Reklama

Většina dnes tolik obdivovaných královských i šlechtických sídel v údolí Loiry vznikaly postupně, většinou přebudováním starých středověkých obranných objektů na luxusní a pohodlné rezidence. Je zde ale jeden, který je zbrusu nový.  Ten nejrozlehlejší, nejvelkolepější, nejvýstřednější a nejmajestátnější ze všech – uskutečněný sen krále Františka I. – zámek Chambord.

Chambord – když se to králi vymkne z ruky

Monumentální zámek Chambord je bezpochyby nejúchvatnějším stavebním počinem krále Františka I. Základem tohoto gigantického objektu zasazeného do centrálního rovinatého parku obrovské královské jelení obory v zátoce řeky Cosson, levého přítoku Loiry, byl původně malý lovecký zámeček. Ten však byl roku 1519 zcela srovnán ze zemí, aby tím umožnil vznik něčeho nečekaného, megalomanského, úchvatného… Asi se to však Františkovi poněkud vymklo z ruky, neboť svými rozměry tento zámek překonal vše, co dosud v té oblasti králové budovali.

Chambord

Obora La domain nationale de Chambord  je dodnes plná divočáků i srnčí zvěře. Na příjezdových cestách ze všech stran je ihned při vjezdu upozornění na možný střet se zvěří, zákaz zastavování a táboření a povolená rychlost pouze 60 km/hod. Svou rozlohou cca 5500 ha je největším uzavřeným lesním parkem v Evropě. Je obehnán dvaatřicet kilometrů dlouhou zdí. Možná právě skutečnost, že zde bylo více zvěře než stromů, rozhodla o umístění tohoto zámku.

Chambord

Kdo byl stavitelem zámku, s jistotou není prokázáno. Jedním z mnoha renesančních umělců, kteří v té době působili ve Francii, byl i Domenico da Cortona. Mnoho detailů ukazuje i na autorství Leonarda da Vinci, který v té době žil na nedalekém zámečku Clos-Lucé u Amboise. Důkazy ovšem chybí. Ať už byl tím architektem kdokoliv, práci odváděli francouzští zedníci, kameníci štukatéři, takže výsledná stavba se stylem spíše řadí k francouzskému středověku. Masivní válcové věže s kuželovitými střechami a množství různě zdobených až přezdobených komínů a věžiček jsou odkazem pozdní francouzské gotiky. Ovšem detaily dopracované do nejjemnější podoby renesance tomu dodávají italskou příchuť. 

Jisté však je, že tato někdy až disharmonická směsice protichůdných stylů vyráží dech návštěvníkům dodnes, zejména pokud ji spatří poprvé. Má své obdivovatele, ale i odpůrce. Dokonce existují názory, že je Chambord nejohyzdnější budovou v této oblasti hned za jadernou elektrárnou St. Laurent-des-Eaux, která stojí nedaleko odtud…

Chambord

Bezpochyby nejzajímavějším architektonickým prvkem zámku je dvojité spirálovité schodiště uprostřed centrálního donjonu, obytné věže. Zvláštností tohoto výtvoru brilantního inženýrského ducha je, že se dva lidé jdoucí nahoru a zase dolů nepotkají, přitom se stále vidí. Právě genialita tohoto řešení ukazuje na Leonardův rukopis.

Schodiště je nad posledním patrem ukončeno věží s vysokými okny. Vyjděte na střešní terasu, odkud můžete obdivovat nejen okolní lesy, ale zblízka si vychutnat pohled na přezdobené věžičky a komíny. Stěží najdete dvě stejné…

Chambord

Tento majestátní a výstřední projekt Františka I. ale dokončili až jeho následovníci. Sám František zde strávil snad jen asi měsíc. Do francouzské historie se zámek také zvlášť významně nezapsal. Později se stal jen letní rezidencí dalších králů a byl obýván jen příležitostně. Stavba z dálky působící jako fata morgana, má čtyři sta čtyřicet místností, osmdesát schodišť, tři sta šedesát pět krbů a nespočet chodeb. Se salamandrem, erbovním zvířetem Františka I. se tu prý potkáte až sedmsetkrát!

Podívejte se i na fotografie na následující straně…


Chambord

Chambord

Majestátní Chambord s labyrintem komínů a věží, s jedinečným renesančním točitým schodištěm…

Chambord

František I. chtěl kvůli stavbě zámku původně odklonit koryto Loiry, nakonec se spokojil s přítomností jejího menšího přítoku, řeky Cosson

Chambord

Z terasy můžete obdivovat nejen okolí, ale um a zručnost stavitelů zámku pěkně zblízka

Chambord

Pohled z terasy do nádvoří

Chambord

K centrálnímu schodišti ústí čtyři chodby od komnat v každém podlaží. Stropy chodeb jsou bohatě zdobené – iniciála F stavitele zámku a jeho erbovní zvíře, salamandr

Chambord-int-chambre-de-parade

Slavnostní salon sloužil pro Ludvíka XIV. jako ložnice, později zde spávali Stanisław Leszczyński, tchán Ludvíka XV., i maršál Saxe

Chambord-int

Toto měl být původně pokoj Františka I., ten si ho však neužil. Stal se tak ložnicí královny Marie-Terezie Španělské, manželky Ludvíka XIV., později zde spávala i jeho druhá manželka madame de Maintenon. Již za života královny byla jeho milenkou

Chambord-int

Nemůže chybět galerie slavných – Stanisław Leszczyński, Marie Leszczyńska, král Ludvík XV. a Ludvík, následník trůnu.

Chambord-int

Celých osm let svého exilu strávil bývalý polský král Stanisław Leszczyński na zámku Chambord i se svou manželkou Kateřinou Opalinskou jako host svého zetě Ludvíka XV.

…..a už se jen kochejte….

Chambord

Chambord

Chambord

Chambord

Sledujte náš seriál: