Domácnost

Václav Vydra: „Podkova zdraví nepřináší a štěstí snad jen tehdy, pokud je na zdi!“

Václav Vydra je nejen jedním z nejoblíbenějších českých herců, ale také i vášnivým milovníkem koní. V rámci jejich chovu ovšem zastává poněkud netradiční názory, které vyvolávají mnohé kontroverze, jež zaujaly i mne. Týrá Václav Vydra své koně? Na to jsem se jela zeptat přímo jej…

vydra1

Ačkoliv nejsem chovatelkou těchto nádherných zvířat ani na nich aktivně nejezdím, mediální šum, který se kolem způsobu péče o koně, jaký aplikuje Václav Vydra, za poslední dobu vyskytuje, mne zaujal natolik, že jsem se na statek Malčany ve vesničce Čím, jehož je spolumajitelem, osobně vypravila. Jelikož Václav Vydra zde tráví valnou většinu svého času, nebyl žádný problém a za pár dní od našeho telefonického rozhovoru jsem se za ním vydala.

Po příjezdu do tohoto krásného koutu naší vlasti, jenž se nachází několik kilometrů za Prahou, na mne čekala paní Martina, která mne osobně na zastávce autobusu vyzvedla. Když jsem společně s ní a dalšími dvěma psy jela vstříc setkání s panem Vydrou, připadala jsem si jako na konci světa. „Zdravím vás, paní Pavlíková, vítáme vás u nás,“ dostalo se mi vřelého přijetí od pana Vydry, který byl při mém příchodu časově zaneprázdněn, a já jsem tedy svůj volný čas využila k prozkoumávání okolí. Ihned na první pohled mne zaujali koně, kteří volně pobíhali po rozlehlé louce, která ke statku náleží. Na některých z nich bylo ovšem znát, že jsou imobilní. „Tihle koně jsou nemocní, my je tu máme na léčení,“ odpověděla na můj zkoumavý pohled paní Martina, která se o mne v nepřítomnosti pana Vydry starala.

„Pojďte dál, už můžeme začít, moc se vám omlouvám, dáte si kávu?“ vytrhl mne z přemýšlení pan Vydra a odebrali jsme se tedy ke společnému rozhovoru…

VVV

Vašku, jste velkým milovníkem koní, panují o vás ale v tomto ohledu velké spekulace. Jak tuto situaci vnímáte?
Tak samozřejmě mě to mrzí. „Reportáž“, kterou u nás natočila ČT, vznikla s jasným záměrem – poškodit mě i celou snahu o zlepšení životních podmínek pro koně a snahu dát jim šanci žít jejich přirozený, zdravý koňský život. Je to jednoduché a přitom tak složité. Je jednoduché najít „odborníky“ – zastánce většinového, konvenčního, po staletí etablovaného způsobu „zprovozňování“ koní a jejich držení, které vyhovovalo hlavně lidem, a udělat ze mě tyrana koní. A ani se nesnažit dát prostor i zastáncům toho, co propaguji. Kdysi jsem si myslel, že média budou podporovat pokrok. Moc mě mrzelo, že mu zasadila takovou ránu do zad. Nějak se pozapomnělo na to, že já jsem měl své koně také v takové „péči“ a právě ta udělala z mých koní „mé pacienty“.  A právě proto, že je miluji, tak jim nedávám už skoro dvě desetiletí do huby železo a skoro deset let ani na nohy. Protože to já považuji, jemně řečeno, za nevhodné. Lidé, kteří rozbíjejí okovy, jsou nebezpeční pro ty, kteří od nich mají klíče.

Kvůli vaší nekonvenční metodě chovu koní na vás bylo podáno trestní oznámení, je tomu tak?
Ano. Nejdřív k nám přijela veterinární inspekce z KVS a žádná pochybení v péči o koně pochopitelně nezjistila. A na základě onoho trestního oznámení přijela i policie. Velmi se divili, co proti mně kdo má. Myslím, že tak spokojení koně se zatím, bohužel, vídají ne úplně všude. Víte, problém je i v tom, že kopytům rozumí velmi málo „odborníků“.  A naučit se vidět, co je dobré a co je špatné, předpokládá poměrně hluboké znalosti anatomie a fyziologie tohoto pro koně životně důležitého orgánu.

Mohl byste nám, prosím, ve stručnosti vysvětlit něco o způsobu vašeho chovu?
No, stručně je to těžké. Stručně se to dá pochopit během třídenního základního semináře, který pořádáme zhruba 3–4x do roka. Srdečně vás na něj zvu (smích). Ale stručně: respektovat a poskytnout koni to, co je pro něj přirozené. Bohužel jejich přirozené potřeby nejsou konvenčními metodami chovu zohledněny. Naštěstí jsem v době, kdy jsem začal mít se svými koňmi problémy, způsobené právě těmito konvenčími postupy, narazil na knížku  Dr. Strasserové, která během asi 40 let výzkumů vypracovala skvělý vzdělávací a výukový systém v celostním (holistickém) přístupu k péči o koně a jejich kopyta.

