Staronorské nord-verg - severní cesta, dalo zemi jméno - ležela totiž v severním směru, jímž postupovali Vikingové. Ti zanechali potomkům bohaté zkušenosti o zpracování dřeva, stavbě lodí a výrobě piva. Recept je prý naučil sám bůh Odin.

 

Do hlavního města Oslo je dobré zavítat nejenom ze slušnosti. Je tu poloostrov muzeí a taky pověstná loď Fram, se kterou se plavil Amundsen na severní i jižní pól, a Norové jsou na ni patřičně hrdí. Je tu i papyrový vor Kon-Tiki Thora Heyerdahla (nejslavnějšího Nora) a tři vikingské lodě.

 

Když se vydáte na sever, zastavte se v Lillehammeru, které je známé zimní olympiádou, ale hlavně i největším norským skansenem Maihaugen. V národním parku Rondane je divoká příroda, peřeje a monumentálním údolím se dostanete až k největší kolmé stěně Evropy – Trollveggen, tedy Trolí stěně (jak jinak, když jsme v zemi trollů, je tu i Trolí cesta plná serpentin). A nezapomeňte, že jste v zemi fjordů, takže je nevynechte. V Geirangenfjorden jsou vodopády Sedmi sester, Nápadní a Naděje (takže cíl pro romantiku jako stvořený). Pyšní Norové se pyšní i tím, že mají nejdelší a nejhlubší skandinávský fjord Sognenfjorden.

 

Jak je to s prohibicí?

Říká se, že Norové sahají po alkoholu (podobně jako jejich vikingští předkové) jako po léku, kterým by překonali přirozený stud. Takže jsou zhruba jednou týdne společenštější než kterýkoli jiný národ našeho kontinentu. Turista při putování ulicemi Osla za sobotního večera těžko uvěří, že se nachází v zemi, kde se podle statistiky vypije nejméně alkoholu v Evropě. Neví totiž, že Norové, na rozdíl od ostatních pijanů, trpí kolektivním sklonem k vypití celé statistiky najednou.

 

Zákaz platí v současné době pouze na konzumování alkoholu na veřejných místech. Jeho prodej je omezen pro osoby starší 20 let a jen ve vybrané síti státních obchodů Vinmonopolet. Ty však mají omezenou otevírací dobu a řídkou síť. V běžných potravinářských obchodech lze koupit téměř bezalkoholické pivo, ovocné mošty a nápoje podobné vinnému střiku.

 

A pozor na další zákaz: příští rok si už v barech a restauracích nezapálíte cigaretu (zákaz začne platit až po zimě, aby Norové netrpěli ještě většími depresemi).

 

Živá voda

Dosti velký je podíl spotřeby alkoholu páleného doma - hjemmebrent - nebo pašovaného ze zahraničí - smuglet.

Přesto mají Norové svůj typický alkoholický nápoj - aquavit. (Název vychází z latinského aqua vitae = živá voda; Skoti říkají živá voda své whiskey!).

 

Aquavit chutná jako hašlerky s lihem, ale je mnohem lahodnější a jemnější. Vznikl omylem - před lety býval aquavit naprosto všední kořalkou, která putovala na lodích od jednoho přístavu k druhému. V roce 1852 se plavil trojstěžník Gymer at Trondhjem do Austrálie s nákladem sušených ryb. Když se loď vrátila do Norska, našli zapomenutý sud. Ta vůně a chuť! Od té doby patří k receptu, že pravý norský aquavit musí dvakrát překročit rovník ve španělském Sherry-sudu. Jméno lodi a datum cesty se označuje na sudu i na zadní straně viněty lahve.

(To není vtip - je to pravidlo, které se skutečně dodržuje!)

 

Dřevěné kostelíky

Říká se jim sloupové - Stabkirke. A jsou to opravdové středověké perly. Norové jich postavili v letech 1100–1350 na dva tisíce. Dodnes se těchto skvostů zachovalo 28 a jsou chráněny jako unikátní druh stavebního umění. Z hlediska výzdoby je v kostelících vidět kompromis mezi kulturou a náboženstvím pohanských kmenů a právě v té době nastupujícím křesťanstvím.

 

Nejstarší kostelík se nachází ve Viku a je znám pod jménem Hopperstad, největší je v Heddalu, a díky své velikosti a nádheře oltáře a křtitelnice je chráněn UNESCO.

 

Nejtypičtější, nejzachovalejší a asi nejkrásnější je Borgund na konci údolí Hemsedal s vyřezávaným znakem u vchodu - symbolem některého vikingského rodu, značkou, že si rodina zaplatila, aby nemusela chodit každou neděli do kostela.

 

 

Rady na cestu od Ženy-in:

 

POČASÍ

Laponské přísloví říká, že neexistuje něco takového jako špatné počasí, existuje jen nevhodné oblečení. Norské letní počasí je podobné našemu, teploty jsou v průměru o několik stupňů nižší než u nás, na západním pobřeží a návětrných stranách hor více a častěji prší. V zimě bývají vyšší mrazy ve vnitrozemí.

JÍDLO

Norové sami o sobě žertem tvrdí, že v Norsku se jí pouze sekaná masa. Snídaně se běžně sestává z chleba, marmelády a některého z typicky norských sýrů, např. geitost - hnědý kozí sýr. Nejtypičtějším norským jídlem jsou rybí karbanátky (fiskeboller nebo fiskekaker) a sekaná s kyselým zelím.

 

Protože ceny piva jsou v Norsku nejvyšší na světě, stává se často, že musí stačit pro večerní posezení jediná sklenice.

 

Pozor! Na hranicích jsou přísné kontroly dovozu alkoholu (povoleny jsou jen dva litry piva, dva litry vína (na osobu starší 18 let) nebo litr lihovin (je-li vám nad dvacet let!)

 
Reklama