Vztahy

Vánoce s babičkou

Moje babička s námi začala pravidelně slavit Vánoce, když děda zemřel – to mi bylo čtrnáct let. Od té doby byly naše Vánoce nejen radostné a spokojené, ale též plné nejrůznějších vzruchů, a o překvapení nebyla nouze.

Náš dosud poklidný rituál rozdávání dárků se změnil v tanec slona mezi rýžovým porcelánem. Předně bylo třeba k babiččiným dárkům se propracovat – což nebyla nikterak snadná záležitost. Babička zastávala při balení dárků tvrdě ekologické postoje. Papír z dárků, které sama dostala, byl pečlivě, pomaličku a opatrně rozbalen (babička zvláště odsuzovala lidi, kteří zhýrale používali na balení izolepu, čímž papír znehodnocovali a znesnadňovali jeho opětovné použití), mašlička pomocí manikurních nůžtiček pracně rozvázána, nikoli rozmařile přestřižena, vše pečlivě složeno a smotáno a odloženo na hromádku.

Babička pochopitelně vyvíjela nátlak, abychom i my ostatní postupovali při rozbalování stejně a neplýtvali drahocenným materiálem. Po Štědrém večeru strávila babička drahný čas pečlivým přežehlováním a skládáním, aby byly papíry i stužky plně použitelné i v následujícím roce. Výsledkem bylo, že člověk vzal do ruky balíček podivného tvaru, z něhož se balicí papír (neponičený zvrhlou izolepou) díky mnoha předchozím skladům podivně odchlipoval, a jal se hledat, komu dárek patří.

I to však díky babiččině recyklaci mělo svá úskalí.

 „Tak tohle je pro … Andulku?!? Ale Andulka tu není, babi, to sis spletla rodinu!“ „Ale ne, milánku, to je z loňska, musíš to obrátit, na druhé straně je to správné jméno.“

„Aha … tak pro tátu!“

„Ukaž?!? …Ne ne, tak to je ještě z předloňska, tady dole přece ... to je pro tebe!“

Rozdělování a rozbalování bylo však jen mdlou předehrou ke skutečnému dramatu, které nastalo při odhalení daru. Babička byla zlatíčko, ale pokud jde o obdarovávání, měla skutečně výjimečný talent vybrat ten nejabsurdnější, nejmonstróznější, nejméně vhodný dar, jaký mohla. Bylo nutné zapojit opravdový herecký um, aby člověk při rozbalení jejích darů nejenže neomdlel hrůzou, ale ještě předvedl spontánní projevy radosti a nadšení.

A tak můj otec, který je již od svých dvaceti let velmi konzervativní, usedlý typ muže, což dává najevo důstojným, džentlmenským ošacením, pravidelně dostával mladistvé, sportovní oděvy jasných barev, poslední to výstřelky módy na polských trzích, kde babička každoročně zajišťovala nákup vánočních dárků. Občas to babi proložila například výstředními umělohmotnými hodinkami či baseballovou čapkou. Vzpomínám si na jeho strnulý výraz pokaždé, když byl donucen si darovaný oděv vyzkoušet… Obzvláště mi utkvělo v paměti, jak se jednou radostně natřásal v jasně oranžové fleecové bundě s černými nápisy.

U maminky pro změnu trpěla babička tím, že podle jejího názoru není její snacha dost dáma. Snažila se ji proto svými vánočními dary alespoň trochu kultivovat. Také pohled na mou maminku sošné postavy, s velkými ňadry a širokými rameny, jak si zkouší zářivě rudý kostým protkaný zlatými nitkami, s rovnou krabicovitou sukní a obrovskými vycpávkami na ramenou, mě asi bude pronásledovat až do smrti… Předpokládám, že matku rovněž.

Jednou nám babička připravila skutečnou záhadu, neboť v nějakém zvláštním hnutí mysli darovala matce tele. Nahrubo vydělanou telecí kůži, která neskutečně páchla. Nepochopili jsme, k čemu má tele sloužit, ale putovalo do popelnice ještě tu noc.

Já jsem z obdarovávání dlouho vycházela celkem snadno, babička si pro mne libovala v bílých umělotinových halenkách s fiží a zlatými knoflíky, které mi dávala v podstatě pořád a které jsem vždycky po Štědrém dnu strategicky umístila u popelnic, kde do rána zmizely, takže předpokládám, že dodnes chodí po pražském Smíchově nejedna bezdomovkyně v nádherné polyesterové halence s volánky.

