Bulvár

Už to mám za sebou..!

Ve tři odpoledne přišly první kontrakce. Z knížky jsem měla vyčteno, že musí být hlavně pravidelné. Sledovala jsem čas a opravdu - každých 15 minut. Také jsem v knížce vyčetla, že do porodnice se jede, až když jsou kontrakce po deseti minutách. V klidu jsem se tedy položila do vany, abych porod ještě urychlila a zjednodušila, a nechala se opečovávat manželem. Staral se až do půlnoci a nic. Šla jsem si lehnout do postele a prachbídně usnula.

Ráno byly kontrakce pryč. Připadala jsem si skoro jako simulantka. Následující den se situace opakovala. Celé odpoledne nepravidelné kontrakce, jen o trochu bolestivější, než byly ty včerejší. Na papír jsme pro jistotu psali časy kontrakcí, abychom měli přehled, jak se situace vyvíjí. Nevyvíjela se nijak.

Na návštěvu přišel rodinný přítel Josef. Seděli jsme ve třech u televize, pojídali oříšky a smáli se při každé další kontrakci smyšleným příhodám, které by se mohly stát, kdyby byl tohle opravdový porod. Pro jistotu jsme ale zavolali do porodnice, jestli tam nemám přece jen jet. Řekli, ať vyčkám na pravidelné, dokonce pětiminutové kontrakce. Ale do těch to tedy mělo sakra daleko. A tak šel večer dál po patnácti až dvaceti minutách a o půlnoci jsem šla spát s tím, že se opakuje včerejší planý poplach.

S ulehnutím se mi v bříšku něco posunulo a můj usměv na rtech zmrzl. Tohle byla nějaká jiná bolest! Rychle jsem šla do vany v domnění, že se mi uleví. Jéžiši, jak jsem se mýlila! Najednou tady byly pravé kontrakce takové intenzity, že jsem si nedokázala představit, že se vůbec obléknu, natož, že někam pojedu. S manželovou pomocí jsem se dovlekla do ložnice a mezi kontrakcemi se s vypětím sil oblékla.
Omluvila jsem se příteli Josefovi, že už dnes končí legrace, a pozvracela ho. Ve snaze nezvracet přímo na něj jsem mu ještě nazvracela do tašky a beze slova utíkala na záchod. Nikdy nezapomenu na ten tuhý výraz v jeho tváři, jaký  mé počínání vyvolalo. S sebou jsem si ještě vzala termolahev plnou teplé vody a rozprašovač vody. Termoláhev bylo to jediné, co alespoň trochu zabíralo, a tak jsem se jí držela jak tonoucí stébla. Když bolest vrcholila, tlačila jsem si jí na břicho.

Nešlo nám nastartovat auto, ale já byla odhodlaná se převalit ze sedačky na silnici a porodit tam. Naštěstí tam Josef ještě byl, a tak to kluci roztlačili. Cestou nás dvakrát stavila policie, protože jsme jeli na červenou. Nevím, jak jsem vypadala, ale nikdy jsme jim nemuseli nic vysvětlovat – vždycky jsem se jenom vyklonila z okna a než jsem cokoliv řekla, vybídli nás, ať jedeme.

Přijeli jsme do porodnice. Kontrola ukázala, že je brána na svět otevřená na šest prstů, nestihneme žádnou přípravu a jedem rovnou na porodní sál. No rovnou – ještě dvacetiminutový monitor a přijímací pohovor. Už se vás někdo ptal uprostřed porodních bolestí, co dělá váš manžel za práci, co děláte vy, kde bydlíte...?
Dorazila kamarádka, která se mnou měla být u porodu. Jejím prvním úkolem bylo odpovědět za mě všechny tyhle otázky, protože já jsem přestala komunikovat. Omezila jsem se pouze na ultrastručné příkazy téhle kamarádce, jakými bylo třeba „masíruj konec páteře“, „níž“, „výš“, „stop“.

