Bulvár

V USA se nosí úplně jiné plavky než u nás

 

Můj život bez plavek i v plavkách

Na koupališti jsem byl nahatá hambatá dost dlouho na to, aby mě později nikdy nelákaly nuda pláže. Když jsem si prosadila alespoň modré spartakiádní trenýrky (byly nejlacinější), měla kamarádka žabičkované plavky až přes žádná prsa a dokonce bez ramínek! Plavky mi byly slíbeny, pokud se konečně naučím plavat. To se stalo až po několikerém pokusu mého otce mě utopit, vždy v mělké vodě a za přihlížení značného davu nudících se návštěvníků koupaliště, v nudném odpoledni, v nudném maloměstě. Plavat jsem se naučila sama, aby otec v horkých letních dnech nechodil do piva utápět smutek nad okamžikem, kdy zplodil takové nemehlo. Ale plavky mi tenkrát stejně nekoupili, protože maminka zjistila o žabičkovaných plavkách mé kamarádky přes žádná prsa a bez ramínek jejich původ. Ony to nebyly plavky pro holčičku, ale spodní díl plavek její matky. Modré spartakiádní trenky jsem měla jako koupací úbor dost dlouho na to, aby mne později neoslnily takzvané monokiny.
První plavky jsem si vybrečela až v šesté třídě, kdy byly ke koupi v soupravě s letními šaty. Byly dvoudílné, modrobílé, z trikotýnu a za 40 Kč. Bylo otázkou cti vlastnit je také. Občas, po příchodu domů, měly dílů více či méně podle toho, kolik dětí dospělí narvali do budkové převlékárny.
„Vždyť jste malé, tam se vejdete.“

Následovaly roky, kdy jsem plavky dědila po starších sestrách s vysvětlením: „Vždyť jsou ještě pěkné a na letošek ti stačí.“ Ty lepší plavky jsem si od sester tajně půjčovala. Jedna z nich totiž neplavala ani tak často ani tak dobře jako já, ale každoročně měla plavky nové a krásné. Tajné půjčování mě přešlo až v patnácti na plaveckém soustředění (i závodech) v Drážďanech. K prvnímu skoku ze třímetrového prkna jsem nastoupila v sestřiných dvoudílných luxusních plavkách z Tuzexu. Na prkně jsem měla pocit jako obdivovaná socha a … Skok se mi povedl, ale pod hladinou jsem se nějak divně prohnula, nebo to bylo tuzexovým zbožím, a rupl mi knoflík horního dílu. Po odrazu ode dna bazénu není moc času včas takto nečekaně uvolněný díl zachytit.

Opravdu první plavky jsem si koupila až v osmadvaceti na první cestu k moři. Dvoje. V Roztoku v NDR mi nebyly k ničemu. Zkazilo se počasí, zima, tmavé moře, rybinou a nečistotou zanesená pláž. Zákaz koupání. S těmito a jinými poděděnými plavkami jsem se dožila padesátky. Nedědila jsem již po sestrách, ale po kolegyních, kterým se plavky v zimě ve skříni smrskly.

V padesáti příležitost a minuta rozhodnutí, zda rekonstrukce kuchyně nebo dovolená v USA. Vyhrála dovolená. Krom kamery jsem si koupila konečně opět plavky. Netušila jsem však, co se ve státech nosí. U mužů pouze bermudy doplněné tričkem. Zprvu jsem se domnívala, že právě přijeli a šli se hned zchladit. Než odjedou, oblečení v teple uschne. Omyl, byl to koupací úbor.
A dámy? Ve svých nových plavkách sportovního střihu jsem na pláži působila jako živý vzorek toho, co se v dávnověku nosilo na pláž. Ostatní ženy měly plavky, ať vcelku nebo dvoudílné, vždy se sukénkou. Ty vcelku byly spíš minišaty. Všechny byly moc, moc hezké. Slušely slečnám, ženám i velmi, opravdu velmi kredenciózním dámám. A i zcela malé děti měly buď roztomilé plavečky, nebo plavkové kalhotky. Plavky mého střihu měly pouze ženy pobřežních hlídek. Pozorovala jsem je jako TV seriál. Mají neuvěřitelný respekt a koupající je poslechnou na slovo či hvizd píšťalky. Pláž byla nedaleko Charlestonu a jeho v dáli temně znící zvony mě vytáhly k další cestě. To je ale o něčem jiném.

Rozloučím se vynálezem rychlosušičky plavek mé dcery. Když jí bylo deset let, šla 1. května údajně náhodou kolem rybníka náhodou v plavkách a zcela náhodou do něj spadla. Plavky náhodou uložila do předsíně pod koberec. Ne snad proto, abych na ty náhody nepřišla, ale jak se po nich bude náhodně přecházet, vysuší se rychleji do toho koberce. Měly jsme proto tenkrát, v ten lásky čas, nikoli náhodou tak trochu plavecky plavkové výchovně diskusní odpoledne.

V létě hodně příležitostí pro plavky přeje
Olga Marie


Milá Olgo Marie,
díky za malou exkurzi do vašeho plavkového světa. Klidně by to dalo na více článků.

   
21.05.2007 - Společnost - autor: Dana Svobodová

Komentáře:

  1. avatar
    [5] fialinka [*]

    Krásný článek :-). Možná sis taky měla na tu pobřežní hlídku zahrát ...

    superkarma: 0 21.05.2007, 19:23:15
  2. avatar
    [4] Jupíí [*]

    No je to asi hezké koupat se ve sportovních šatičkách, ale nikdo by mě nedonutil , být celé odpoledne od krku až po kolena v v mokrém. Já proto nenosím ani plavky v celku, dvoudílné a co nejmenší a nejméně vyztužené

    superkarma: 0 21.05.2007, 15:56:24
  3. avatar
    [3] Blues [*]

    Quelle taky prodává plavky se sukénkou..

    superkarma: 0 21.05.2007, 14:44:05
  4. avatar
    [2] alpina [*]

    Ťapina: Litex je vyrábí, myslím, že jsem je viděla i na jejich stránkách, ale objednávat u nich nedoporučuju, udělala jsem to před měsícem a zatím nic nedošlo, mají na to ještě týden, pak se odporoučím do teplých krajů a můžou si je vetknouti třeba za klobouk

    superkarma: 0 21.05.2007, 13:59:48
  5. avatar
    [1] Ťapina [*]

    Můj chlap nosí bermudové plavky už dávno, ono to vypadá líp, než ten klasický pytlík na pytlíka Plavky se sukénkou se mi taky moc líbí, ale ještě jsem je tady v obchodech neviděla.

    superkarma: 0 21.05.2007, 13:02:36

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Náš tip

Doporučujeme