Kolem mých dvacátých narozenin se však babička rozhodla, že je načase, abych dostávala DOSPĚLÉ dárky. Netušila jsem, co všechno se dá na polských trzích sehnat, ale když jsem poprvé vybalila z ošoupaného papíru fialové krajkové prádlo se strategickými otvory na patřičných místech, pochopila jsem, že se babička rozhodla od této chvíle pečovat o můj erotický život. Zřejmě se bála, že v bavlněném prádle bez otvorů neupoutám toho správného muže. Postupně jsem dostala také podvazkový pás, španělské mušky a jedny strašlivé Vánoce (zde asi nastala chyba v komunikaci s polským prodejcem) také vakuovou pumpu. Ukázalo se, že babička se domnívá, že mi darovala odsávačku na mateřské mléko – čímž se ovšem volba daru jevila ještě hrůznější: babička plynule přešla od erotiky do další fáze mého života.

Nebylo proto divu, že na Vánoce s babičkou jsme se vždycky dlouho mentálně připravovali a uzavírali sázky, na jaké absurdní dary se můžeme těšit letos. Není třeba zdůrazňovat, že skutečnost vždycky předčila naše nejhrůznější představy.

Vánoce před čtyřmi lety pro nás však byly šokem. Především, ačkoliv byla babička stejně rozverná a mile potrhlá jako kdykoli předtím, nesbírala papíry. Svoje dárky furiantsky roztrhla a nad naším opatrným rozbalováním mávla rukou. Také její dárky byly zjevně zabalené v novém papíře s krásnými stužkami. Nevzpomínám si už, jaké dárky dostali rodiče, ale vím, že byli ohromeni jejich praktičností a pěkností.

Největší překvapení ovšem čekalo mě. Z malé krabičky na mě vykoukl překrásný stříbrný řetízek s přívěskem. Jemný, něžný, vkusný. Nebyla jsem mocna slova a poprvé v životě jsem nemusela svoje ohromení a nadšení pojmout jako hereckou etudu. Myslím, že babička musela poznat, jakou mám tentokrát upřímnou radost, protože se jí v očích zaleskly šťastné slzičky…

Byl to poslední dárek, který jsem od ní kdy dostala. Měsíc na to babička zemřela.

A mně dodnes strašlivě chybí její potřeštěnosti, bez jejích šokujících darů je na Štědrý večer nějak smutno. Dodnes mám neodbytný pocit, že to celá ta léta musela být od ní jedna velká recese, ale že tušila, že ty poslední Vánoce jsou pro ni opravdu poslední, a chtěla se s námi rozloučit něčím, co nám udělá opravdovou radost…

Každý rok mám neodolatelné puzení zabalit své dárky do použitých papírů a nakoupit svým blízkým nějaké absurdnosti, na něž by zírali v němém úžasu. Připomenout si svou laskavou, veselou, neustále duchem mladou babičku a její neodolatelně potrhlé způsoby. Myslím, že už příští Vánoce … nebo možná ty další…

   
06.12.2004 - Láska a vztahy - autor: Čtenářský příběh

Další příspěvky

Komentáře:

  1. avatar
    [57] MEK [*]

    tak to bylo u nás to samé

    superkarma: 0 05.12.2007, 18:28:24
  2. avatar
    [54] pajda [*]

    To je krása:-) napsalas to moc pěkně.

    superkarma: 0 09.12.2004, 08:20:39
  3. avatar
    [53] Eva_CZ [*]

    *Kotě*: tak nam o ni - a nejen o ni - jeste brzy neco napis, ano?

    superkarma: 0 09.12.2004, 00:16:54
  4. avatar
    [51] *Kotě* [*]

    Chtěla bych všem poděkovat za milé reakce... moje babička byla moc vzácný člověk, milovala jsem ji a dodnes mi hrozně chybí. Ale díky tomu, jaká byla, se na ni dá úžasně vzpomínat, historky se dají vyprávět celou noc. :-) Napsat o ní a připomenout si ji tak bylo pro mě potěšením. :-)))

    superkarma: 0 07.12.2004, 11:47:52
  5. avatar
    [50] Eva_CZ [*]

    femme: mne by se zase nelibilo mit doma ve skrini sbirku bakelitovych hader s fizim. Holt jsme kazdej nejakej....

    superkarma: 0 06.12.2004, 21:48:14
  6. avatar
    [49] femme [*]

    pěkný, jen se mi nelíbí vyhazovat darované věci do popelnice :o(

    superkarma: 0 06.12.2004, 20:43:39

Další příspěvky

Z předchozí stránky:

  1. [48] Jana 01 [*]

    Pěkné... jinak já taky sbírám ty papíry i mašličky - tedy ty nepomačkané a je to nejen ekologické, ale i praktické. A nevhodné dárky taky občas dostanu, ale jen málo. Snažím se v tom pak chodit alespoň doma a nemůžu ty věci nějak vyhodit, měla bych z toho špatný pocit.

    superkarma: 0 06.12.2004, 18:57:45
  2. avatar
    [47] medved [*]

    prekrasny clanek, super babicka !!!
    pry se vlastnosti dedi ob generaci, takze kote ma velkou sanci byt potrhlou babi :-)))

    superkarma: 0 06.12.2004, 17:35:44
  3. avatar
    [46] Silveig [*]

    :) skvělá babička :)

    superkarma: 0 06.12.2004, 16:57:06
  4. avatar
    [45] Irena1 [*]

    krásný!!!

    superkarma: 0 06.12.2004, 16:54:44
  5. avatar
    [43] Nanet [*]

    moc hezké, smekám, skvěle jsem si početla, po Meryl konečně čtivý článek.
    kubikm: ač jsem taky panenka, stuhy nežehlím a neschraňuji, i když letos jsem si schovala, z jednoho dárku moc hezký papír, třeba se k syslení mašlí časem dopracuju:o))

    superkarma: 0 06.12.2004, 16:01:21
  6. avatar
    [42] Křeček [*]

    úžasný

    superkarma: 0 06.12.2004, 15:48:22
  7. avatar
    [41] Ja1na [*]

    Krásně napsané, něžné, vyzařující lásku - moc se Ti článek povedl!

    superkarma: 0 06.12.2004, 15:39:59
  8. avatar
    [40] kubikm [*]

    To se ti opravdu moc povedlo - tleskám, chybí mi tu smajlík
    taky recykluju papír a žehlím stužky :-))), to víš panenka....

    superkarma: 0 06.12.2004, 14:55:24
  9. avatar
    [39] mamina [*]

    Články, pokud je nepíše Meryl už dlouhou dobe nečtu :o(( Ale od tebe si je vždycky ráda přečtu :o)) Tedy, jestli se rozhodneš psát víc.
    Moc pěkný. Chválím, chválím.

    superkarma: 0 06.12.2004, 14:01:47
  10. avatar
    [36] Lotka [*]

    kotě, to je moc pěkný :-)

    superkarma: 0 06.12.2004, 13:20:13
  11. avatar
    [34] bookcase [*]

    hezký článek :-). Já bych ty darované halenky nevyhodila, co kdyby babička šla kolem pudlice, nebo potkala bezdomovkyni oblečenou v jejím dárku :-))). Schovala bych je do skříně a čas od času si je prohlídla a vzpomněla si na Vánoce. Ale jinak- super pohlazení na dušičce

    superkarma: 0 06.12.2004, 12:06:15
  12. avatar
    [33] Eva_CZ [*]

    Myslim, ze k tomuto clanku Kote nekdo vyprovokoval... Jednou se ji neco opravnene nelibilo a vetou ,,tak si neco napis sama, kdyz jsi tak chytra", byla vlastne k napsani clanku vyzvana.
    Meli byste ji provokovat casteji.

    Kdysi nabizela redakci clanek... Redakce se nevyjadrila. Hm, maji asi dost svych psacich sunnynek, tak proc zvedat uroven z-in, ze?

    superkarma: 0 06.12.2004, 12:05:07
  13. avatar
    [32] Eva_CZ [*]

    inas ila: ha ha ha - muj nick je Eva_FL ( jako Florida ), ale to je celkem jedno. Mas jasne pravdu, jen ja si uz setrim nervy. Takze mrknu nejdriv na autora a kdyz tusim kokotinu ( jako ze ji tusim v 99% ), nectu ty blaboly.....

    superkarma: 0 06.12.2004, 11:58:54
  14. avatar
    [31] Hannah01 [*]

    Kotě, připojuji se ke všem chváličům, nádhera.

    superkarma: 0 06.12.2004, 11:13:35
  15. avatar
    [29] JanaVi [*]

