Zdraví

Už zase šilhám hlady


Víte, že hladový živočich je mnohem výkonnější? Že člověku s prázdným břichem to dokonce lépe myslí a lépe kombinuje? Už jste slyšeli o ghrelinu?

Z vlastního života víme, že například v práci klidně jedeme půl dne bez přestávky. Kmitáme a přemýšlíme a všechno nám jde od ruky. V půl druhé se pak kolega zeptá, jestli si nechceme dojít na něco k jídlu, a nám dojde, že vlastně máme hlad.  
Nejraději bychom ale ještě tohle a tamto dodělali. Kolega nedočkavě poskakuje u naší židle a my si náhle musíme přiznat, že náš žaludek skutečně začíná mlsně pokukovat po našem játru. S vidinou žvance vstaneme…

Po návratu z jídelny sebou ovšem zpravidla člověk plácne do židle a tupě zírá do monitoru, neschopen se soustředit ani na rybičky na spořiči. Je mu pojednou šumafuk, že zbývá pár řádků dopsat a má hotovo. Výkonnost je v háji a představu dokončené práce střídá lákavá představa postele a těla v poloze ležícího střelce. A přitom by to mělo být obráceně.
Jak to, že sytý = líný?

Hovoří pokusné myši

Za výsledkem nejnovějšího výzkumu (*) světových vědeckých kapacit vězí hormon ghrelin. Ten se uvolňuje při hladu a jeho hlavním úkolem je nás donutit ke shánění potravy. Fyziologové zkoumali, jak se budou pokusné myši tvářit na upravenou hladinu této látky.
Napřed nechali nebohé hlodavce dlouho hladovět. Pak některým napíchal ghrelin přímo do žíly a některým zapsali do genetických plánů zákaz na hormon jakkoli reagovat. Výsledky byly zajímavé.

Sytý je laxní
Myši bez ghrelinu život ale vůbec nezajímal. Bylo jim srdečně jedno, co s nimi výzkumníci provádějí. Při potopení do studené vody odevzdaně ležely a nějaké plavání je ani nenapadlo. Poté, co byly uzavřeny v bludišti, dřepěly na původním místě a vůbec se nenamáhaly hledat cestu ven. Pokud je vědci umístili ke skupině dalších zvířat, nevšímaly si jich. Podivné chování vymizelo po dávce antidepresiv.

Naproti tomu myši „sjeté“ vyššími dávkami ghrelinu ve studené vodě plavaly jako Venclovský, v bludišti akčně prozkoumávaly chodbičky a ve skupině se chovaly přímo učebnicově. Vědci z toho usoudili, že pokud budeme hladoví, máme údajně více chuti do života než s plným břichem.

Tajuplný hormon ghrelin se vylučuje v žaludku a povzbuzuje tělo ke konzumaci potravin a k celkové aktivitě. Na uzdě ho podle odborníků umí udržet přijaté bílkoviny.

Srozumitelněji řečeno, kdo se cpe stravou bohatou na cukry a tuky, tomu hladina ghrelinu kolísá a pocity hladu se dostavují častěji. Ovšem jak výše uvedeno, zase je výkonnější.

Naopak pokrmy bohaté na bílkoviny se zdají být nejlepším řešením pro rychlé a dlouhodobé zasycení. Ale také výpadek výkonnosti.

Mezi potraviny bohaté na bílkoviny patří libové maso, játra, ryby, mléko, některé mléčné výrobky, houby, některé ořechy a fazole.

Aha. Takže jestli tomu dobře rozumím, bylo by nejlepší, kdyby člověk v práci poobědval tabulku čokolády, pak po příchodu domů pojedl něco oříšků, protože doma, alespoň v našem ženském případě, čeká druhá směna, a nafutroval se pořádně až na noc, protože tehdy může konečně bezpečně ležet a netřeba mu myslet.
Tedy, mně to nevadí, já to vcelku takto praktikuji, ovšem umím si představit, co na to řeknou ti, kdo nevypadají jako z koncentráku (jako já).

Tak co je správně??

