Vánoce a vůbec celý adventní čas miluji. Mám ho spojený s časem dětství. Časem, kdy vládl hluboký mír a kdy jsme chodili se starším bratrem stát frontu na pomeranče a mandarinky a dělali, že k sobě nepatříme, abychom vyzískali dvě kila tehdy exotického ovoce navíc.

Výzdoba v obchodech se objevila koncem listopadu či začátkem prosince a po Mikuláši provonělo náš byt cukroví. Mamka zahájila vánoční invazi na prach a nepořádek všeho druhu. Takže nás celou rodinu honila a my podobni nadmutým kozám lítali z jednoho konce bytu na druhý a snášeli na kuchyňskou linku všechno sklo z obývací stěny, stařičký porcelán po babičce i všelijaké jiné drobnosti, které mamka poctivě drbala ve dřezu plném vody.

Než se jí podařilo veškeré haldy zlikvidovat, lezli jsme s bráchou po stěnách a otírali rámy obrazů, leštili nábytek a rovnali si do komínků prádlo ve skříních i papíry v šuplíkách psacího stolu. Co kdyby se náhodou Ježíšek rozhodl nahlédnout, jaký máme ve stole pořádek. Ve vaně nám dva dny plaval kapr a my se na něj chodili nábožně koukat.

Tedy přesně do té doby, než se mi k němu podařilo spadnout a spolykat půl vany vody, ve které plavalo cosi, co si dodnes odmítám přiznat, neb i to skončilo v mém žaludku.

Po dnech plných úklidu a pečení, kdy mamku bolela nesnesitelně záda, taťka byl rád, že je úklid hotov, a my s bráchou se zařekli, že příští rok se už ale opravdu z tohohle bláznění musíme vyvlíknout, přišel konečně Štědrý den. Na Štědrý den už zbylo jen zdobení bytu. Zdobil se stromek. Toho se zhostila mamka s bráchou, zatímco já byla odeslána do koupelny, kde kapr uvolnil místo hromadě smrkových větví. A další dvě hodiny jsem strávila zdobením váz, táců s cukrovím i košíčků s ovocem.

Po celý den jsme měli puštěné pohádky, naši popíjeli Cinzano s cukrovou krustou na kraji skleničky a my jim s bráchou potají upíjeli. Večeři kvůli nám dělali vždy už v pět a pod stromečkem jsme pokaždé našli vše, co jsme si přáli, a spoustu drobností navrch. Mamka s hraným nadšením očuchávala každé Vánoce Živé květy s vůní šeříku. Taťka jásal nad pěnou na holení a ještě večer ji přidal k těm z předešlých let.

K večerní pohádce jsme křoupali pražené mandle a ucucávali podomácku dělaný džus.

Dnes už připravuji rodinnou pohodu já svému čtyřletému synkovi. Nazdobený byt provoněný cukrovím uklidím jen běžným úklidem, na Štědrý den opražím mandle a vychutnám si večerní pohádku, a i když stále cítím tu atmosféru z dětství, už nedokážu vyvolat to chvění kolem žaludku, to těšení se, tu neskutečnou radost, že Ježíšek přišel, i když jsem si neuklidila z tašky učení…

Reklama