Protože mám volno pouze v neděli, neb v sobotu se věnuji žačkám školy Tarotu a přes týden hnízdím do večera v redakci, učinila jsem tuto neděli lehce úklidovou. Ovšem, v rámci pohody, legrace a zábavy pro všechny zúčastněné. Nevidím totiž jediný důvod, proč bych se měla povalovat hodiny po zemi, vylévat byt chlórem a nebo proč bych měla z podlahy ve sklepě učinit jídelní stůl.

Ježíšek má pramalý zájem na tom chodit po vašem bytě s bílou rukavičkou a plísnit vás za špatně vyleštěnou nábytkovou stěnu. Přijde, i když vaše boty v botníku nebudou připomínat nastoupené vojsko ke slavnostní přísaze.

S Míšou jsme se shodly, že bude dobře vyprat záclony, které již připomínají barvou nebe před bouřkou, vytřít pořádně všechny podlahy, Johanka se chopila svého pokojíčku, jenž víc než pokojíček připomínal nádražní halu po půlnoci, a s heslem „Co stihnem, to stehnem“ jsme si pustily staré CD s písněmi jako „Kolu – pijeme kolu... „Kávu si osladím...“, ale taky „Krajina posedlá tmou“ či „Nasral Franta do trabanta“.

Míša chvílemi pojala mop za tanečního partnera a mně se povedlo dvakrát rytmicky spadnout z parapetu při odžabičkovávání záclon. Ne, tančit se u toho nedá.

p o

p

Zmatené kočky pomočily ložní u pračky, protože jsme jim zabarikádovaly záchod.

Tvářily se, že: „Co jako herdek máme asi dělat, když u jednoho našeho záchoda stojí kýbl a druhej je ve vaně?? A vůbec, stejně todle, jestli se nepleteme, hodláte prát!“

Ježíšku, hele!

Za dvě hodiny už jsme se věnovali činnosti zajímavější.

Vyrazily jsme s písní na rtech do OBI, kde jsme vzaly útokem regály s vánoční výzdobou. Naše rozpoložení poněkud namíchlo hlídací službu ve zmíněném obchodě, neb tento muž patrně Vánoce nerad, lidi také nerad, a vůbec práci nerad. Byl nepříjemný, ale nám to nevadilo. Míša mu s klidem doporučila, aby když nemá rád lidskou společnost, doma skládal figurky do kidervajíček, čímž sice jeho nepobavila, zato nás a frontu ano.

Slečně u pokladny jsem ochotně nabídla pětikorunu, když účet zněl 805 Kč, při čemž mi nedošlo, že platím kartou. Ani jí ne. Pobaveně jsme obě zkonstatovaly, že je hlavní, že se jako blondýnky obě shodneme, čímž jsme dorazily pána s nemrznoucí směsí za mnou.
Ukázal na svou blonďatou hlavu a pravil: „Prosím vás, jak to, že jsem nikde nenašel barvy na vajíčka?“
„A díval jste se u záclon?“
Umocnila jeho humor slečna. To se už kromě hlídače „žaludového esa“ bavili všichni.

Sníh na okna, šablony s andělíčky, světýlka a... výstřelek, výzdoba venkovní!

No není to nádhera?

p

Máme uklizeno, nazdobeno a zachovaly jsme si humor a hlavně chuť cokoli dělat. Nebo spíš už toho moc nedělat, jen péct, a na to se těšíme všechny.

Logicky i kočky.

Reklama