Jedním z prvních instinktů, které se u dítěte vyvíjí, je instinkt sací. Už u několikatýdenních plodů v mateřském lůně můžeme pozorovat, jak si „cumlají“ palec, někdy dokonce tak intenzivně, že si způsobí puchýře. Sací instinkt je pak základem přežití jedince po narození. Tehdy se, alespoň podle psychoanalytiků, svět dítěte mění v jedno obrovské ňadro.

Dítě je savec
Zakladatel psychoanalýzy Sigmund Freud způsobil nemalý rozruch svou teorií o libidu, pudové energii, která směřuje k uspokojování touhy. Zóny, v nichž k tomuto uspokojování převážně dochází, se v průběhu vývoje člověka mění. Ihned po narození jsou touto oblastí ústa - proto mluvíme o orálním stadiu vývoje. V něm nachází dítě uspokojení v sání, především pak v sání z prsu matky, protože „cumlání“ vlastního palce ani dudlíku nezpůsobuje takovou míru slasti. Někteří autoři tvrdí, že v tomto stadiu je dítě jedněmi velkými ústy.

Zlý a dobrý prs
Pozdější psychoanalytici, především Harry Stack Sullivan, zaměřili svou pozornost na prs jako takový. Rozdělili prs na „dobrý“, který přináší uspokojení libida, a tím i pocit slasti a bezpečí, a „zlý“ - prs neurotické matky, ze kterého neteče mléko nebo který je dítěti odpírán. Pokud převažuje zkušenost se zlým prsem, nezíská dítě důvěru ke světu a může z něj vyrůst neurotický a úzkostný člověk.

Kousavá bestie
Kolem jednoho roku začnou dítěti růst zuby a přechází do takzvané orálně sadistické fáze, kdy nachází potěšení v kousání prsu. V tomto období se také v rámci růstu zubů seznamuje s bolestí. Dítě si přitom neuvědomuje, že prs je od něj oddělen - vnímá ho jako jakousi svou součást a zlý či dobrý prs pak včleňuje do své osobnosti - výsledkem dobrého prsu je vnitřní sebevědomí, výsledkem prsu zlého může být sebepodceňování a komplexy méněcennosti.

Velevýznamný prs
Význam prsu se prokázal především při výzkumech, dělaných v předminulém století v kojeneckých ústavech - ve skupině dětí, které byly kojeny chůvami nebo alespoň krmeny z lahve tak, že byly drženy v náručí, byla mnohem nižší nemocnost i úmrtnost a i v pozdějším věku tyto děti prospívaly lépe.

Orální úkoly
Orální stadium vývoje před dítě staví tři úkoly - pochopit, že dobrý i zlý prs mohou být, v závislosti na situaci, prsem té stejné matky, vytvořit si vnitřní pocit bezpečí a jistoty a v závěru tohoto stadia oddělit sebe sama od prsu - přijmout, že prs je něčím přicházejícím z venčí.

Jedinci orální
Nezvládnutí těchto úkolů pak vede k ustrnutí libida v orální fázi a ke vzniku takzvaně orálně závislých osob - tedy těch, kteří v mládí a dospělosti propadají závislostem, a to především na alkoholu, tabáku a jídle. Ve skutečnosti tak neustále hledají pocit nasycení, ale i jistoty a bezpečí, který, z nedostatku zkušenosti s dobrým prsem, nedokázali zvnitřnit. Přitom ovšem nedokážou plně oddělit vnější svět od sebe, jejich chování je proto leckdy impulsivní, nutkavé - nedokážou svou touhu po uspokojení ovládat.

I když je výše řečené jen velmi orientačním shrnutím některých psychoanalytických teorií (a zájemce o přesnější formulace nelze než odkázat na texty S. Freuda, H. S. Sullivana a dalších), vystihuje to hlavní myšlenku - problémy s neschopností dodržet dietu, s nadváhou a s impulsivním přejídáním se a podobně mohou být způsobeny poruchou v raných stadiích vývoje dítěte, mohou souviset s pocity méněcennosti a úzkosti a jejich řešení proto nespočívá v drastičtějších dietách, ale v psychoterapii.

Považujete se za orální typ? Nebo znáte někoho, koho byste tak označila? Znáte Kunderovo dílo o ňadru? Víte, v jaké další umělecké literatuře se tyto teorie odrazily?

Reklama