K adventu a Vánocům se váže řada tradic a zvyků.
Na některé se již dávno zapomnělo, ale některé jsou živé i v dnešní době. Řada těchto zvyků a tradic je spojená s jídlem a stravováním, a právě na ty se podíváme blíže.

 

MIKULÁŠSKÁ NADÍLKA

V předvečer svátku tohoto světce, 5. prosince, chodí po městě Mikuláš v doprovodu čerta a anděla, navštěvuje děti a rozdává jim dárky. Mikulášská tradice vychází z legendy o svatém Mikuláši - biskupovi, který žil ve 4. století v Malé Asii a proslul svým zbožným životem a dobročinností.

Mikulášská nadílka se dodržuje ve všech slovanských zemích. Zvyk velmi zlidověl a k postavě Mikuláše, oděného do dlouhého pláště a s berlou v ruce, se přidal ještě čert a anděl jako představitelé protikladu dobra a zla.

 

Komentář MUDr. Jitky Housové: Mikulášská nadílka většinou obsahuje velké množství sladkostí, které rozhodně nepatří do zdravého jídelníčku. Proč tedy čokolády, bonbony a další laskominy nedoplnit z velké části ovocem (třeba i exotickým), různými ořechy apod. Jsou stejně dobré a nepochybně zdravější.

PEČENÍ VÁNOČNÍHO CUKROVÍ

Správně by se mělo začít péct vánoční cukroví již v prvním adventním týdnu. Má mít kulaté tvary jako symbol slunce nebo obrysy obětních zvířat. S přípravou těsta a pečením bylo spojeno mnoho pověr - zdar při pečení věštil zdraví, nezdar naopak nemoc nebo dokonce smrt. Přestože tradice domácího pečení vánočního cukroví z našich domácností nevymizela, stále více lidí sladké dobroty na vánoční tabuli nakupuje.

Komentář MUDr. Jitky Housové: Vánoční cukroví naaranžované na mísách nás láká zobat sladké po celý den. Řešením může být péci menší množství a počet druhů nebo se inspirovat některými recepty na zdravé cukroví například z tvarohu nebo jablek. Velmi dobré cukroví se dá též upéct z ovesných či žitných vloček. Z jáhel, jablek a ořechů lze zase připravit chutný nákyp.

 

PEČENÍ VÁNOČKY

První zmínka o vánočce je z 16. století a za tu dobu prošla drobnými proměnami. Dříve ji mohli péct pouze pekaři, a až od 18. století si vánočky začali lidé péct doma sami. Při přípravě těsta, pletení a pečení udržovali různé zvyky, které měly vánočce zajistit zdar. Hospodyně měla těsto zadělávat v bílé zástěře a šátku, při kynutí těsta vyskakovat vysoko do výšky a neměla mluvit. Zvykem bylo také zapékání mince. Kdo ji při krájení našel, měl jistotu, že bude zdravý a bohatý po celý následující rok. Připálená nebo natržená vánočka věštila nezdar.

Komentář Mgr. Karolíny Hlavaté: Pokud připravíte vánočku z vajec, tuku, mouky, vody, přiměřeného množství cukru a posypete mandlovými lupínky, nemusíte se obávat, že byste si zakládali na nová kila. K tomu dojde, vylepšíte-li ji rozinkami, čokoládou, kandovaným ovocem, oříšky nebo mandlemi a na povrchu důkladně pocukrujete.

 

ZLATÉ PRASÁTKO

Na Štědrý den by se měl až do večera zachovávat přísný půst. Ten, kdo odolá pokušení ochutnat vánoční cukroví a vůni připravované večeře, údajně uvidí zlaté prasátko. Půst trvá až do východu první hvězdy, kdy se usedá ke štědrovečerní večeři.

Komentář MUDr. Martina Matoulka: Obecně se doporučuje pravidelný příjem menšího množství potravy 4 až 5x denně, ale pokud se jeden den v roce rozhodnete postit, nic zásadního tím nezkazíte.

SMAŽENÍ KAPRA

Nejčastější pokrm na českém štědrovečerním stole - smažený kapr s bramborovým salátem - nemá u nás příliš dlouhou tradici. Tato kombinace se v české kuchařce poprvé objevila teprve v roce 1924 a jako hlavní chod svátečního menu se v českých zemích ustálila dokonce až v padesátých letech 20. století, zřejmě v rámci trendu jednoduché a praktické kuchyně.

Komentář Mgr. Karolíny Hlavaté: Smažená ryba a tradiční bramborový salát s majonézou představují „kalorickou bombu“. Navíc maso kapra je na rozdíl od mořských ryb relativně tučné a neobsahuje takové množství nenasycených mastných kyselin, vitaminů, jódu a stopových prvků, pro které jsou doporučované právě mořské ryby. Předností kapra je velmi dobrá stravitelnost. Přesto, chcete-li ke štědrovečerní večeři rybu, volte raději nějakou mořskou a upravte ji například pečením nebo grilováním.

 

UVAŘIT DEVATERO JÍDEL

Podle tradice má být na štědrovečerním stole devatero pokrmů - například oplatky s medem, zasmažená polévka, houbový kuba, topinky s česnekem, kaše nebo rozvařené ovoce. Nikdy by neměl chybět česnek (posiluje), med (chrání před zlem) a houby (dávají zdraví a sílu). Nepijí se alkoholické nápoje.

Komentář Mgr. Karolíny Hlavaté: Pokud se bude jednat o zdravé pokrmy, proč ne. Ale přejídat se o Vánocích je zbytečné a nezdravé. Vynechání alkoholu určitě není na škodu. Pokud však ve vaší rodině patří neodmyslitelně k štědrovečerní večeři, volte alkohol s malým množstvím cukru (suché víno, výjimečně šampaňské) a v přiměřeném množství.

 

USEDNUTÍ K ŠTĚDROVEČERNÍ VEČEŘI

K večeři se má usednout, jakmile vyjde první hvězda. Pod talíře se na štědrovečerní večeři dávají kapří šupiny, které mají přinést po celý rok dostatek peněz. Po dobu slavnostní večeře nesmí nikdo vstávat, znamená to totiž neštěstí nebo i smrt. U stolu by neměl být lichý počet strávníků, což lze vyřešit přichystanou večeří pro náhodného příchozího. 

Komentář MUDr. Martina Matoulka: Štědrovečerní večeři máme často tendenci rychle zhltat a vrhnout se na dárky. Tento okamžik, kdy se sejde u jednoho stolu celá rodina, by ale měl představovat společenskou událost, kterou bychom si měli užít a vyčlenit si na ni čas. Je důležité jíst pomalu, jídlo si pořádně vychutnat a nepřejídat se, což platí pro jakékoli jídlo.

 

Zajímavé informace o zdravém životním stylu, chutné recepty, tipy pro štíhlou linii, poradny odborníků najdete na www.zijzdrave.cz

Reklama