CCC

V čem tato metoda spočívá?
Sama paní doktorka nerada používá slovo „metoda“. Protože jde pouze o respektování anatomických, fyziologických a fyzikálních daností, které jsou nezpochybnitelné. Těžko bych vám tady teď popisoval, na co všechno je třeba dbát při úpravách kopyt, ale jak už jsem řekl, snažíme se předně respektovat přirozenost. To znamená, že koním umožňujeme volný pohyb ve zpevněných udržovaných výbězích a pastvinách, motivujeme je k pohybu, mají neustálý sociální kontakt s dalšími koňmi ve stádě…atd. Jak by se vám líbilo, kdyby vás někdo zavřel na záchod (samozřejmě, že ne splachovací :)) a nechal vás tam sedět 20 hodin denně? Jistě byste z toho nadšená nebyla, naopak. Frustrace koní, se kterou se bohužel často setkáváme, pramení z jejich izolace, proto jim dopřáváme sociální kontakt s jinými koňmi. A co je nejdůležitější, kopyta zásadně nekoveme, jsou bosá. Podkova je zlo. A nikoliv nutné.

Jak to myslíte? Vždyť od pradávna se koně kovali…
Od pradávna? Jak jste na to přišla (smích). Alexandr Veliký, Mongolští válečníci, římská jízda – ti všichni měli koně bosé. Až když lidé přestali s koňmi kočovat, usadili se a koně zavřeli na hrady (tam to pravděpodobně začalo), tedy někdy ve středověku, nastal problém. A byla doba železa, tak někoho napadlo vyřešit problém železem. A ejhle – fungovalo to. Ale proč? Podkova kopyto sevře a znemožní jeho mechanismus. Omezí prokrvení, a tím i citlivost. Takže takový doping. Zprovoznění nemocného koně. Ale po nějaké době nastanou problémy, které kování způsobuje. Kopyto se deformuje. Z toho přirozeně plyne, že kováním vlastně omezujete činnost kopyta jako hmatového orgánu, orgánu látkové výměny, krevní pumpy, tlumiče nárazů i tepelné izolace. Kopyto koně má spoustu funkcí, a jestliže je omezíte nebo znemožníte, trpí tím pak celý organismus těchto zvířat.

VVV

Vašku, jak jste se k tomu vlastně dostal?
Pořídil jsem si sedmiletou kobylku, ač mě má známá varovala, že není zdravá, že má problémy s nohama. Řekl jsem, že od toho jsou kováři a veterináři a že ji vyléčíme. Po pěti letech, v jejích dvanácti, Nelly schromla a diagnóza zněla: těžká artróza. Doporučení: sundat podkovy a nechat dožít někde na pastvinách. Proboha proč bych jí měl sundávat podkovy, když doteď bez nich nemohla chodit? Když kůň nemůže, máme mu sundat podkovy a dát ho na pastviny? A mou další, tehdy čtyřletou kobylku Navarru, dceru Nelly, od jejího půl roku kovali a tvrdili mi, že je to nutné. Po čtyřech letech se to jen zhoršovalo. V tu dobu jsem se tedy rozhodl, že svůj přístup k péči o koně změním. Naštěstí se mi dostala do ruky knížka paní doktorky, a ta mi otevřela oči. Své koně jsem zul, dal je ven, začal budovat venkovní ustájení, sehnal tehdy jediného člověka u nás, který studoval ošetřování kopyt u paní Dr. Strasserové a začal jsem se u ní sám vzdělávat i pořádat semináře.

V čem tedy strouhání kopyt spočívá?
Strouhání je termín pro úpravu kopyt. K tomu se používají speciální kopytní nože, které mají na konci zahnuté ostří ve tvaru háčku a rašple. Případně kopytní kleště. K tomu, aby někdo mohl upravovat kopyta koně, měl by mít dostatečné teoretické vědomosti i praktickou zručnost v zacházení s nářadím. Strouhání  koně vyžaduje několikaletou praxi. V případě studia u paní Dr. Strasserové je třeba absolvovat základní seminář a poté dvouleté vyškolení se závěrečnou zkouškou. Až potom jste kompetentní k tomu, abyste mohl/a strouhat koně. Velmi podstatné jsou podmínky ve kterých kůň žije. Čím víc je kopyto deformované, tím víc zkušeností a zručnosti vyžaduje jeho úprava. Když má kopyto dobrý tvar a je relativně v pořádku, není to tak obtížné a stačí ho upravovat cca 1x  za 3 až 4 týdny. Problémem ale je, že koně se zdravými kopyty aby člověk hledal s lucernou za bílého dne. Většinou žijí koně už od hříběcího věku v nevhodných podmínkách a bývají okováni velmi brzy – před pátým rokem věku. Na naší klinice se setkáváme s kopyty, která jsou deformovaná, nemocná. Když přijdete do nemocnice nebo rehabilitačního ústavu, taky tam nenajdete atlety ve vrcholné formě…

