Na hory už nejezdíme jen v zimě, dovolené na nich stále častěji trávíme i přes léto. A tak má na pilno také Horská služba. Adolf Klepš, náčelník té krkonošské, nám prozradil, například to, v čem můžeme při túře udělat fatální chybu.

Když se řekne Horská služba, vybavím si zasněžené kopce. Vy ale asi máte dost práce i v létě, že?
Na léto je zaměstnanců HS méně, ale nemůžeme si stěžovat, že bychom nebyli vytížení. Zvlášť v posledních letech. V zimní sezóně bývá přibližně ustálený počet úrazů, v řádech desítek až stovek. Ale léto se, co se návštěvnosti hor týče, v posledních letech ukazuje jako stále oblíbenější, zejména pro českou klientelu. A to nejen o víkendu, když je slušné počasí, ale i na delší pobyty. A díky tomu, že sem jezdí více lidí, máme větší množství práce. Loni se nám úrazovost v létě zvýšila zhruba o 80 % oproti předloňsku.

Takže i letos, kdy spousta lidí zavrhla dovolenou za hranicemi, očekáváte navýšení úrazovosti?
Nevím, kolik úrazů bude letos, ale ukazuje se, že trend je stoupající. Očekávám, že se budeme blížit k 400 výjezdům. Naše zásahy ale nejsou jen úrazy v přírodě. V rámci Integrovaného záchranného systému jsme vyzýváni také například k výjezdům na hotely nebo k dopravním nehodám. Jde zkrátka o službu všem návštěvníkům horských středisek a hotelů.

zachranar

Jaká nejčastější rizika číhají v létě na horách?
Nejčastější příčinou našich výjezdů jsou rychlé změny počasí, čemuž se dá předejít jedině tím, že jsou lidé patřičně vybaveni a naplánují si horskou túru podle svých možností. Zjistí si, jaká je povětrnostní prognóza a samozřejmě musí túru volit podle fyzické kondice a toho, kdo s nimi jde. Je důležité orientovat se podle „nejslabšího“, nepřepínat své síly. V poslední době jsou časté povětrnostní výkyvy, je proto nutné dávat pozor zejména na to, aby v horských oblastech na nikoho nespadl strom. Podstatné je ale také získat si dostatek informací a na túru brát odpovídající vybavení.

Co by si s sebou měl vzít návštěvník hor na túru?
Vždycky dle náročnosti túry. Měl by mít náhradní oblečení v ruksaku, na sobě oblečení, které odpovídá povětrnostním podmínkám, kvalitní boty, dostatek tekutin, svačinu a při dlouhé túře také čelovku, kdyby se setmělo, či převlekový vak pro případné přespání venku.

tura

Zdroj foto: Ledlenser

Hradí si lidé výjezd horské služby sami?
Česká klientela výjezdy neplatí, zahraniční ano. Je to rozhodnutí našeho zakladatele. Potažmo tedy správní rady horské služby. Dle platného ceníku, který je zveřejněný a každý má možnost se s ním seznámit. Každý po našem zásahu podepíše protokol, kde je uvedeno, jak se bude daný zásah hradit. Tím, že ho podepíše, souhlasí, že úhradu provede on, nebo pojišťovna. Převážná většina zahraničních návštěvníků se dnes pojišťuje.

HS se zapojila do projektu RescueMe, což je tričko se všemi informacemi o zdravotním stavu dotyčného, které má v případě potíží pomoci s jeho záchranou. Vítáte tento projekt?
Názory na něj ze strany jednotlivých složek záchranných služeb jsou rozporuplné. Určitě to ničemu nevadí. Zatím máme s tričkem RescueMe pouze krátkodobé zkušenosti, takže jej nemohu objektivně vyhodnotit. Pokud ale budeme vědět, že je člověk trikem vybaven, určitě tyto informace využijeme.

Zachraňovat lidi v horách musí být náročná práce. Členem Horské služby se asi nemůže stát každý.
Není to jednoduchá záležitost, musíte mít určité dispozice. Nejen fyzické a psychické, ale také existenční. To znamená, že preferujeme lidi z místa, abychom je měli po ruce, a aby měli k danému regionu vztah. Druhá věc je, že by lidé měli být nějak stabilizovaní, to znamená, že je předpoklad, že na místě zůstanou, budou schopni práci HS vykonávat delší dobu. Výcvik jednotlivých odborností stojí peníze a čas.

Co třeba ověřujete u přijímacího řízení?
Při přijetí probíhají prověrky z lyžování a dalších technických dovedností, jako je třeba horolezectví. Ale zájemci mají prostor doučit se spoustu věcí během čekatelské doby, nebo během dobrovolného členství. Základní předpoklady ale člověk mít musí!

Čtěte také:

Reklama