V poradně na zdravou výživu, kde jsme se pokoušeli zjistit, jak to s tím ghrelinem je, o něm zatím nic nevěděli a odkázali nás na endokrinologa. Nicméně doktorka Zdena Schejbalová se domnívá, že takovým dobrým salátem k obědu bychom si výkonnost až tak úplně zazdít neměli, pokud nebude plavat v majonéze a fazolích a nebudou ho dvě kila.

Na endokrinologii pak už náš rozmilý ghrelin znali. Ano, je to teď taková nová módní světová záležitost a ponejvíce se vědecká obec zabývá funkcí ghrelinu u obézní části populace, kdy tito lidé ne a ne zhubnout. Tento hormon skutečně existuje, ovšem nedomnívám se, že by měl jako jediný na svědomí snížení výkonnosti bezprostředně po jídle.

Tato, jak říkáte, otupělost, kterou známe všichni, má mnohem prozaičtější důvod. Po nasycení se totiž velká dávka krve přesune do trávicí oblasti, a to se odrazí na snížení akceschopnosti těla a dílem i na menší výživě mozku.

Zkoumání ghrelinu je ještě v plenkách, byť je to bezesporu zajímavé a svou logiku to má. Má vliv na agresivitu, je tu v činnosti i pud sebezáchovy a podobně. Pokud se chtějí vaše čtenářky částečně vyhnout únavě po jídle a neusnout na stole, doporučuji se nepřejídat, případně pojíst před odchodem ze zaměstnání. Jistému klidovému stavu, do kterého přechází náš organismus po jídle, se patrně vyhnout nelze. Je přirozený. Každopádně nám mikromolekulární medicína určitě připraví ještě hodně překvapení,“
uvedla doktorka Ivana Kovaříková, specialistka v oboru endokrinologie a interního lékařství v Jihlavě.

Možná, že některé věci děláme podvědomě a nepotřebujeme mít o hormonech ani páru. Nejeden člověk se totiž opravdu chová tak, že odkládá například oběd, dokud nebude hotov s prací. Možná z toho důvodu tolik lidí ráno nesnídá. Možná proto i mě budí hlad hlavně v noci a do teď (14.28) jsem ještě nepozřela kromě přeslazeného kafe vůbec nic. Možná proto i ten sebezamilovanější muž po té, co mu předložíte večeři, do několika minut spolehlivě usne jako špalek a kolem sedmé ráno je z něho sexuální činidlo.

Možná, že zadnice koukající z lednice kolem půlnoci není tak úplně iracionální model.

(*) Použitý zdroj: Journal of Clinical Endocrinology & Metabolism.

   
17.02.2009 - Zdraví - autor: Michaela Kudláčková

Komentáře:

  1. avatar
    [14] Ťapina [*]

    rafaela: To, že půlka národa nesnídá, je dané tím, že od školky po zaměstnání začínáme žít v o pár hodin dřív, než naše trávicí systémy. Od té doby, co pracuju do devíti, bez problémů snídám. Když jsem chodila do školy na sedmou nebo osmou, asi bych po snídani vrhla.

    superkarma: 0 17.02.2009, 16:21:12
  2. avatar
    [13] Petrushe [*]

    No, od té doby, co furt něco zobu v práci (a jeden den je to třeba mrkev, druhej čokoláda), jím dopoledne i svačinu a o to menší oběd do sebe pak nacpu, tak od té doby mám stabilní váhu, jsem v pohodě a leností netrpím...teda tou po jídle ...jde právě o to, že když člověk do té půl druhé na jídlo ani nepomyslí, dostaví se u něj tím větší hlad a nápor většího množství jídla, které logicky následuje, zabere veškerou energii organismu...pokud se jí málo a často, nemá s tím tělo problémy...ale to je známé a dle mého nejpodstatnější věc na celém stravování, ať už na to navazuje jakýkoliv proces v těle...

    superkarma: 0 17.02.2009, 14:20:16
  3. avatar
    [12] rafaela [*]

