.

V Odense u „pohádkáře“

Cestování

V Odense u „pohádkáře“

Jistě tušíte, u kterého.Tento otec moderní pohádky je považován za nejvýznamnějšího dánského autora, ba možná i nejslavnějšího Dána vůbec. Tedy když nepočítáme Shakespearova Hamleta, že? Den jeho narození - 2. dubna - se slaví už téměř půl století jako Mezinárodní den dětské knihy. V jeho rodišti Odense na Hanse Christiana Andersena narážíte doslova na každém kroku.

Jak nejlépe toto po Kodani asi nejznámější dánské město představit? Především je toto univerzitní město vskutku starobylé. Vždyť v roce 1988 oslavilo 1000 let své existence! Je největším na ostrově Fyn a třetí v celém Dánsku. Svůj název odvozuje od severského boha Odina, kterého uctívali už Vikingové. Od středověku bylo důležitým obchodním centrem a cílem poutníků. A v devatenáctém století se pak díky kanálu spojujícímu město s mořem stalo i významným námořním přístavem.

Odense

Odense – v době každoročně pořádaných Květinových slavností bylo město nádherně vyzdobené a samozřejmě přelidněné - jak je vidět na náměstí před radnicí

Kult nejslavnějšího rodáka je tu opravdu k nepřehlédnutí. Nemá tu jedno muzeum, ale rovnou dvě! Je po něm pojmenováno kde co, ale to ostatně v celém Dánsku. Kdyby tak věděl…

Busta Muzeum H. Ch. Andersena sídlí v domě, kde se Hans v roce 1805 údajně narodil. Údajně proto, že to sám nikdy nepotvrdil. Nebo nechtěl. Teprve v roce 1867, kdy se stal čestným občanem Odense, začalo pátrání po místě jeho narození. Spoléhalo se pouze na paměť starších občanů města. Důkazy však chybí. Místo, kde se dům nachází, bylo v té době chudinským předměstím Odense. Až v roce 1905, tedy 100 let po jeho narození, se město rozhodlo dům vykoupit a zřídit zde muzeum. Otevřeno bylo v roce 1908 na 103. narozeniny slavného rodáka. Dům i okolí s úzkými uličkami od té doby samozřejmě prošlo dokonalou rekonstrukcí. Sedm malých místnůstek domečku Andersenových rodičů a prarodičů však není příliš vybavených. Z domů a vybavení těch nejchudších vrstev se toho moc nedochovalo…

Dům Andersena

U příležitosti 200. výročí spisovatelových narozenin v roce 2005 bylo celé muzeum značně – a mnozí tvrdí megalomansky až drasticky - rozšířeno a zmodernizováno. Součástí nové expozice je rekonstrukce spisovatelovy pracovny z kodaňského Nyhavnu, kde léta bydlel, velké množství osobních předmětů, poznámek či dopisů.

Rodný dům

Rekonstruovaná pracovna H. Ch. Andersena v nové části muzea

Na fotografiích vidíme smutné oči, melancholický úsměv a především enormně hubenou postavu. Tak nějak nám při pohledu na něj vždycky naskočí Jindřich Plachta. Ten by ho skvěle zahrál! I když Hans na své rodiče vzpomínal s láskou a nejspíš vše idealizoval, mnoho pohody si v rodině neužil. Když se narodil, bylo jeho otci 22 let, matka byla o 16 let starší. Moc to mezi nimi nefungovalo. Otec prý původně pocházel z bohaté selské rodiny, která ale díky přírodním pohromám přišla o veškerý majetek. O synka se dojemně staral, miloval ho. Četl mu pohádky, vyráběl hračky, maloval.

Socha Andersena v MuzeuAby rodině finančně pomohl, nechal se naverbovat do armády, po návratu ale onemocněl a zemřel. To bylo Hansovi třináct let. Matka se znovu provdala, opět za mladšího muže. Ten neměl jejího syna rád a dával mu to patřičně najevo. Hans byl samotář, děti se posmívaly jeho hubené postavě. V dospělosti měřil 185 cm, což bylo 20 cm nad národní průměr.

Podle legendy chlapci cikánka předpověděla, že bude slavný a že na něj bude rodné město hrdé. Proslavily ho pohádky, kterých napsal 156. První vyšla v jeho třiceti letech, poslední tři roky před smrtí. On ale nepovažoval pohádky za hodnotnou literaturu, označení pohádkář se mu nelíbilo. Toužil být uznávaným básníkem a dramatikem.

V muzeuJeho pohádky většinou dobře nekončí. Vlastně jsou určeny starším dětem a dospělým. Uznání - a nejen v Dánsku - se mu skutečně dostalo, v tom měla cikánka pravdu. Štěstí v osobním životě však nepoznal – několikrát se nešťastně zamiloval, všechny jeho lásky byly neopětované. Hovořilo se i o jeho homosexualitě. Ke konci života si oblíbil cestování.

Spisovatelův život je v muzeu představován ze všech stran. Naleznete zde rovněž obsáhlý výběr knih, které byly přeloženy do 144 jazyků, či mapu světa, kde jsou vyznačeny všechny země, kde jeho pohádky vyšly.