Jak na tuto metodu hledí kováři?
Různě. Někteří mi nemohou přijít na jméno a Dr. Strasserová je pro ně červeným hadrem před očima. Někteří se alespoň zajímají a chtějí se dozvědět něco víc a jsou i takoví, kteří u nás vystudovali a přestali kovat. Pochopitelně je těžké si přiznat, že to, co člověk dělá, nemusí být dobře. Zvlášť pokud je to jeho profese. A jde samozřejmě, bohužel, i o peníze. Obecně je vzdělání ohledně péče o kopyta a komplexně i celostní péče o koně, velmi nedostatečné. Pokud by se otevřelo všem novým poznatkům i přirozeným potřebám koní, každý, komu jde o jejich dobro, by musel přehodnotit svůj přístup k nim. A těžko by je už mohl zavírat do samotek a dávat jim do huby i na nohy železo. Je to o změně myšlení. Ale víte, lidská ješitnost je nevyléčitelnou nemocí. Všichni říkají, že dělají pro dobro zvířat jen to nejlepší. I ti, kteří to nedělají, nebo to dělají špatně!

vydra3

Jak ale víte, že vaše metoda je ta správná?
Existuje jeden vtip, v jehož pointě se říká: zkusil jsem obojí – nedá se srovnat. Správné je to, co je přirozené a logické. Vidím na svých koních, co je správné. Viděl jsem, jak se změnili, když začali žít ve volnosti, venku, ve společnosti dalších koní. Viděl jsem, jak začali chodit na svých vlastních bosých nohou bez dopingu podkovy. Vím, že mám vyrovnané a spokojené koně. Zásadní změna ohledně péče o koně je v myšlení člověka. Už bych nikdy nemohl mít koně zavřené v boxech, už bych nikdy nedal koním do huby železo a nikdy bych je už nenechal okovat. Mají tolik svobody, kolik jim vůbec mohu poskytnout. A oni mi to vrací.

Co byste vzkázal všem, kteří proti vám brojí?
Ať se přijedou na náš statek podívat. Rád je v naší obecně prospěšné společnosti, Institutu celostní péče o koně, přivítám. Uvidí i koně, kteří na tom nejsou dobře. A ne naší vinou. Dostali se k nám, protože si s nimi už nikdo nevěděl rady. Jejich stav je výsledkem životních podmínek a péče, kterou  jim poskytovali právě takoví, kteří nás pomlouvají. Nechci mluvit o týrání, udělal  bych si ještě víc nepřátel. Z mého pohledu je týraných koní příliš mnoho. A nejsou to jen ti vyhublí a zanedbaní. Když koně zavřu do boxu, pak nikdo neuvidí jeho problém. Ale už jen to, že jsou zavření, nikomu nevadí? Komfort koní se neměří „komfortem“ lidí. Doporučuji každému, aby se, stejně jako jsem to před léty udělal já, zamyslel sám nad sebou a pokusil se otevřít své srdce i mysl tomu, co je pro koně opravdu dobré a přirozené.  A mohou se přijet inspirovat například k nám na Malčany.

vydra4


Poté, co jsme s panem Vydrou dohovořili, vydala jsem se na zevrubnou obhlídku celého statku. Pravdu je, že někteří koně kulhali a pohybovali se s problémy, ale jak mi sám pan Vydra osvětlil a uvedl výše v našem rozhovoru, tito jedinci jsou na jeho klinice na léčení. Ostatní, zdravé koně, jsem nalezla v poklidném stavu v areálu volného ustájení, či pasoucí se nebo odpočívající na louce. Viděno mou laickou optikou byli spokojení a rozhodně nejevili známky sebemenšího týrání. Konečný verdikt ale rozhodně ze své pozice nemohu vyřknout, každopádně panu Vydrovi děkuji za vřelé přijetí, které, troufám si říci, poskytne každému, i svým odpůrcům...

Čtěte také:

   
06.01.2015 - Zvířátka - autor: Veronika Pavlíková

Komentáře:

  1. avatar
    [28] Linde [*]

    Učebnice Chov zvířat pro 1. ročník pro střední zemědělské školy:

    str. 241 - cituji první odstavec:

    KRMIVA PRO KONĚ

    S ohledem na uspořádání trávicího ústrojí nelze u žádné kategorie koní vystačit s objemnými krmivy (zvýrazněno autorem v textu učebnice, aby tomu dodal důraz).

    Zelené píce zkrmujeme dospělým koním 15-25 kg, sena 5-10 kg. Dávky okopanin (řepa) 10-15 kg, jádro 3-6 kg. Takže Bébino, možná se pohybuješ u koní dostatečně dlouho a máš mnoho nastudováno, ale nevím, co za vyšší bibli krmivářství existuje, než rukověť pro každého začínajícího zootechnika, chovatele a veterináře, tzn. základy výživy, které vypracovali lidé, kteří to léta studovali, zkoumali a vyvíjeli.