Dostala jsem košili a šli jsme na porodní sál. Sundali mi boty a ptali se, kde mám přezůvky. Ve strachu, že se snad zastavíme uprostřed chodby a v takovéhle chvíli budeme štrachat v tašce, jsem tvrdila, že žádné nemám a že mi nevadí chodit po chodbě bosa. Před tím jsem měla naplánováno, že budu rodit na porodní stoličce, ulevovat si na míči, sedět ve sprše a poslouchat svou donesenou kazetu s hudbou, kterou jsem si pro porod speciálně – a velice pracně – sehnala.
Skutečnost?
Ležela jsem v klasické poloze a nechtěla jít ani do sprchy, natož cokoliv jiného.

A to už mě vybídli k tlačbě. Po celou dobu jsem nechápala, proč mám tlačit do zadu, když to má jít předem.
Sebrali mi termoláhev!
Jediné, co mi mohlo pomoci, byl ten rozprašovač vodní mlhy, který jsem dala kamarádce, aby mi při mém pokynu osvěžovala tvář chladivou vodní mlhou. Někdo ale pohnul s regulátorem průtoku vody a z osvěžovače se stala dětská pistolka na vodu. Při každém zakvílení mi kamarádka stříkla do oka proud vody. S námahou jsem jí to sebrala a zahodila. Vysvětlování by bylo příliš vysilující.

Kontrakce byly po dvou minutách a já mezi nimi spala.
Myslím, že se mi v tu dobu zdálo i pár snů. Porod se pozvolna začínal komplikovat díky mému totálnímu vyčerpání. Povzbuzovali mě opačně účinnou větou „To by chtělo, abys měla ty pořádně dlouhý, bolestivý kontrakce!“
V tom se naše přání podstatně rozcházely.

Přiběhla další sestra a tlačila mi na břicho. A já, skoro spící, jsem se v duchu radovala, že to tedy za mě odtlačí ona. Neodtlačila! Monitor hlásal zpomalení tepu dítěte a já měla pocit, že už mě ani nic nebolí a že to je jenom sen (co to asi bylo za plyn v té trubičce, co mi dali?). Pak jsem někde na dně svého vědomí našla poslední zbytek sil a tlačila a tlačila a křičela......

“Je to kluk!“ řekl najednou někdo a já se vrátila na zem. Znaveně jsem pohlédla dolů a uviděla ho. Usmála jsem se na něho a na chvilinku usnula. Odnesli ho a zase přinesli. „Tak maminko, chlapeček je zdráv, měří padesát tři centimetrů a váží tři kila šest set devadesát!“
Vstoupily mi slzy do očí a únava byla ta tam.
Dali mi ho do náruče.
Koukali jsme na sebe a já mu řekla: „Ahoj, chlapíku!“

On mi neřekl nic, jen na mě dál koukal a já věděla, že můj život se tímto okamžikem navždy mění.  

 (pozn. redakce: foto Matyáška najdete ZDE )         
   
17.09.2003 - Společnost - autor: Michaela Veselá

Další příspěvky

Komentáře:

  1. avatar
    [133] verkaH [*]

    Ladenka11: tak to jsme na tom stejně. Po prvním porodu jsem prohlásila, že už nikdy. No a teď máme dalšího kluka....

    superkarma: 0 04.12.2007, 19:18:48
  2. avatar
    [132] rek11 [*]

    Pěkně napsané...mám za sebou dva porody a doteď jsem nevěděla jaká to byla sranda

    superkarma: 0 13.04.2007, 15:29:59
  3. [131] mindulinka [*]

