Humornou historku prožila čtenářka Ája při návštěvě Monaka. S manželem se tenkrát oblékli do „světových“ šusťákovek a vyrazili na průzkum města. A jak to dopadlo, když se chtěli vyfotit na schodech kasina? Asi tušíte...

Zasmějte se u příspěvku čtenářky Áji k dnešnímu tématu. Její dobrá rada zní: V šusťákovce do kasina nelez!


Dobrý den,
Posílám příspěvek k párovému oblékání
Asi všichni pamatujete ten obrovský boom se šustivými teplákovými soupravami, které do té doby nosili jen západní Němci a které vlastně někteří východní obyvatelé nosí dodnes.
Ani my s manželem jsme tomuto módnímu trendu neunikli a jak brouci pytlíci jsme si koupili stejné šusťákovky a že budeme světoví.
Pak jsem měli vyjet prvně do zahraničí a v kufru nemohli samozřejmě chybět ani šusťákovky. Jelikož jsme byli láska až za hrob, neměli jsme třeba on modrou a já červenou, ale oba jsme měli stejnou - fialovo žlutou. Brrr, když si dnes na to vzpomenu, nechápu jak jsem v tom mohli vůbec vylézt z baráku.
Ale kdyby jen z baráku. Přibalili jsem to i na zmíněnou dovolenou , jeli jsme tehdy do Španělska, s tím, že na zpáteční cestě jsme měli dvoudenní pobyt v Monaku.
Monako(nebo Monaco, všude se to píše jinak), nás naprosto uchvátilo, chtěla bych jednou žít jako důchodci v této zemičce, kde se jejich domovy důchodců podobají našim čtyřhvězdičkovým hotelům. Ale žiju v České republice a s dlouho jsem se z ní nedostala dál než do zemí RVHP a tak jsem ani já ani manžel netušili, že v takovém Monaku se nejen dobře žije, ale také se tam obléká na úrovni.
Ale my telata, když nám řekli, že jedeme na poznávací zájezd do Monaka, tak nás nenapadlo nic jiného, než si dát na sebe ty nové, fialovožluté šusťákovky. Ať vidí, že patříme k sobě a že jsme světoví.
Ve stylu Čuk a Gek jsme si to štrádovali stejně oblečení po monackém přístavu, až jsme došli ke kasínu. „Ty, jo“, prohlásil manžel,“ tak to musím ukázat chlapům v práci, že jsem byl v Monaku v kasínu.“ A Už se tam hnal v té šusťákovce. Já stála dolů pod shodami a všimla jsem si, že se manžel něco dohaduje s portýrem. No, samozřejmě ho v tomhle „světovém ohozu“ nechtěl pustit dovnitř.
A vtom spěchá na pomoc druhá fialovožlutá příšerka a odtahuje manžela, ať nedělá ostudu. Portýr si nás oba změřil povrchním pohledem, bylo mu jasné, že „tihle dva patří k sobě“ a vyrazil nás oba, i ze schodů, na kterých jsme se chtěli jen vyfotit.
Tak to je moje vzpomínka na jediné párové oblečení s mým manželem. Od té doby nikdy a do kasína jedině ve smokingu a v koktejlkách, ale na to už nemusíme až do Monaka.

Vaše čtenářka,
Ája

Pozn. red.: Text neprošel jazykovou korekturou.

Téma dne 30. května 2012: Párové oblékání

  • šátekOblékáte se párově?
  • Souhlasí váš partner s párovým oblékáním?
  • Shodnete se v barvách a střihu oblečení?
  • Líbí se vám, když jste s partnerem v oblečení sladěná, nebo to neřešíte, či je vám to dokonce nepříjemné?

Své příspěvky na téma párového oblékání mi formou příběhů zasílejte na e-mailovou adresu redakce (viz níže). Neopomeňte uvést do předmětu mailu heslo, aby se někde nezatoulal a zašlete ho nejpozději do 30.5.2012, 15.00 hodin. Pokud chcete mít větší šanci na uveřejnění, nechť je váš příspěvek dlouhý alespoň jako tento odstavec textu. Můžete (ale nemusíte) k němu také přiložit jednu fotku, kde si myslíte, že jste nejlépe párově oblečení. Jeden z příspěvků odměním krásným dárkem, totiž nádherný letní oranžový šátek, který můžete použít nejen jako ochranu před sluníčkem, ale i jako stylové šatečky na pláž...

Reklama