    Možná máš svou zarytou pravdu, ale je smutné, že tvá pravda je nad výživové potřeby tvého milovaného koně. Koneckonců, vězeň též vystačí o chlebu, vodě a soli, když je chleba dostatek nehubne a nestrádá, jen nemá možnost regenerace kloubů, svalů a nemůžeš chtít po něm energetický výdej a vůbec nějakou práci. Ale není to pestrá strava, je to tzv. záchovná dávka, aby v tom lochu nechcípnul, ale na vyskakování to nemá. Mám obavy, že u tvého koně je to podobné, se senem se tváří v pohodě, ale ze sena přece nemůže vyživovat klouby, tvořit dostatek krevního barviva atd.. Určitě teď zuříš a spíláš, že ti vnucuji svůj názor, ale myslím to dobře a zkus to prosím přehodnotit, tvému koni to nemůže stačit. Půjč si někde Krmné tabulky a tam se dozvíš věci, které opravdu prověřeně léta fungují.

    superkarma: 1 08.01.2015, 21:51:07
  2. avatar
    [27] Linde [*]

    Bébina — #26fajn, jen se divím, že stále existují něco jako Krmivářské tabulky, když vlastně stačí koním každé věkové, váhové a pracovní kategorie seno ad libitum Sml67.

    Já osobně sympatizuji s tímto článkem, který zmiňuje oves v krmné dávce u většiny kategorií, holt jsem asi ze staré školy

    http://pavlinycarbii.blog.cz/0707/jak-krmit-kone

    superkarma: 1 07.01.2015, 19:56:05
  3. [26] Bébina [*]

    linde — #24Opravdu nemá se mnou cenu polemizovat, na to se pohybuji u koní příliš dlouho a mám mnoho a mnoho hodin strávených studiem.

    Bílkovina z ovsa? Kde by se vzalo? Nejvíc bílkovin potřebuje hříbě do 6ti měsíců věku, asi 18%, hříbě do 12ti měsíců a laktující kobyla 16%, do roka a půl 14%, do dvou let 12% a koně nad dva roky 10%. Pastva má až 20% bílkovin, seno 6-10%, oves 10%. Z toho je vidět, že dospělému koni seno co se týká bílkovin plně postačuje, pokud je kvalitní. Naopak kolik toho ovsa by se muselo do odstávčete nacpat, aby krmná dávka i se senem měla 16%? Jestli chce někdo zvýšit příjem bílkovin tím, že přidá oves, jeho věc. Ale pro rostoucí hříbata a laktující kobyly je vhodnější vojtěška, ta totiž bílkoviny opravdu obsahuje a dokonce i hodně vápníku, takže má rostoucí organismus dostatek stavebního materiálu na růst, ale zároveň ne přebytek energie. Naopak překrmování hříbat ovsem nejen že nedodá bílkoviny ani minerály, ale tělo je přebytkem energie hnáno do růstu, ovšem nemá z čeho stavit a potom vznikají růstové problémy jako osteochondróza.

    1. na komentář reaguje linde — #27
    superkarma: 0 07.01.2015, 15:47:29
  4. [25] cilani [*]

    Ale musím pochválit, článek čtivý, zajímavý... děkuji Sml67

    superkarma: 0 07.01.2015, 08:00:19
  5. avatar
    [24] Linde [*]

    přístup pana Vydry se mi líbí, dělá to pro své koně, s láskou a péčí, kterou mohou závidět, kdejací chovatelé. Pokud strouhá dobře a s rozumem, neberu mu to. Koneckonců, koně strouhá doma kdekdo a ne vždy koně pak chodí, jak mají, byla jsem svědkem otřesného strouhání a ještě horšího kulhání po něm...Navíc jsou i špatní kováři, lépe mít dobře doma strouhaného koně, než blbě zakovaného za těžký prachy podkovářem. Jiná věc je tak veřejné odsuzování podkov, já bych podkovy zas tak nehaněla, mnohé umějí opravit vady chůze, postoje, kulhání, vše má své pro a proti.

    Bébina — #16nechci ti odporovat, tvé argumenty znějí dobře a souhlasím s nimi - až na to kování plnikrevníka. Píšeš, že rohovina se normálně odlamuje, ale to se týče přírodních, nešlechtěných koní, u plnokrevníka si dost dobře nedovedu představit, že by se někdo pokoušel mu připomenout jeho přirozenost, nemá tvrdá, kvalitní kopyta. A než ho nechat s naprasklou rohovinou, nebo otlaky, to bych tedy fakt nedala, vidět, jak trpí.

    K výživě nestačí pouze seno ad libitum, z čeho by získal bílkovinu? I u ustájených koní se přes léto lehce dával oves, přes zimu se dávka ovsa zvýšila a přidávala krmná řepa, případně trocha melasy pro lepší kondici pro zimní zátěž. Takže spíše bych byla pro rozmanitější stravu, zvláště v odchovu 7/24 a ten se mi příliš kvůli absencím přístřešků nezamlouvá.

