Povlečení – postrach našich babiček, které je bělily a škrobily. A pak dlouho žehlily. Toho už se dnes naštěstí nemusíme bát. Přiznejme si, že škrobení a bělení už nám většinou nehrozí, ale to žehlení nám zůstalo. Raději byste „velké prádlo“  hodily znovu do pračky než se s žehličkou dřít nad prknem. Velkou oblibu mají materiály, které žehličku vůbec nepotřebují. Z levnějších jsou to bavlněný krep, mezi luxusnější (jsou ale 2x až 3x dražší) patří bavlněný úplet – tzv. mako-jersey nebo některé typy saténového povlečení. Ty poslední se mohou jen pověsit na šňůru, kde se vyžehlí samy.

Dalším způsobem, jak se vyhnout žehlení, jsou deky a polštáře, které se jednoduše nepovlékají, a když je potřeba, vyperou se zkrátka celé. Mají ale jednu nevýhodu – pokud si k nim nějaké to povlečení přece jen nepřikoupíte, postele budou vypadat stále stejně a nudně.

 

Říká se sice „spát jako v bavlnce“, ale za nejkvalitnější materiál pro ložní prádlo se považuje len. Má skvělé vlastnosti a je velmi příjemný na dotek, ale za kvalitu si pochopitelně také připlatíte, lněné povlečení je dražší než bavlněné. I povlaky ze stoprocentní bavlny ale mohou být velmi kvalitní, záleží na způsobu zpracování. Největší oblibě se dnes těší krep, dříve populární materiály jako damašek nebo satén ustupují poněkud do pozadí.

 

A vzory? Většině z nás povlečení jako první padne do oka, když vstoupíme do ložnice. Tedy pokud lůžkoviny na den nezastýláte. Postel je velká plocha, takže při výběru vzorů myslete na to, jak do ložnice zapadne. Tradiční jednobarevné komplety mohou působit poněkud nudně, ale plocha 2 x 2 metry pokrytá sto třiceti šesti barvami, na níž je vyobrazena celá džungle, také obvykle není v ložnici dospělých lidí to pravé ořechové. Pokoj by zkrátka neměl být překombinovaný. Bytoví architekti se obvykle řídí pravidlem dvou barev, což znamená, že každé místnosti by měly dominovat maximálně dvě hlavní barvy, využité na větších plochách (zdi, koberec, velké kusy nábytku nebo právě povlečení či přehozy na postel). Ty pak mohou být doplněny dalšími barvami, které už ale nezabírají tak velkou plochu. Lze samozřejmě sladit i velké barevné plochy více barev, ale pokud nechcete, aby byl výsledek příliš překombinovaný, vyžaduje to mnohem více času, přemýšlení a citu.

Barevné vzory vypadají někdy až agresivně, ale některé jsou i milé. Víte, že zbožňuji koně. Nedávno jsem zahlédla v prodejně povlečení s koníky. Usmála jsem se, oči se mi rozšířily nadšením a představovala si, jak spím v koňském povlečení. Asi jsem v té chvíli vypadala jako malé dítě, které zahlédne plyšového medvídka, a za každou cenu ho musí mít. Myšlenka mne rychle opustila, jenže to by se mnou nesměla být má kamarádka. Pořád do mne „ryla“, jak se budou oři krásně vyjímat v mé ložnici. Dovede být jemně potměšilá, ale taky schopná téměř všeho. Musela jsem ji z obchodu odvléct a pár dní jsem se obávala, že zazvoní s úsměvem u dveří a obdaří mne novým povlečením. Je vám jasné, jakým. Neudělala to, i když stále ve mně hlodá myšlenka, že bych mohla spát pod rozevlátou hřívou uhánějícího koně. A proč ten nadpis o idolu mnoha dívek a paní? Protože jsem v jednom obchodě narazila na největší hit sezony, jak mne upozornila prodavačka. Povlečení s portrétem Johnnyho Deppa jako Jacka Sparrowa z filmu Piráti z Karibiku. Možná, že mým dcerám by se líbilo spát pod Deppem... a možná nejen jim. :-)

V jakém povlečení spíte?
Jednobarevném nebo vzorovaném?
Jaké vzory se vám líbí?
Decentní nebo divoké?
A co Johnny Depp - jak by se vám s ním spalo?

Reklama