Míša nám popsala nehodu, která se udála před lety na dálnici D1. I když to vypadalo dramaticky, nakonec vše dobře dopadlo.

Milé dámy, milí pánové, milý pane redaktore. Nejspíš čtenářky dnes nepotěším, můj příběh o dopravní nehodě nepatří mezi ty pozitivní, při kterých se můžete zasmát...ale nebojte, vše nakonec dobře dopadlo ;-)

V životě jsem moc dopravních nehod nezažila, naštěstí se mi obloukem vyhnuly. Až na jednu, která se stala zhruba před 10 lety. Jako každý rok, tak i v ten, kdy se nehoda stala, jsme si s rodinou pronajali od cestovní agentury chatu. Moje maminka vyrůstala na Vysočině, proto padla volba právě na Havlíčkův Brod. První dny dovolené probíhaly naprosto v pořádku a nikdo nemohl očekávat, že se něco zkazí a něco naší dovolenou zásadně přeruší....
V půli týdne jsme se rozhodli, že navštívíme po dlouhé době naši příbuznou na Moravě. Sbalili jsme si několik věcí a s dobrou náladou jsme vyrazili po dálnici směr teta Dana. Vše probíhalo v pořádku, smáli jsme se, poslouchali rádio a kochali se přírodou. V jeden moment jsem zjistila, že mám rozvázanou tkaničku a sehla jsem se k ní, abych si jí zavázala....možná se ve mě ozval jakýsi šestý smysl či předtucha....v tu chvíli se totiž mamča otočila dozadu na nás se ségrou a se zděšením v očích řekla, ať rychle skloníme hlavy...pak už jsem uctíila jen náraz....
Do naší škodovky narazil Němec s luxusní károu....A co bylo ještě horší? Snažil se poté od nehody ujet...Taťka šel duchapřítomně vyhledat telefon, který bývá u dálnice, aby zavolal pomoc. Mamča zatím zjišťovala škody na majetku, a hlavně na zdraví a snažila se zastavit řidiče, který do nás naboural.
Po chvilce jsme zjistili, že sestra nemůže hýbat s krkem a zděsili jsme se ještě víc...
Nakonec jsme z řidiče vymámili jeho mobilní telefon (v té době vzácnost), zavolali pomoc a pro sestru přijela sanitka a následně přiletěl vrtulník. Chvíli na to se vrátil i taťka. Pak už si jen pamatuji, jak si z rozmláceného auta vyndávám věci a jak poté jedu v policejním autě s taťkou. Směr dopravní stanice Velký Beranov. Tenhle název nejspíš už nikdy nezapomenu...

Nebojte si milé dámy, byl to sice hrozný zážitek, ale vše nakonec dopadlo dobře. Na policejní stanici jsme sepsali protokol a následně se tady sešli i se zbytkem rodiny...sestra dostala na krk krčník a ukázalo se (naštěstí), že to nic vážného nebylo...
Jsem ráda, že jsme nezvýšili statistiky toho roku a je pravda, že od té doby mám občas strach jezdit po silnici.

A víte co mi doteď utkvělo v paměti asi nejvíce z toho dne? To, jak mě taťka chytil za ruce, když jsme jeli v policejním autě. Podíval se na mě a tím pohledem řekl, že všechno bude dobré....

Míša
Text nebyl redakčně upraven


Děkuji, Míšo za vaše vyprávění. Důležité je, že se vám nic nestalo. Dálnice jsou skvělá věc, ale musí se na nich dávat velký pozor. Nejen na dění před sebou, ale i za sebou. Ale udržet pozornost, to dá kolikrát velkou práci.

Dnes máme téma dne Dopravní nehody, kterých jsme se zúčastnili. Vaše zkušenosti s piráty i anděly silnic.

  • Už jste někdy bourala?
  • Byla jste účastníkem nehody?
  • Jak se to přihodilo?

Napište mi vaše příběhy smutné i veselé. Napište mi, co si myslíte o pirátech silnic. Znáte nějakého anděla?

Vše směřujte na e-mail:

redakce@zena-in.cz

Jedné z vás za dnešní příběh pošlu krásnou květinu!

V 10.00 zveřejním fotografii a vy budete pod ní moct psát své komentáře. Tak která napíše nejlepší komentář dle čtenářek, bude odměněna.

Reklama