    1. na komentář reaguje Bébina — #26
    superkarma: 0 06.01.2015, 22:21:10
  6. avatar
    [23] diblice [*]

    tak naše koně nosí podkovy jen na práci do lesa a té je čím dál míň, tak jsou většinou na boso

    superkarma: 0 06.01.2015, 19:00:13
  7. avatar
    [22] Mickey Mouse [*]

    Dana Haklová — #20 Ale pana Vydry bych se zastal. Dnes se totiž skutečně často potká kůň, který má od podkov zdeformovaná kopyta. Není to ale kvůli použití podkov. Je to kvůli "špatnému" používání podkov.

    Většinou se podkovy nemění dost často, nebo je od počátku podkova chybně nasazena. To pak vede k deformacím kopyt a dalším potížím, které se léčí "naboso". Dnes totiž vlastní koně spoustu lidí, kteří o správné péči mají jen velmi mlhavé znalosti. Schválně se zeptejte, kolik chovatelů pozná chybně nasazenou podkovu dříve než začne kůň kulhat, kolik jich nechá vyměnit podkovy preventivně.

    superkarma: 2 06.01.2015, 17:04:45
  8. avatar
    [21] Mickey Mouse [*]

    Dana Haklová — #20 Už ve středověku sedlák věděl, že kůň s malým pohybem a v teple si vystačí se senem, zatímco kůň s velkým výdejem energie (po práci nebo v zimě) potřebuje "bohatější" stravu a proto mu přilepšil klasy se zrním.

    Dnešní odkazy na "přírodu, která si poradí" jsou jen argumentem lidí, kteří nechtějí přemýšlet o tom, jak to ta příroda vlastně dělá! Čili, jak doopravdy kůň hledá potravu a pro jaký pohyb má doopravdy uzpůsobená kopyta.

    Oni si totiž naši předkové nevymýšleli složité a drahé postupy jen tak pro nic. A už vůbec jejich cílem nebylo týrat koně, protože je naopak potřebovali udržet zdravé a aktivní co nejdéle!

    Sedlák by naopak označil za týrání a nedostatečnou péči o zdraví zvířat dnešní "přírodní" odchovy.

    superkarma: 1 06.01.2015, 16:56:17
  9. [20] Dana Haklová [*]

    Mickey Mouse — #17Souhlasím s vámi. Je něco jiného, když necháte koně tzv. přirozenému způsobu života a nic od něj nechcete. Pak může být nekovaný, bez udidla a vystačí si jen s "pastvou". Ale musí být opravdu volný bez omezení ohrady, aby si mohl najít potravu, jako potřebuje. Pokud jsou ve výběhu, nedá se o přirozeném způsobu života přece mluvit. Na to se většinou odvolávají ti, co chtějí na koních ušetřit.

    Tímto odpovídám i Bébině. Z jejích komentářů to vypadá, že se v koních vyzná, proto se divím, že neví, jak by měla vypadat strava volně ustájených koní. Samozřejmě, že záleží na tom, jestli kůň pracuje, co je to za plemeno atd.

    1. na komentář reaguje Mickey Mouse — #21
    2. na komentář reaguje Mickey Mouse — #22
    superkarma: 1 06.01.2015, 14:49:19
  10. avatar
    [19] Mickey Mouse [*]

    cilani — #15V dávných dobách udidlo s železem umožňovalo ovládat i těžko zvladatelné a špatně vycvičené koně. Takže nemusel jít do salámů, ale díky tomu železu bylo možné chovat a využívat daleko více koní. Bez železa by byl nutný mnohem pečlivější výběr koní a mnohem menší chov, takže by se už ve středověku kůň stal přepychem, který by nikdo nechoval. Čili by ve výsledku v Evropě skončil podobně jako zubr - na pokraji vyhubení. Také bychom se nemohli těšit z krásných ušlechtilých plemen, ale byl by tady jen divoký kůň - pravděpodobně menší a podobný mustangům, kteří již při objevení Ameriky byli ve srovnání s dovezenými vyšlechtěnými koni slabší a nevzhlední.

    superkarma: 2 06.01.2015, 14:19:21
  11. [18] Rikina [*]

    Bébina — #13 No nevím, ti koně, které vídám, tam sice mají balíky sena nebo co to je, ale nežerou to, stojí v chumlu na opačném konci ohrady, který je blízko lesa a tedy tam pravděpodobně méně fouká než na zbytku otevřeného prostoru. A stávají těsně jeden u druhého, jako by se navzájem zahřívali. Na mě to každopádně dělá dojem, že jim zima je, a že by uvítali nějaké přístřeší. V létě to nedělají, to se poflakují různě po celé ohradě a snaží se spásat ubohé zbytečky trávy, která tam téměř není, neb je vydupaná a vypasená. Ona ta ohrada zas tak velká není, koní je tam pět až sedm, jak kdy. Zřejmě na některých občas někdo někam vyjede. Sml80 Takhle od pohledu člověka, který jen jezdí kolem, to vypadá jako ne úplně ideální způsob chovu koní.

    superkarma: 1 06.01.2015, 14:17:46
  12. avatar
    [17] Mickey Mouse [*]

    Bébina — #16 Hmm, myslím, že to vidíte příliš jednoduše.

