Novinky

V tu dobu jsem to nebyla schopná docenit

píše naše čtenářka s nickem PBD. Když byla po smrti dcerky psychicky na dně, střídaly se u ní pocity hlubokého zármutku se záchvaty vzteku, stáli její nejbližší při ní. Díky nim se úplně nezhroutila a přetrpěla to nejhorší

Dobrý den, mám to užasné štěstí, že mám kolem sebe lidi, na které se mohu absoulutně spolehnout. Je to rodina, partner a pár přátel. Ruku do ohně bych za ně dala bez váhání.

Mezi mé nejbližší přátele vlastně patří partner a má sestra. A ještě o dvou lidičkách můžu napsat, že to jsou moji opravdoví přátelé. Je to Bob a Haňulka. Byly tři, ale Petr už to kontroluje tam někde z nebe...

V životě se stane spousta věcí, kdy člověk potřebuje pomoct a nebo se jen někomu vykecet či vybrečet na rameni.. Výše zmiňovaní takový jsou a mamina s tátou také. Jsou to lidé, kteří se mnou vždcky byli, i když jsem to u rodičů nedokázala docenit, ale dnes už vím,že jsou užasní a že pro mě toho udělali strašně moc...A stále mi jsou všichni oporou, rádcem a vrbou:)

Když mi bylo v životě nejhůře, po smrti mé dcerky, byly to právě zmiňovaní lidé (teda krom partnera, toho, co mám jsem ještě neznala, a otec dcery-nemám slušného komentáře k tomu, jak se zachoval....),kteří se mě snažili držet nad vodou a dělali pro mě první poslední.Byly to právě oni, kteří při mně stáli, i když jsem někdy na ně byla hodně zlá, nevěděla jsem, co ze sebou, zhroutil se mi svět a já střídala melacholii s výbuchy vzteku..

Tenkrát mi psycholog řekl, že to není nic nenormálního. Nevím, nakolik to opravdu bylo normální a na kolik ne..ale vím, že to mý nejbližší brali z rezervou .Věděli, že jsem vystrašená, bezmocná..že mě to moc bolí a že nevím, co se sebou..Stejně tak oni nevěděl,i co se mnou..

Bolelo je to co se stalo, né méně než mě, ale jinak. Mrzelo je, že mi nedovedou pomoct, když je tolik potřebuji...Ale pomáhali, strašně moc-rodiče, sestra i Petr, Bob a Haňulka..Díky nim jsem vše zvládla, aniž bych polykala antidepresiva a podobné věci.

Nebyla jsem to schopná docenit v tu dobu.To přišlo až časem..Ale řekla jsem jim všem, jak si toho neskutečně vážím, jak jsem vděčná, že stáli při mě. Nikdy jim to nezapomenu..

Velké poděkovaní patří rodičům, sestře, parterovi, Haňulce a Bobovi. A jedno díky posílam i Petrovi tam někam do nebe. Velké poděkovaní za to, že tu pro mě vždycky byli a jsou a věřím , že i budou. A doufám, že jim stejnou oporou dovedu být i já.

PBD

Milá PBD, smrt dítěte je určitě to nejhorší, co může matku potkat. V takové situaci je asi hodně těžké ji utěšit..

Text nebyl redakčně upraven

Co vy na to, milé ženy-in, napíšete nám také o vašich přátelích, kteří vám pomohli v nouzi? Poděkujte jim prostřednictvím dnešního tématu

Pište na adresu: redakce@zena-in.cz

   
20.08.2012 - Čtenářské příspěvky - autor: Dana Haklová

Komentáře:

  1. avatar
    [21] hubajda [*]

    je to hodne smutne pri cteni me behal mraz po zadech

    superkarma: 0 26.08.2012, 18:14:29
  2. avatar
    [20] PBD [*]

    Kytinkak — #19Sml15

    superkarma: 0 21.08.2012, 09:56:35
  3. avatar
    [19] Kytinkak [*]

    vím o čem píšeš, mám to také v rodině za sebouSml15

    1. na komentář reaguje PBD — #20
    superkarma: 0 20.08.2012, 21:37:52
  4. avatar
    [18] PBD [*]

    Ano,rodiče by neměly přežívat své děti..A mladí lidé by neměli umírat..Smrt je součastí našich životů,to bez debat..ale umírat by měli babičky a dědové..i když víme že to přijde,nejsme na to nikdy připraveni,ani být nemůžeme...Nikdo tu nebude věčně,ale 70 let minimálně by tu měl být každý,kdyby bylo po mém..bohužel po mém není a nebude:/

    superkarma: 0 20.08.2012, 15:40:47
  5. avatar
    [17] PBD [*]

    kobližka — #16 Já tu také nechtěla být..ale nevyšlo to..naštestí..

    Já schopná vzpomínat bez bolesti nejsem..je to bolest i usměv...časem to bude bolet méně...

    superkarma: 0 20.08.2012, 15:38:44
  6. avatar
    [16] kobližka [*]

    PBD — #10 Sice jsem neprožila to,co ty,to bych tu už asi nebyla,ale i smrt mých rodičů mě velmi trápila.Ale věděla jsem,že přijde den,kdy na ně budu vzpomínat s úsměvem a bez té hrozné bolesti.Taky to trvalo dlouho,i když malá ranka v srdci zůstala a když přijdou třeba podzimní dny,schoulím se ke starým fotkám a brečím.Ale už to není zoufalství,už je to vzpomínka.....