    Krásné vyprávění

    superkarma: 0 06.12.2004, 10:45:21
  16. avatar
    [27] Sama [*]

    taky brečím - letos budu mít na vánoce nejenom dědu s babičkou - dopoledne, ale i sestru, která zůstala sama :-(

    superkarma: 0 06.12.2004, 10:39:25
  17. avatar
    [25] Dewey_Dell [*]

    Moc hezkej článek, Kotě...

    superkarma: 0 06.12.2004, 10:25:33
  18. avatar
    [24] Arči [*]

    teda... rozplakalo mě to :-)) Je to opravdu nádherný vánoční příběh

    superkarma: 0 06.12.2004, 10:24:16
  19. avatar
    [21] Hanela [*]

    pohlazení po duši :-)))

    superkarma: 0 06.12.2004, 09:58:50
  20. avatar
    [19] Susina [*]

    moc hezký!!!:-))

    superkarma: 0 06.12.2004, 09:29:24
  21. avatar
    [18] mam-ča [*]

    Kotě dík, za laskavý článek o babičce i za inspiraci k vánočním dárkům. Ještě se nechystám na onen svět, tak letos nakoupím šokující dárky v sex-shopu. Už se těším na ty vytřeštěné zraky !

    superkarma: 0 06.12.2004, 09:23:53
  22. avatar
    [17] emma [*]

    Kotě!!!!
    jsi úžasná!
    ...........................

    superkarma: 0 06.12.2004, 09:18:04
  23. avatar
    [16] evusche [*]

    tak já budu trošku ošklivá.....NIKDY bych nevyhodila něco, co jsem dostala darem, i kdyby to bylo hnusný a nenositelný....aspoň ne hned...vždyť to tý babičce muselo být líto :-/
    Jinak hezky napsaný

    superkarma: 0 06.12.2004, 09:16:35
  24. avatar
    [14] hermína [*]

    Pro slzy nevidím na klávesnici,Kotě je to jedním slovem - překrásné.

    superkarma: 0 06.12.2004, 08:54:08
  25. avatar
    [13] Gabi [*]

    Tak vánoce s naší babičkou rozhodně nebyly takto veselé, už několik týdnů před nimi dělala "dusno", jak na ni doléhal předvánoční stres a na Štědrý den se pravidelně urazila, dárky nechtěla rozbalovat ("o nic jsem se neprosila") a když to už přece jen udělala, tak se urazila znovu, protože dárek byl vždy nějak (podle ní) "zákeřný" a darovaný s cílem ji zostudit. Když jsem byla dítě, moc mě to bylo líto a vánoce mi to vždycky zkazilo.

    superkarma: 0 06.12.2004, 08:51:43
  26. avatar
    [8] kosmokosmo [*]

    Ach jo.......hezky!!! moc!!!

    superkarma: 0 06.12.2004, 05:13:16
  27. avatar
    [7] elfos [*]

    Modroočko, myslím, že Kotěcí babička byla taková, jak ji Kotě popisuje - veselá, laskavá, se smyslem pro humor a pro recesi - a určitě nic nehrála, ani krátkodobě :-)) - prostě ji zřejmě těšilo takhle překvapovat své blízké o Štědrém večeru, vnést do toho trochu legrace.. takový pocit z toho mám zas já. ;-)
    Že k těm posledním přistoupila JINAK... no, asi to tak chtěla, a možná věděla/tušila proč....

    superkarma: 0 06.12.2004, 01:41:54
  28. avatar
    [6] Léthé [*]

    Tak nejdřív se mlátím smíchy a v zápětí brečím. Krásný příběh, jen ten konec je táááák smutný......

    superkarma: 0 06.12.2004, 01:34:03
  29. avatar
    [3] elfos [*]

    Kotě....... moc, moc hezké, až to pohladilo. :-)

    superkarma: 0 06.12.2004, 01:07:08
  30. avatar
    [1] Eva_CZ [*]

    Kote, to je nejnadhernejsi a nejuzasnejsi clanecek, ktery jsem tady kdy cetla.... Nezny, usmevny, krasny a plny lasky....
    Dekuju!

    superkarma: 0 06.12.2004, 00:29:41

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa: intimní kosmetika
Testování intimní kosmetiky pro ženy z ČR a Slovenska
Anketa: Pečete bábovky?
Jaké hračky kupujete svým vnoučatům?
Anketa pro maminky: Jaké kupujete hračky svým dětem?
Výzkum na téma kašel
Průzkum na téma finanční zajištění

Náš tip

Doporučujeme