    V přírodě sice koně přežívají i bez podkov, ale jejich doba života je kratší a i malé problémy s pohyblivostí jsou pro ně fatální. Podkovy pomohly koňům k vytrvalosti a k tomu, aby si mohli udržet pohyblivost po mnohem delší čas.

    V přírodě kůň většinu času volně postává a pomalu přechází, běh používá jen zřídka a většinou jen krátce. Až podkovy dovolily, aby se kůň dokázal pohybovat vytrvale. Pro pracovní nasazení koní naprosto nutná pomůcka k přežití!

    Stejně by bylo možné argumentovat, že člověk nepotřebuje boty, vždyť chodidlo je tak úžasné. Ovšem až boty umožnily vytrvalý pohyb a prodloužily člověku dobu pohyblivosti (a tím dobu života).

    Podkovy kůň doopravdy nepotřebuje, pokud se má jen volně procházet a líně přežívat na louce. Pokud ovšem má jezdit na delší vyjížďky nebo dokonce tahat, pak je pro něj naopak používání podkov šetrnější než ponechání bez nich!

    Ale mám obavu, že pokud koně nebudou použitelní na projížďky a do tahu, pak jich člověk bude chovat jen zlomek toho, kolik jich přežívá v chovu dnes. Pro chov koní "přírodně" a "neužitečně" prostě nejsou důvody - takže skončí v zoo jako žirafy nebo zebry.

    1. na komentář reaguje Dana Haklová — #20
    superkarma: 3 06.01.2015, 14:06:55
  13. [16] Bébina [*]

    Dana Haklová — #14Ale notak, to je zase snůška pitomostí. Podkova sice otevřená je, ale nijak se na kopytě nehýbe, to by tam ani nevydržela. Stačí zatlačit na patky a oddálí se od sebe o několik milimetrů, stejně jako naše chodidlo se prodlouží, když na nohu stoupneme. Schválně si to někdy na těch zadních neokovaných zkuste. Z kopyta se olamuje jen to, co je přerostlé, je to přirozený způsob a děje se tak i u divokých koní. Když není rohovina přerostlá, nevylamuje se. Podkovaný kůň má kopyta VŽDY přerostlá o několik cm, jinak by na ně ani podkova přibít nešla, nebylo by do čeho. Na koni samozřejmě lze poznat, že je mu zima, řekne to naprosto zřetelně. Co je to za speciální stravu, která se mnohým volně ustájeným koním nedostává, to by mně moc zajímalo. Kůň totiž ke spokojenému životu potřebuje jen tři složky. Čistou vodu, solný liz a kvalitní seno ad libitum. A to koně venku většinou mají, zatímco boxoví koně často dostanou kupku sena ráno, kupku večer a mezi tím hladoví. Kůň si vybere to, kde má co žrát. Dejte mu seno do stáje, nevystrčí z ní nos. Dejte mu balík do ohrady, bude stát u balíku. Kůň se půjde dobrovolně schovat až s plným žaludkem.

    1. na komentář reaguje Mickey Mouse — #17
    2. na komentář reaguje linde — #24
    superkarma: 1 06.01.2015, 13:35:00
  14. [15] cilani [*]

    kobližka — #9 taky jsem nepochopila, k čemu by mělo být koni prospěšné železo v tlamě, to spíš tomu majiteli.. Přijde mi to hrozné.. Už toho majitele, jak by si na jízdu do huby narval kus kovu.

    1. na komentář reaguje Mickey Mouse — #19
    superkarma: 0 06.01.2015, 13:27:27
  15. [14] Dana Haklová [*]

    Na tenhle rozhovor jsem se moc těšila a přesně jsem čekala, co Václav Vydra odpoví. Jenomže všechno je individuální, i to kování. Mám anglického plnokrevníka, což je už podle názvu velmi "krevnaté" plemeno. Rok jsem ho měla na ranči, kde upřednostňovali "nekování".Sundala jsem tedy podkovy, ale nefungovalo to. Byl tam hodně kamenitý terén a kůň zvyklý na podkovy strašně trpěl otlaky a olamováním okrajové rohoviny. Pořídila jsem mu tedy "botičky", ale ty v mokrém terénu ztrácel. V zimě se nadají použít vůbec, protože kloužou. A tak jsem ho opět okovala (pouze na předky) a je klid. Když máte zkušeného kováře, který umí dobře své řemeslo, nemůže kůň trpět. Podkova je otevřená, takže nemůže zabránit rozpínání kopyta a odrůstá spolu s rohovinou, takže ničemu nebrání. Kdyby bylo kování taková blbost, dávno by se nekovali koně sportovní a pracovní. A ještě k tomu ustájení venku. Kůň vám neřekne, že je mu zima. Prostě se osrstí, aby zimu přežil, ale stojí ho to hodně energie a potřebuje speciální stravu, ketrá se mnohým volně "ustájeným" koním nedostává. Mám vypozorováno, že když si kůň může vybrat ( v dešti, vedru, větru a zimě), radši si vybere stáj.

