"Zahynul motýl jako naše láska, zahynul motýl..." Jsem sama doma. Pouštím si Jeřabiny a listuji knížkou Půlkacíř. Tento rok by se mohl jmenovat Krylův. Pokud by Karlu Krylovi právě před deseti lety na mnichovké ulici nepuklo srdce, oslavil by 12. dubna šedesát let.

Ne, nebudu psát, jak  se narodil a chodil do školy, jak hrál na kytaru a zpíval  Bratříčku, zavírej vrátka, jak hlásil ze Svobodné Evropy a pak se vrátil  domů, jak byl zklamán vývojem po revoluci. (O tom všem  si můžete přečíst jinde). Pokusím se poskládat ze střípků jeho myšlenek obraz Karla Kryla - básníka, zpěváka, filozofa, člověka. Malého velkého muže.

O dětství
Stály jsme všechny tři děti, táta nás držel za ruku z jedné strany, maminka z druhé strany, a dívali jsme se, jak krumpáči a kladivy rozbíjejí naši tiskárnu. Také si pamatuji, že velitel gardy měl bílé rukavičky a rodiče plakali. Brečel jsem s nimi, ale táta mi řekl: "Nebreč, chlapi  nebrečí." Tak jsem tedy nebrečel.

O škole
Pan profesor Krist (z keramické školy v Bechyni) mě naučil cítit a ctít jakýkoliv materiál. To znamená dřevo, barvy nebo plech. A taky materiál, kterému se říká slovo. Nejen vidět, co je napsáno, ale taky tomu rozumět. Dotýkat se materiálu, srůst s ním, cítit ho.

O městech 
Každé město má svůj sexus a svoje oblečení. Například Paříž je ... čtyřicetiletá štětka. Trošičku ošuntělá, malinko ležérní, kdysi krásná ... ale děvka v letech. Mnichov, to je pětačtyřicetiletý pivní skaut, který si po šichtě chce dát svoje pivo. Není už moc pěknej, má břicho, ale je fajn... Praha je pětadvacetiletá, někdy třicetiletá krásná děvka, která si je toho vědomá, a obere tě o první i poslední. Otočí si tě kolem prstu. Nikdy jí neutečeš, protože ji hrozně miluješ. Přitom víš o všech průserech, které má - ale stejně jdeš do toho.

O ženách
Každá ženská nemůže být královnou krásy, to dá rozum... Znám mnoho žen, které rozhodně nejsou vzhledné, ale mají přirozený eros. Člověk je vidí - a okamžitě by s nimi chtěl navázat kontakt. To se mi občas stává. Lidé mi říkají: Prosím tě, co na ní vidíš, vždyť si kazíš vkus - a přitom ta holka je ohromná. Má to. Nelze tomu odolat. Ale je to krásný jenom pro mě, to není pro všechny...

O psaní.
.... v poesii je možné jazyku podlehnout. Spát s ním. Milovat ho a nenávidět, násilnit ho, kořit se mu. Jazyk je jako ženská, někdy tě opustí, může tě i zničit.

O víře.
Víra nám připomíná, že nejsme velcí a božští. I když se Bohu téměř rovnáme: můžeme rozhodovat o svém bytí či nebytí, můžeme si sáhnout na život - třebaže nám to církev zakazuje... Nikdy nemůžu věřit Václavu Klausovi, Miloši Zemanovi ... nevěřím ani papežovi. Můžu do jisté míry věřit své ženě - ale i tady mi můžou hlavou vrtat pochybnosti. Pouze o Pánu Bohu nepochybuju. Mockrát se projevil, mockrát mě nakopl do zadku - a jsem mu za to vděčný. Nedal bych jediný den ze svého života - vzdor všem bolestem a krizím. Člověk může přežít jedině svou prací. Tím, kolik udělal dobrého.

O smrti.
Uvědomuju si, že šéf je nade mnou a může se stát, že mi zmáčkne malinkatou cévku v hlavě ... a já už nic neřeknu. Jenom se tu položím. Člověk by na tuhle možnost neměl zapomínat....

...děkuji ... za to, že miluji, byť strach mi srdce svíral, beránku, děkuji, marně jsi neumíral." (Děkuji)

Za chytré myšlenky (Miloš Čermák: Půlkacíř) a za nesmrtelné písničky Karlu Krylovi tam nahoru děkuje                                                                                     

                                                                                    mirrea

 

Některé  akce "Krylova roku":

* 11. a 12. duben - ostravský klub Parník

Jarek Nohavica zpívá Karla Kryla (čtyři komorní koncerty)

* 15. duben 2004 - Viola, Národní třída 7 ve 20.00

"Úlomky ze světa půlkacíře" - výběr z milostné poezie Karla Kryla. Recitují Daniela Bakerová a Boris Rösner.

V průběhu roku se pak připravují ještě další akce, jako např.:

* červen 2004 - Velký koncert na počest KK

* 5. září 2004 - Teplice, zámecké nádvoří od 15.00 do 21.00

Pocta Karlu Krylovi, vystoupí např. V. Mišík, skupina NEŘEŽ               

Reklama