    Tak teda chudinky ty myši. Nevím, jestli by se těm výzkumníkům líbilo, kdyby je někdo něčím dopoval a pak je dával do vody, ještě kvůli výzkumu celkem nepodstatné věci! A to, že půlka národa nesnídá a jí pořádně až doma, je spíš zvyk. Já osobně bez snídaně neudělám vůbec nic... Ale na oběd zase spíš není čas... ne každý má pauzu :)

    superkarma: 0 17.02.2009, 12:55:22
  4. avatar
    [11] ToraToraTora [*]

    Nechápu, jak souvisí titulek s obsahem článku. Hlad podle nadpisu ovlivňuje oči a ne výkonost
    Jestli by tam nemělo spíš být Už zase makám hlady

    superkarma: 0 17.02.2009, 10:44:50
  5. avatar
    [10] Odemětobě [*]

    Leidy: jednu brigádu v r.1984 jsem absolvovala v projekci.Na oběd se chodilo v 11.30(pracovali jsme od 6),od 12 do 13.30 nikdo nechodil mezi kancelářemi,nezvonily telefony.Všichni měli sklopená prkna,na nich opřené hlavy a spokojeně jsme trávili oběd.Někteří i nahlas.

    superkarma: 0 17.02.2009, 09:54:07
  6. avatar
    [9] Odemětobě [*]

    Tak já snídala jeden debrecínský párek s půlkou rohlíku,kávu s polotučným mlékem a půllitr černého čaje s citronem.právě jsem posvačila aktivii s lesním ovocem.jen ty bebe mi chybí ke štěstí. Ale když jsme jeli na lyže,3 balení jsem koupila.Jsou velmi dobré,velmi sladké a energeticky velmi bohaté.Kdybych je snídala každý den,neunesla bych se.

    superkarma: 0 17.02.2009, 09:51:15
  7. [8] Leidy [*]

    oprava: V práci vždy.....

    superkarma: 0 17.02.2009, 09:47:57
  8. [7] Leidy [*]

    Míšo tak tohle na mě sedí jak ušitý. V ráci vždy po obědě jsem byla na usnutí.Nic se mi nechtělo a furt jsem jen zívala. U mě to tak funguje jak se najím tak jsem líná...

    superkarma: 0 17.02.2009, 09:47:11
  9. [6] gentiana [*]

    Co funguje na myších, nemusí fungovat na lidech. a naopak.

    superkarma: 0 17.02.2009, 09:12:04
  10. [5] Bébina [*]

    Tak tohle se me netyka. Rano se budim uz s hladem, proto snidam vzdy, jedno jestli doma nebo v praci. Prace neni zajic, aby utikala, takze na svacinu, obed a svacinu si cas udelam. Pokud mam hlad vic jak hodinu, je mi hodne spatne a na omdleni a to spis premyslim, jestli sebou seknu hned nebo az za chvili a v takovem stavu nemam na praci pomysleni. Kdepak ja a hladovet, ani me nehne.

    superkarma: 0 17.02.2009, 09:02:49
  11. avatar
    [4] Landriel [*]

    Jo, já posnídala kus chleba s uzeným a kafe. Kde je Bebe?

    superkarma: 0 17.02.2009, 09:00:19
  12. [3] Anime Otaku [*]

    Ten odliv krve z mozku znám až moc dobře, ale s úplně hladovým žaludkem mi není taky až tak dobře. Vždycky přemýšlím jestli budu nebo ne. A jen se trošku najím, de mi všechno líp, protože mi už není blbě a můžu se soustředit i na jiné věci, než bolavé břicho, ale nesmím se přežrat pak odpadnu a minimálně dvě hodiny chrním

    superkarma: 0 17.02.2009, 08:22:29
  13. avatar
    [2] mmarianne [*]

    No Míšo, to jste si dovolila dost, vždyť je úterý a zdravá snídaně Be-be. Nejsem samozřejmě odborník, ale myslím si, že i jídlo je individuální, jako vše. Já třeba mám největší hlad ráno a dopoledne. Večer nejím nic.

    superkarma: 0 17.02.2009, 07:22:08
  14. avatar
    [1] Mickey Mouse [*]

    Nechci být sexuální činidlo. Raději jsem sexuální partner!

    superkarma: 0 17.02.2009, 05:32:08

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Náš tip

Doporučujeme