    1. na komentář reaguje Bébina — #16
    superkarma: 2 06.01.2015, 12:39:47
  16. [13] Bébina [*]

    Rikina — #12V teplé stáji by jim lépe nebylo, snad jen těm starým a nemocným. Pro koně je ideální teplota -+10°c. Jakmile teplota stoupne nad 20°C, obtěžuje je hmyz a je jim horko. Koně tráví vlákninu pomocí bakterií a jako vedlejší produkt vzniká teplo, takže koně se vlastně zahřívají zevnitř. Když jsou mrazy, potřebují mít přístup k senu, aby se mohli zahřát. V přírodě kůň taky nezaleze do teplé stáje, ale přístřešek, kam se kůň může schovat před sluncem, větrem a deštěm by měl být podmínkou. Kamarádka má stádo asi 20ti koní, už dlouhá léta jsou chovaní pastevně, mají možnost se schovat do otevřené stodoly, kde mají roh vystlaný slámou. Přesto v noci neleží a nespí, není to pro koně přirozené, v noci musí být ve střehu kvůli predátorům. Takže v noci stojí u balíku sena a žerou a jakmile vysvitne dopolední slunko, vyvalí se do sněhu a půl hodinky si pospí.

    1. na komentář reaguje Rikina — #18
    superkarma: 0 06.01.2015, 12:24:13
  17. [12] Rikina [*]

    Bébina — #11 Ale jo, určitě můžou být i neokovaní koně, proč by ne. Jen ti, co něco vozí či tahají, nejsou jen na Staromáku. Sml80 Naopak bych řekla, že lidí, kteří mají koně jako živnost, výrazně přibylo. Málem není žádná rekreační či turistická oblast, kde by nebyla jako atrakce jízda kočárem, nebo přímo na koních. V Rakousku například taky lze často vidět koně jako atrakci... a ti se většinou právě pohybují na silnicích nebo něčem podobně tvrdém, a tak si myslím, že podkovy potřebují. Sml80 Co se týká toho zavírání, tak si nejsem úplně jistá, jestli by kůň v zimě nebyl radši v té teplé stáji... jezdím vlakem denně kolem jakési farmy či co, a tam jsou koně celoročně venku. I když je opravdu hnusně, vítr, prší, mrzne... to mi jich bývá líto, vypadají, že by se někam schovali, kdyby měli kam. Sml80

    1. na komentář reaguje Bébina — #13
    superkarma: 0 06.01.2015, 12:14:55
  18. [11] Bébina [*]

    Rikina — #10Podkova má jedinou funkci a sice zabránit nadměrnému obrušování rohoviny na příliš tvrdém nebo abrazivním povrchu. Nic víc. Takže opodstatnění bylo možná kdysi dávno před sto lety u pracovních koní. Dnes se nikdo nemusí živit tak, aby k tomu využíval zvířata, tedy alespoň ne v civilizovaném světe. To co vidíme třeba na Staromáku, to je prachsprosté zneužívání zvířat. Nikdo se nemusí živit tak, že dělá kočího a nutí koně chodit hodiny po dlažebníh kostkách.

    Osobně jsem se s metodou bosého trimu setkala krátce po roce 2000. Dokonce jsem měla v ruce a dodnes mám doma úplně první vydání překladu té slavné knihy od Dr. Strasser, co Vašek zmiňuje. I to strouhání kadáveru proběhlo. Znám i překladatele, co to dělal a vůbec jako první v republice tohle studoval. Na bosých koních mám odjeto mnoho kilometrů, vlastně 10let jsem na okovaném koni neseděla. Mám za sebou na bosých koních i vyjížďky dlouhé přes 40km.

    Kůň potřebuje upravovat kopyta z jednoho prostého důvodu, protože má příliš málo pohybu na příliš měkkém terénu. Divoký kůň si obrousí kopyta sám, tak jako pes s dostatkem pohybu nepotřebuje stříhat drápy. Step není měkká louka. Okované kopyto na asfaltu je mnohem větší problém než neokované. Kopyto není kus mrtvého nepohyblivého špalku. Je to pohyblivý, živý orgán, kterým proudí krev, proto je také teplé. Ten pohyb je ka kopytě vidět. Je to pár milimetrů, ale je tam a to je to, co tlumí nárazy na tvrdém povrchu. Podkova tomuhle pohybu zabrání a navíc kov výrazně víc vede vibrace než oproti kovu pružná rohovina. Na internetu jsou i zpomalená videa, jak vypadá dopad okovaného a neokovaného kopyta.