    Moc hezky napsane. Také jsem se porodu hodně bála,ale přežila jsem hodně záleží na přístupu doktora. Mě ráno odtekla voda, do prodnice jsem jela až odpoledne - to už se mi opravud chtělo, kontrakce po 4 minutách. Když jsem se doktora zeptala, jak dlouho to bude trvat, ta mi řekl, že když neporodím do 2 slovy dvou dnů, že mi to vyvolají. Chtěla jsem epidurál v očekávání zázraku úlevy od bolestí. Přišel anesteziolog s větou: která to zas nemůže vydržet - prostě chlap co nerodí. Čekala jsem zázrak, který se nekonal. Bolesti trvaly stále, jen se mi mezi kontrakcemi už nechtělo usínat - a to byly po minutě. A také jsem měla sílu na vlastní tlačení. Epidurál mi pomohl od únavy, ale ty bolesti se prostě musejí odhekat. Porod naštěstí trval jen 10 hodin a teď kdyby mi manžel řekl, že chce druhé mimčo, jdu do toho. To je jediná bolest, za kterou čeká nádherná odměna. Manžel byl u porodu a prohlásil, že to nic nebylo - pro něj ne.

    superkarma: 0 20.03.2007, 18:08:13
  4. [130] Ladenka11 [*]

    Porod sice není žádná sranda, ale teď jsem se nasmála. Můj první porod taky nebyl nic moc, říkala jsem,že mě tam už nikdo neuvidí a za rok jsem tam byla zas. Podruhé to bylo nesrovnatelně lepší, ani to tak nebolelo Tak vám přeju hodně štěstíčka....

    superkarma: 0 13.03.2007, 14:18:28
  5. avatar
    [127] Ryta [*]

    no u tohoto příspěvku jsem se vážně nasmála, rodičce asi do smíchu nebylo, ale popsáno je to skvěle jsem zvědavá za 5 měs. na sebe

    superkarma: 0 09.08.2006, 11:55:46
  6. [126] Lidka110 [*]

    moc hezké taky jsem si vzpomělana ty moje 2

    superkarma: 0 05.08.2006, 03:11:22
  7. avatar
    [122] Ťapina [*]

    Simba: A na mě zase sny a touhy do budoucna

    superkarma: 0 09.12.2003, 22:30:11
  8. avatar
    [121] Simba [*]

    Hezky napsaný článek, přišlo na mne tolik vzpomínek....

    superkarma: 0 03.12.2003, 15:23:14
  9. [119] Laurynka [*]

    Krasa Miso Matyasek je nadherny maly uzlicek a jednou z nej bude velky clovicek:-)))

    superkarma: 0 21.10.2003, 17:50:28

Další příspěvky

Z předchozí stránky:

  1. avatar
    [117] Petronela [*]

    Moc se mi to libilo, a i pres vsechnu tu bolest, o ktere jsi psala jsem se od srdce zasmala. Hodne stesti.

    superkarma: 0 06.10.2003, 13:20:44
  2. avatar
    [115] Lucka * [*]

    Hodně štestíčka i Tobě. Moc pěkně napsané . Graruluji

    superkarma: 0 21.09.2003, 20:17:51
  3. [114] Koníček [*]

    Gratuluji....

    superkarma: 0 21.09.2003, 19:30:15
  4. avatar
    [113] Adi [*]

    Tak mě to čeká v prosinci. Podruhé, ale začínám se bát. Při prvním jsem se nebála vůbec. Nemělo by to být obráceně??

    superkarma: 0 20.09.2003, 18:47:41
  5. avatar
    [111] Sanofi [*]

    Tak jsem si tímto článkem ony chvíle opět připoměla, protože už je to dost dlouho, co jsem podobný věci sama zažívala.

    superkarma: 0 20.09.2003, 15:09:45
  6. avatar
    [109] *modrá [*]

    Na začátku jsem se smála a na konci zamáčkla slzu ! Krásně napsaný !

    superkarma: 0 19.09.2003, 13:53:36
  7. avatar
    [101] Jarunka [*]

    blesksoft, zrejme jsi nemela takove bolesti. I ja jsem mezi bolestmi usinala-vycerpanim. Kdo nezazil, neporozumi. Take jsem rodila cely den .
    I ja se pripojuji ke gratulaci a preji vsechno nej...
    Jeste bych rada neco napsala "ucitelkam ceskeho pravopisu", co sem chodi a opravuji chyby! Mile damy, pokud rozumim tomu, co je v clanku a co tim chce dotycny rict, nevim, proc bych mela opravovat? Vam se to asi nestalo, ze? Kolikrat napisu blbost a kdyz vyjede, vidim svuj omyl. Tady jde spis o to, co tim chtel dotycny(a) rict. A pokud to pochopim, kde je problem? V lidech, co udelaji chybu, urcite ne.

