Čtenářka Maryene nám poezií sděluje, jak je jí smutno po běhání na lyžích. A protože se na ně nemůže postavit, aspoň se zasnila a o svůj sen se s námi podělila.  Děkuji Vám Maryene za příspěvek.

Přeji hezký den všem milovníkům a milovnicím sněhu a běžkařům sjízdnou stopu :)

Neodpovím dnes sice na všechny otázky, protože letošní zimu jsem se na běžky ještě nepostavila a kdoví... Alespoň jsem se trochu zasnila nad dnešním tématem.

Letošní zimu sněhu mnoho není,

tak zavřu oči a oddám se snění.

A pluji sněhem jak sněhová víla

a za mnou zůstává jen stopa bílá.

Krajina bílá, čistá, němá,

až k obzoru se táhne jen třpytivý sníh.

Hodit tak lyže na ramena...

Nezanechat tu stopu je hřích.

Běžet tím tichem jak na křídlech,

slyšet jen lyže a svůj dech.

Přestože u nás nebývá pravá ruská zima

i v našich krajích je běžkování prima.

A když nevyjdou hory,

postačí i zasněžené pole,

však letos tělo bolí

a v rukou udržím jen zdravotní hole.

A nevím, zda ještě někdy si dám běžky

anebo budu ráda, že vůbec chodím pěšky.

Přesto v to doufám a chci tomu věřit,

že ještě budu svoje síly v bílé stopě měřit.

Maryene


Běžky, běhání na lyžích, bílá stopa, to je dnešní téma dne!

  • Jaký je váš vztah k běhání na lyžích?
  • Máte nějakou vtipnou, smutnou, strastiplnou, aktuální historku?
  • Už jste letos vyjela?
  • Umíte si namazat?
  • Kam jste se na běžkách podívala?
  • S kým nejraději na lyžích jezdíte?

Pište mi na redakční e-mail:

redakce@zena-in.cz

A já jednu z vás dnes v 16 hodin odměním tak, že na to dlouho nezapomene.  

Reklama