Jednou za rok rozložíme stůl. Vzduchem zašustí voňavý damaškový ubrus, který se rozprostře na jeho desce jak čerstvě padlý sníh. Maminka jej pohladí láskyplně rukou, pak na něj položí damaškové prostírání ze soupravy.
Opatrně vyndá porcelánový servis po babičce, tak tenký, až průsvitný, naleštěné křišťálové sklo z výbavy připomínající ledovou tříšť a těžké příbory, v nichž se vidíte.



Všechno to nádobí s posvátnou pečlivostí naaranžuje a zapálením svíček završí ten slavnostní rituál, na jehož konci se třpytí křišťálově-bílá štědrovečerní tabule. Tak čistá a velebná, až se tají dech.



Tak taková vánoční tabule mi utkvěla v paměti z dětství a možná ovlivnila i můj budoucí stolovnický vkus.
Neexperimentuji, i když bych někdy ráda, ale buď není čas nebo peníze, chuť nebo nálada a někdy jsem ráda, že prostřu alespoň trochu kultivovaně, přiměřeně sladěně a že se mi tam vejde to nejnutnější. Protože když se někdy přece jenom rozšoupnu ve zdobení a dekorování, nakonec mi ty krásné pičičandičky překážejí ve výhledu na spolustolovníky. A neznám nic protivnějšího, než když se musíte naklánět, uhýbat a manévrovat, a stejně místo obličeje mluvíte do pugétu, svícnu nebo pyramidy ovoce.



Nebo krásné mihotavé světlo svíček - dělá atmosféru, ale vybírejte se svými dvěma dioptriemi kostičky z rybího masa! To bych měla nad stolem raději lampu z operačního sálu, než aby mě tam pak vezli s kostí v krku.
Nejsem škarohlíd, věřte mi, jsem romantik každým coulem, ale člověk nemůže mít holt všechno.
A abyste věděli, že estetičnu fandím a že vám ho chci dopřát, připravila jsem vám pár vánočních inspirací a nápadů, jak si výjimečnost Štědrého večera ještě více znásobit.



A je jen na vás, jestli se necháte ovlivnit, nebo zůstanete u svého osvědčeného způsobu vánočního stolování.

Reklama