Nejen kapr a bramborový salát. K vánočním svátkům neodmyslitelně patří i tradiční typické cukroví, konkrétně vanilkové rohlíčky. Ale víte, co je vlastně vanilka?

 

 

Vanilovník plocholistý – latinsky Vanilla planifolia – je druh tropické liánovité orchideje z čeledi vstavačovitých, z rodu vanilovníků. Jejím plodem jsou voňavé tobolky (nesprávně lusky). Delší tobolky poskytují vanilku vyšší kvality, kratší jsou zdrojem vanilinu. Název dostala od španělského vainilla – lusk.


Pochází z Mexika, kde se odjakživa jejími aromatickými fermentovanými lusky ochucovaly sladké pokrmy. Aztéčtí indiáni i Toltékové ji po staletí používali nejen jako koření, ale i k výrobě voňavek a léčiv.


Vonnými vanilkovými „tyčinkami“ platili dokonce daně císaři. Mletou vanilkou ochucovali poddaní čokoládové nápoje již Montezumovi.

Vanilka je jediná orchidej, která nás netěší jen květy, ale především aromatickými tobolkami. Do Evropy se dostala po objevení Ameriky.

 

Domácí vánoční vaječný koňak 

Suroviny: 4 žloutky, 250 ml kondenzovaného slazeného mléka, 250 ml svařeného plnotučného mléka, 1 vanilkový lusk, 500 ml rumu

 

Postup: V kuchyňském šlehači do hustší pěny vyšleháme žloutky, vanilkovou dřeň a kondenzované mléko.

Přilijeme svařené ochlazené mléko a ještě 10 minut šleháme. Nakonec vlijeme rum.

Přelijeme do dobře vymytých a vypařených lahví a dobře uzavřeme.

Uložíme do chladna a temna. Nevaříme!

 

1/12 l: 180 kcal, 750 kJ, bílkoviny: 3 g, tuky 5 g, sacharidy: 8 g, cholesterol: 163 mg

 

Zdomácněla na Jávě

Mexiko bylo dodavatelem vanilky po celá tři století. V roce 1819 se Holanďanům podařilo převézt vanilkové sazenice na Jávu.

Trvalo však přece jen nějaký čas, než si sazeničky zvykly na nové prostředí.

 

Po přechodném období aklimatizace vyrážely z rostliny nádherné úponky s květy, ale pěstitelé marně čekali na lusky, které orchidea nevytvářela.

Ředitel holandské pokusné zahrady při té příležitosti zjistil, že květům chybí opylení.

Vanilkové květy se totiž otevírají jen na velmi krátkou dobu a v uvedeném období je mohou opylit maličké včelky – medonosky. Ty však žijí pouze v Mexiku.

 

Vanilková zmrzlina

 

Suroviny: 1/2 l mléka, 1/2 l smetany ke šlehání nebo Ramy Cremefine ke šlehání, 200 g cukru, naškrabaná dřeň ze 4 vanilkových lusků, špetku soli, 8 žloutků, 4 vejce, 40 g glukózového sirupu

 

Postup: Mléko za občasného míchání svaříme se smetanou, polovinou cukru, s vanilkovou dření i s lusky a špetkou soli. Žloutky metlou ušleháme v horké vodní lázni s celými vejci a zbytkem cukru. Vyjmeme je z vodní lázně.

Vroucí mléčnou směs (nejprve z ní vyjmeme vanilku) metlou zašleháme do žloutkové pěny a vrátíme zpět do horké vodní lázně. Poté vařečku hmotu vymícháme až na růži (tzn. foukneme-li do hmoty, tak se nám na vařečce vytváří kroužky, které připomínají tvar růže).

Vmícháme glukózový sirup a mísu vyjmeme z vodní lázně, ihned ji postavíme do ledové vody a mícháme do studena. Poté krém protřeme drátěným sítem, abychom odstranili případné žmolky sraženého bílku. Hmotu necháme zmrazit buď přímo v nádobkách, ve kterých ji pak můžeme rovnou podávat, nebo v zmrzlinovém strojku. Nakonec můžeme servírovat zdobené ovocem či sušenkou.

 

150 g: 360–500 kcal, 1500–2080 kJ, bílkoviny: 3 g, tuky 8 g, sacharidy: 10 g, cholesterol: 180 mg

 

Na hmyz si ředitel zahrady vybavený štětečkem zahrál sám. Zjistil, že zručná včelka takovým postupem dokáže za směnu opylit víc než tisíc květů.

 

Po tomto objevu se pěstování vanilky rozšířilo. Dnes se pěstuje kromě Jávy také v Malgašské republice, na Cejlonu, na Tahaiti, v západní Africe a na Bahamách. Největšími producenty vanilky jsou Réunion a Madagaskar.

 

Roste v korunách stromů

Liánovitá rostlina se úponky přidržuje v korunách vysokých stromů. Květy typické pro orchideje jsou světle žluté až žlutobílé s nazelenalým nádechem.

Po sklizni se lusky předvaří a uloží k fermentaci ve vlnou vystlaných kontejnerech, v nichž získají typickou tmavou barvu a rozvine se charakteristické vanilkové aroma.

Vůně a chuť vanilky je dána obsahem vanilínu, který se také vyrábí synteticky. uměle vyráběný vanilín nikdy nemůže nahradit výrazné aroma a plnou chuť přírodní vanilky.

 

Jako přírodní lék vanilka obsahem úspěšně  působí proti depresi, úzkosti, nervozitě, nespavosti a nechutenství. Indiáni a později Evropané ji užívali i jako účinné afrodiziakum.

Vanilka také podporuje vyměšování žaludečních šťáv, takže je podpůrcem dobrého trávení.

 

Vanilkové rohlíčky podle cukráře Pergla

 

Suroviny: 250 g hladké mouky, 210 g másla, 100 g mletých ořechů, 70 g mletého cukru, vanilkový lusk nebo cukr

Postup: Přesně odvážené suroviny nasypeme na vál nebo do mísy kuchyňského hnětače. Vypracujeme těsto, které dáme na talíř a přikryjeme fólií. Vložíme do chladničky nejméně na 12 hodin.

Další den těsto zpracováváme co nejrychleji, aby se teplem našich rukou příliš neohřálo. Vypracujeme malé válečky, které vytvarujeme do podob rohlíčků. Klademe na plech s papírem na pečení.

Rohlíčky upečeme v mírně vyhřáté troubě do růžova a ještě teplé (ale ne horké) obalujeme v cukru s vanilkou.

 

1 ks: 90 kcal, 380 kJ, bílkoviny: 1 g, tuky: 6 g, sacharidy: 6 g, cholesterol 14 mg

Reklama