    1. na komentář reaguje Rikina — #12
    superkarma: 3 06.01.2015, 11:05:10
  19. [10] Rikina [*]

    enka1 — #7 Sml22 taky si myslím. Dokud koně pobíhali ve velkých stádech po stepi, byli divocí, pochopitelně musela jejich kopyta taky nějak fungovat, i bez toho strouhání, a jelikož koně jako živočišný druh jsou na světě déle než člověk, asi by se docela dobře obešli bez jakýchkoli zásahů. Sml57 Jenže lidi z nich udělali pracovní zvířata, a postupně se změnil způsob života koní natolik, že ty podkovy potřebovali. Taky se změnil povrch, po kterém se koně pohybují, travnatých stepí je už pomálu, zato všude samý beton, asfalt, dlažba... Sml80

    Jistě, pan Vydra si to může dovolit, mít koně na louce jen tak, a mluvit o tom, jak kůň zavřený ve stáji je týrání... jenže nebýt toho, že koně byli celá staletí lidem užiteční a pracovali pro ně, tak už by dnes taky žádní koně nemuseli být, jako to potkalo řadu "neužitečných" zvířecích druhů. Na ten televizní pořad si matně vzpomínám, někde jsem ho asi viděla, a dojem z něj je podobný, jak psáno v níže diskuzi - ten člověk je fanatik, on jediný rozumí koním, a ostatní dělají všechno špatně. Sml80

    1. na komentář reaguje Bébina — #11
    superkarma: 2 06.01.2015, 09:57:43
  20. avatar
    [9] kobližka [*]

    Já myslím,že ví,co dělá.A nedělá to pár dní,za ty roky má zkušeností víc než dost.Nevidím v tom nic jiného,než prostě přirozenost.Od svého útlého věku jsem vždycky litovala koně,že musí mít v hubě ta železa.No,jen si to zkuste sami Sml80 a jak vidno,není toho ani potřeba,kůň se dá ovládat i jinak.No a s těmi kopyty bude mít nejspíš taky pravdu Sml22 Já mu držím palce,ať mu jeho nadšení vydrží dlouho.

    1. na komentář reaguje cilani — #15
    superkarma: 1 06.01.2015, 09:53:16
  21. [8] čistič [*]

    Pan Vydra patří mezi mé oblíbené herce a je to fajn člověk.

    superkarma: 0 06.01.2015, 09:16:36
  22. avatar
    [7] enka1 [*]

    Nemůžu soudit, protože se nevyznám v problému, ale koně nebyli chováni jen pro pobíhání na pastvinách a občasnou projížďku, ale i jako hospodářská a tažná zvířata. V takových případech snad bylyly podkovy prospěšnéSml80

    1. na komentář reaguje Rikina — #10
    superkarma: 1 06.01.2015, 09:10:03
  23. [6] Bébina [*]

    Hm, znám ho osobně dlouhá léta, i ty koně. Bohužel jeho fanatismus přinesl koním víc škody než užitku. A sice to, že je zákonem zakázáno strouhat běžnému člověku kopyta vlastních koní. Tak jako by bylo zakázáno, aby majitel psa, kočky, králíka, když jim budou přerůstat drápky, jim je sám ostříhal. Snaha sice byla jiná, ale vzniknul tenhle paskvil. Takže ti, co mají koně bosé a strouhají si sami dávno před Vydrou, to teď musí dělat potají mimo denní světlo, aby je někdo neobvinil z týrání zvířat. A co se týče Dr. Strasser, na té mi vadí hlavně to, že naprosto zbytečně ztenčuje kopytní chodidlo, přitom silné chodidlo je to, co kůň potřebuje pro pohodlnou chůzi. Jako život ve volnosti s možností neustálého kontaktu s vlastním druhem a bosá kopyta, to vše je OK, ale dogmatismus Strasser je velké NO NO.

    superkarma: 1 06.01.2015, 09:03:20
  24. avatar
    [5] marianaant [*]

    Pan Vydra je opravdu moc fajn člověk a báječný herec.Sml16

    superkarma: 0 06.01.2015, 08:52:08
  25. avatar
    [4] ehornych [*]

    Zajímavý článek. Díky.

    superkarma: 0 06.01.2015, 08:14:26
  26. avatar
    [3] buldok [*]

    Václav Vydra super herec.

    superkarma: 0 06.01.2015, 07:02:12
  27. avatar
    [2] gerda [*]

    Děkuju za velmi zajímavý rozhovor. Panu Vydrovi věřím, protože se koním věnuje řadu let, a v jeho případě rozhodně o nějaký rozmar nejde. Taky je mi sympatické, že se nevzdal, nezalekl, ale své názory dokáže obhájit a doložit na konkrétních případech. Přeju mu hodně štěstí.Sml16

    superkarma: 5 06.01.2015, 05:43:56
  28. avatar
    [1] helmar [*]

    .. a na zdi musí být jako "U", aby se z ní štěstí nevysypalo Sml22 ;D

    superkarma: 0 06.01.2015, 00:13:10

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa: intimní kosmetika
Testování intimní kosmetiky pro ženy z ČR a Slovenska
Anketa: Pečete bábovky?
Jaké hračky kupujete svým vnoučatům?
Anketa pro maminky: Jaké kupujete hračky svým dětem?
Výzkum na téma kašel
Průzkum na téma finanční zajištění

Náš tip

Doporučujeme