Štědrovečerní večeře má svou tradici, která byla a je ovlivňována řadou parametrů. V minulosti hrál při výběru pokrmů důležitou roli například charakter krajiny. Jiná jídla si dopřávali zemědělci v nížinách, jiná pastevci v horách nebo rybníkáři na Třeboňsku.

 

Ve středních Čechách se vánoční menu skládalo z hrachové polévky nebo polévky ze sušených hub, cibule a kmínu, zeleninové omáčky s žitným chlebem (od 19. století s bramborem) a kroupového kuby. Součástí štědrovečerního hodování byly v tomto kraji také vdolky, sušená i čerstvá jablka, vlašské ořechy či sušené švestky.

 

V Podkrkonoší vypadala štědrovečerní večeře trochu jinak. Začínala oukropem (polévka z brambor, česneku, kmínu, sádla a soli) a pokračovala kubou, medem slazenou jáhlovou kaší a v zámožnějších rodinách ještě kaprem nebo štikou na černo (úprava ryb na černo s použitím hrozinek byla původně typická pro kuchyni českých Židů, kteří ovšem Vánoce neslavili).

 

Na Valašsku v minulosti zase převládala téměř vegetariánská strava (laktovegetariánská, se zvýšeným podílem mléčných výrobků), a tak si Valaši dávali na Vánoce nejprve šípkovou polévku, tzv. ščedračku, potom zelnou polévku se smetanou a brambory a nakonec několik druhů pařených sýrů a olomouckých tvarůžků.

 

Štědrovečerní menu tedy mělo kraj od kraje své zvláštnosti, nicméně řada prvků byla společná.

Slavnostní večeře našich předků vypadala asi takto: nejprve se podával předkrm, většinou oplatky s medem, česnekem nebo šípky, kousek vánočky, ořechy a jablka. Potom se na stůl přinesla hustá zasmažená polévka, nejčastěji houbová, ale i čočková, hrachová, kroupová, rybí nebo kmínová se žemlí.
Hlavním chodem pak býval hrách (aby byli lidé zdraví a aby byla úroda), houbová omáčka s chlebem, staročeský černý kuba, který se připravuje ještě dnes.
Ryby, bez nichž si většina lidí nedokáže štědrovečerní jídelníček představit, byly charakteristické zejména pro bohaté městské obyvatelstvo a na vesnici začaly pronikat až počátkem 20. století. 
Dále si naši předkové pochutnávali na jáhelné kaši se sirupem, krupičné kaši s perníkem nebo jablkovou či mrkvovou prachandou, buchtách, koláčích, vánočce.
Nezbytnou součástí slavnostní večeře bylo také vařené a sušené ovoce. Jako poslední chod se servírovalo pití, v pozdějších dobách bílá káva nebo čaj, ale také pivo, víno a doušek pálenky pro dobré zažívání. 

 

Dnes jsou všude na světě Vánoce spojeny s tradičními pokrmy.
Hlavním chodem je většinou ryba,  často se připravuje také maso nebo drůbež, u nás bohužel obvykle smažením. Rybu či maso (nejlépe candáta, mořskou rybu, mořské plody, zvěřinu, drůbež, netučné vepřové nebo mladé maso) však můžeme upravit i jinak. Lehčí, jednodušší, a přesto velice chutnou úpravou je vaření, vaření v páře, dušení, krátké restování nebo grilování v alobalu. Tímto zdravějším způsobem můžeme připravit nejen ryby a maso, ale téměř jakýkoli pokrm. Když už zvolíme smažení, měli bychom použít tuk určený přímo na smažení a potraviny vkládat do dostatečně rozpáleného (ale ne přepáleného) tuku, smažit dozlatova (ne dočerna) a nechat pak odležet na ubrousku, který odsaje přebytečnou mastnotu.   

 

Moderní trendy tedy směřují k dodržení tradičních surovin, ale ve „svěžích“ úpravách a kombinacích, s využitím light surovin (např. light majonéza), bílků (bez žloutků), rostlinných olejů a tuků (místo másla) apod. Z ryb či jiného masa, luštěnin a obilovin, zeleniny a ovoce i hub se dají připravit velice sváteční pokrmy, které symbolizují vánoční tradici (třeba i přidáním tradičního vánočního koření),
a přesto jsou lehčí – upraveny tak, aby splňovaly doporučení odborníků na výživu a byly pro nás vhodnější než mnohá jídla našich předků či ta současná.

 

V dnešní době je navíc velikou výhodou, že jsou již běžně dostupné kvalitní suroviny v téměř neomezeném výběru, což s sebou přináší nové možnosti pro zpestření třeba i běžných jídel. Tečkou za štědrovečerní večeří tak nemusí být talířek babiččina cukroví nebo vánočka, ale lákavé dezerty z nepřeberného množství různých druhů ovoce, a to i exotického, které k Vánocům patří. Stále více oblíbenými se stávají např. sorbety, koktejly, dřeně či saláty.

 

Pro inspiraci jsme pro Vás připravili tři netradiční vánoční menu, která jsou nejen připravená z tradičních „vánočních“ surovin, ale zároveň jsou zdravější a velice chutná… Můžete se na ně těšit už v pátek!

Reklama