Včera jsem se vrátila z Norska. Nebyla jsem na rybách, ani na fjordech. Zavála mě tam moje původní profese výtvarnice. Navrhovala jsem kostýmy k Pucinniho Tosce. Ale o tom až někdy jindy, kdyby vás to náhodou zajímalo, dejte vědět, zážitků mám dost.

Ale většina z vás je možná zvědavější, v čem chodí naše současnice.
Začnu počasím, protože to má na oblékání samozřejmě vliv. Člověk si řekne, drsná severská krajina, fučí od moře, všude samý šutr… to všechno je pravda, ale k mému překvapení tam bylo tepleji než u nás. Dokonce prý ani v zimě nebývá moc sněhu, ale celodenní šero a nepřestávající déšť jsou pro toto období typické. A tomu také Norky přizpůsobují svoji garderobu. Narozdíl od nás se ji však snaží rozveselit barvami. Neoblékají se šedě, ale nosí barevné kabáty s nepromokavou úpravou a roztomilé pastelově barevné holinky ke kalhotám a se silnými barevnými punčochami i k sukním.

Samozřejmě, že jsem zašla i do butiků, ale móda ulice se s tou trendovou, která je všeobecně temná, moc neshoduje. Norky nepodléhají módě tak slepě, jsou větší individualistky a konvence jsou jim rozhodně cizí. Jakoby instinktivně tíhnou k jasnějším tónům, aby alespoň pocitově rozzářily pochmurné dny.
Barevná je i architektura. Staré dřevěné stavby lemující přístavy doslova hýří barvami, nádherně kontrastujícími s černou břidlicí střech a temnou, ocelově šedou oblohou. Všechno na vás působí tak magicky, že si připadáte jak ve filmové dekoraci.

Na obrázcích vidíte ukázky norské módy. Částečně sice z trendů, hledajících inspiraci v minulosti, vychází, ale má v sobě ještě něco zvláštního, něco zemitého, něco, co je prostě severské.
A to se mi líbí.
Jak vám?

 

Reklama