    1. na komentář reaguje PBD — #17
    superkarma: 0 20.08.2012, 15:26:54
  7. avatar
    [15] arminka [*]

    Sml15také bych nerada přežila své děti,pro každou matku je to těžkéSml15

    superkarma: 0 20.08.2012, 14:38:56
  8. avatar
    [14] tajnostii [*]

    Smutné-nevím co více se dá dodatSml22

    superkarma: 0 20.08.2012, 12:54:02
  9. avatar
    [13] femme [*]

    smrt dítěte je to nejhorší, co může matku potkat Sml15

    superkarma: 0 20.08.2012, 12:50:07
  10. [12] magic11 [*]

    Sml79Sml79

    superkarma: 0 20.08.2012, 12:38:25
  11. avatar
    [11] Jindriska8 [*]

    Ztráta dítěte je nejhorší věc v životě,co může člověka potkat,je pěkné mít kolem sebe lidi,kteří pomohou.Sml22

    superkarma: 0 20.08.2012, 11:33:32
  12. avatar
    [10] PBD [*]

    Pročetla jsem si Vaše komentáře a děkuji za mě.Máte pravdu..vystihly jste to dokonale..Nikdy se ze ztrátou nevyrovnám,protože to prostě nejde..ale žiju dál a už se tolik neotáčím dozadu,i když čas od času přijde den,kdy to bolí stejně jako kdyby se to stalo včera..bolí to tak,že mám pocit že mi někdo rve srdce z těla..Tyto dny nejsou tak časté jak dřív,ale jsou a vím že i budou a právě v tyto dny utíkám domů,pobrečet si,zavzpomínat..ale už se dovedu při vzpomínce i usmát,už to není jen o slzách...

    Velká pravda je i v tom,že jsem si pokládala otázky -proč ona..proč to potkalo mě..vždyt je spousta matek,které se o dítě nestarají,které v těhotenství holdují alkoholu a třeba i drogám a přesto mají krasné a zdravé děti..Spousta otázek,žádná odpověď..

    Nemohla jsem ani chodit ve dne ven,protože všude plno kočárku a štastných maminek,nemohla jsem ani koukat na televizy,protože sposta reklam,filmů apod..které jsem nemohla vystáv,protože to bolelo...

    Když mi bylo nejhuř,tak se mi jen potvrdilo,že lidé,kteří mi byly nejblíž před tím( krom otce dcery) při mě stáli i když mi bylo nejhůř..I když jsem byla někdy zlá a jak tu bylo psáno -kopala jsem kolem sebe(to je velmi přesně napsáno)..Neskutečně si jich vážím a jsem jim vdečná...

    změnilo mě to,koukám ted jinak na svět..vážím si maličkostí a každého dne,protože co je dne může být včera pouhou minulostí a bolestnou vzpomínkou.. 

    Je pravda,že čas všechny rány otupí,o tom nelze polmizovat..Jen nevím,v čem by na tom měli být věřící lépe.V žádném případě nechci věřící shazovat nebo tak něco-je každého osobní věc zda věří nebo ne...Ale nedomnívám se,že mají věřící v životě něco lehčí než nevěřící..

    Děkuju všem za podporu...

    1. na komentář reaguje kobližka — #16
    superkarma: 0 20.08.2012, 11:28:48
  13. avatar
    [9] medulka [*]

    To je na opravdovém přátelství ta krásná věc, že i když je člověk na dně a neví kudy kam a kope kolem sebe a třeba je někdy i protivný, tak je to neodradí a zůstanou...takové těžké situace přátelství prověří a ti nejlepší zůstanou

    superkarma: 0 20.08.2012, 11:12:00
  14. avatar
    [8] gerda [*]

    člověk by v takovém případě udělal nevím co, aby blízkého ta strašná bolest přešla. Jenže se musí čekat, až to přebolí. Pocit nespravedlnosti je strašný, proč to muselo potkat moje dítě? Vědomí nezvratnosti, nikdy to bolet nepřestane, ale bolest se časem přece jen otupí. Věřící jsou na tom líp.

    superkarma: 0 20.08.2012, 10:45:44
  15. [7] Reni [*]

    Moc smutný příspěvek a chála těm co pomáhali. Něco mám v paměti, když mě zemřel bratrenec v 10 letech. Mě bylo 15 let. Jak, teta trpěla a měla kolem sebe ty, kteří jí potpírali v bolesti.

    superkarma: 0 20.08.2012, 10:27:30
  16. avatar
    [6] ladouch [*]

    Mé sestře se to také stalo, zemřela jí dcera a já jsem se snažila pro ni udělat vše, abych jí pomohla, snad se to povedlo i když se s tím nikdy úplně nevyrovnala.Sml22

    superkarma: 0 20.08.2012, 10:20:58
  17. [5] Saritka [*]

    Je štěstí, mít vedle sebe  lidi, kteří mi pomohou. Sml16

    superkarma: 0 20.08.2012, 09:37:02
  18. avatar
    [4] AnteaX [*]

    Musela jste si projít peklem, přeji vám už jen to dobréSml67

    superkarma: 0 20.08.2012, 09:30:40
  19. [3] Roland [*]

    Buďte šťastná, že kolem sebe ty hodné lidičky máte. Sml22 Jinak moc smutné, přeji už jenom samé radosti.

    superkarma: 0 20.08.2012, 09:14:20
  20. [2] Trefa [*]

    Trefa:smuny clanek,strata ditete to je to nejhorsi.diky vsem kteri vam pomahali.

    superkarma: 0 20.08.2012, 09:10:00
  21. avatar
    [1] vmarta [*]

    Moc smutný a krásny článek...Sml79Sml59

    superkarma: 0 20.08.2012, 09:03:44

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa na téma osteoporóza
Anketa na téma: Zubní zdraví

Náš tip

Doporučujeme