Kulturní centrum

Kulturní centrum pro děti se nachází hned vedle muzea. Mohou tu objevovat svět Andersenových pohádek. Namalují si tváře, převlečou se do kostýmů, předvádějí příběhy či kreslí obrázky k pohádkám

V blízkosti katedrály sv. Knuta se v malém přízemním domečku nachází druhé, menší muzeum. Sem se Andersenovi rodiče přestěhovali, když byly Hansovi dva roky. Bydlel tu do svých 14 let. Vše je tu miniaturní. Andersenovi byli opravdu chudí, tomu odpovídá i skromné vybavení domku.

Museum

Museum

A pokud jste už znaveni chozením po památkách, odpočiňte si v parku za katedrálou – jak jinak, park je pojmenován po Andersenovi…

Z podstavce na vás opět hledí slavný pohádkář.

Za katedrálou

 

 

Na našem webu jste si mohli také přečíst:

Nejznámější dívka Kodaně

Navštívili jsme: Město Kostnice na břehu Bodamského jezera

Juliette Drouet:  Padesát let milenkou jednoho muže

   
29.08.2014 - Zahraničí - autor: Jana a Jiří Ládyovi

Komentáře:

  1. avatar
    [12] gerda [*]

    Pentlička — #11Vánoční stromek je taky hrozně smutný.

    superkarma: 0 29.08.2014, 11:46:10
  2. avatar
    [11] Pentlička [*]

    spavec — #2 Taky je mám doma. Moc ráda jsem je v dětství četla a pamatuji se, jak jsem plakala u Děvčátka se sirkami a Cínového vojáčka.

    1. na komentář reaguje gerda — #12
    superkarma: 0 29.08.2014, 10:55:38
  3. avatar
    [10] Jindriska8 [*]

    Krásná vzpomínka na dětství,dovedeš mě vždy potěšit!Sml67

    superkarma: 0 29.08.2014, 10:01:47
  4. avatar
    [9] gerda [*]

    enka1 — #6Mně docela mrzí, že nemám žádná malá vnoučátka, kterým byl mohla číst. Takové pohádky by se jim určitě líbily.

    superkarma: 0 29.08.2014, 09:52:55
  5. avatar
    [8] gerda [*]

    spavec — #7hezkou věc můžu klidně vidět i pětkrátSml16

    superkarma: 0 29.08.2014, 09:50:33
  6. [7] spavec [*]

    gerda — #5

    Sml67

    Ano, to je pravda, Trnka je také nezapomenutelný, mám od něho Zahradu, také už staré vydání.

    A omlouvám se za nahrání stejných fotek, nevím jak se mi to povedlo, nejdřív mi fotky mizely, pak se nahrály vícekrát, ale už jsem to neuměla dát zpět. Tak snad to nikomu nevadí.

    1. na komentář reaguje gerda — #8
    superkarma: 0 29.08.2014, 09:49:26
  7. avatar
    [6] enka1 [*]

    Křesadlo je snad má nejoblíbenější pohádkaSml16, a ještě Alabastrová ručička od Němcové

    gerda — #1 Javorský je dobrý typ i tipSml22

    1. na komentář reaguje gerda — #9
    superkarma: 0 29.08.2014, 09:27:54
  8. avatar
    [5] gerda [*]

    spavec — #3Jo, co ilustroval Bouda, na to se nezapomíná. Ty pohádky nádherně doplnil a pokud se tyto četly jako první, těžko se pak přijímají jiná vydání, i když taky dobrá. Já mám Andersenovy pohádky s Trnkovými ilustracemi a když vidím krásná bílá oblaka, vždycky si vzpomenu na letící labutě v nich.

    1. na komentář reaguje spavec — #7
    superkarma: 0 29.08.2014, 09:08:07
  9. [4] spavec [*]

    A z mých oblíbených:

    superkarma: 0 29.08.2014, 07:21:24
  10. [3] spavec [*]

    A tady ještě ukázka obou knih.

    1. na komentář reaguje gerda — #5
    superkarma: 0 29.08.2014, 07:07:32
  11. [2] spavec [*]

    Díky, vzpomněla jsem si na dětství, kdy jsem dostala k Vánocům knihy Pohádky a povídky H.CH.Andersena, s překrásnými ilustracemi Cyrila Boudy. Byly vydány v roce 1955.

    Chodila jsem si je číst do podkroví na půdu, kde jsem je ale jednou zapomněla. Je na nich vidět, že jsou velmi staré, bohužel si na nich i trochu pochutnaly myši, když jsem knihy odložila právě na té půdě ... a běžela si hrát ven.

    Pamatuji si, jak jsem z některých pohádek byla velmi smutná, některým jsem nerozuměla vůbec. Více se mi líbily pohádky v 1. knize, Princezna na hrášku, Přezůvky štěstěny, Mikula a Mikulka ... ale často jsem se ke knihám vracela, právě díky nádherným ilustracím.

    1. na komentář reaguje Pentlička — #11
    superkarma: 0 29.08.2014, 07:04:29
  12. avatar
    [1] gerda [*]

    Díky za pohádkové povídáníSml16 Andersena by dnes možná mohl dobře ztvárnit herec Javorský? Ten mi typově odpovídá taky, francouzského mima Deburaua kdysi zahrál tak, že na to vzpomínám doteď. Je zajímavé, že hodně těch, co svým dílem rozdávali radost, měli sami radosti málo. U nás třeba B. NěmcováSml15

    1. na komentář reaguje enka1 — #6
    superkarma: 0 29.08.2014, 06:15:14

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Náš tip

Doporučujeme