    superkarma: 0 17.09.2003, 22:27:37
  8. avatar
    [99] Kopicka [*]

    Jééé, gratuluji, krásně popsané..

    superkarma: 0 17.09.2003, 21:24:57
  9. avatar
    [98] Libča [*]

    no hezky jsem se zasmala a i mi probehl mraz po zadech dojetim.... myslim ze tohle je fakt moc hezky napsane.. takove lidske, normlani a taky vesele.... MIso blahopreji ti a preji vam a cele rodince jen to nej..

    superkarma: 0 17.09.2003, 20:13:11
  10. avatar
    [97] Dudlajlama [*]

    Hezke cteni.....

    superkarma: 0 17.09.2003, 19:25:34
  11. avatar
    [95] blesksoft [*]

    Je to krásně popsaný, ale nechápu jak někdo může při porodu spát.Rodila jsem 3x a ani jednou sem ani oka nezamhouřila.

    superkarma: 0 17.09.2003, 17:45:37
  12. avatar
    [94] Lorain [*]

    Bojim, bojim. Nevim, jestli se nekdy sama odhodlam, kdyz i ten 'nejlehci, hodinovy porad' mi prijde jako hruza hruz...

    superkarma: 0 17.09.2003, 17:41:36
  13. [90] tventula [*]

    Skvěle napsaný článek A Vám oběma hodně zdravíčka a Vaše je nádherné.Gratuluji.

    superkarma: 0 17.09.2003, 15:55:47
  14. avatar
    [88] Olka [*]

    Velice sugestivní. Připomnělo mi to, jak jsem před 8 lety usínala a zvracela mezi kontrakcemi já. Taky jsem si jen těko přitom vzpomínala, kde pracuje manžel, a která z mých babiček má cukrovku.

    Hodně štěstí!

    superkarma: 0 17.09.2003, 15:00:03
  15. avatar
    [80] Gabi [*]

    Blahopřeju!

    superkarma: 0 17.09.2003, 13:06:47
  16. [76] ZuzkaB [*]

    gratuluji. Ta bolest, ale stojí za to.

    superkarma: 0 17.09.2003, 12:17:21
  17. avatar
    [74] zabucha [*]

    Gratuluji. Miminko je krásné a popsané je to velmi dobře. Také se těším, až mě jednou potká tahle šťastná událost...

    superkarma: 0 17.09.2003, 12:07:16
  18. avatar
    [71] Lucylle [*]

    To jsem se zasmala a zaroven trochu bojim,bojim
    Mimi je krasny Hodne stesti a hlavne zdravi

    superkarma: 0 17.09.2003, 11:38:25
  19. avatar
    [68] Mandle [*]

    Chlapík se povedl a tenhle článek taky

    superkarma: 0 17.09.2003, 11:26:48
  20. avatar
    [66] Veruška [*]

    Gratuluji ke krásnému klučíkovi

    superkarma: 0 17.09.2003, 11:00:50
  21. avatar
    [63] Pajinka [*]

    Krásně napsáno, pobavila jsem se, i když je jasné, že v popsané momenty autorce do smíchu nebylo. Gratuluji a všem maminkám (současným i budoucím) přeji samá zdravá miminka!!!
    (což bohužel už dnes není samozřejmost )
    Taky si pamatuju, že mi můj doktor říkal, že na všechno to špatné zapomenu, v ten moment jsem nevěřila, ale měl absolutní pravdu, dnes už si opravdu nic nepamatuju.

    superkarma: 0 17.09.2003, 10:44:08
  22. [62] Florentka [*]

    Ach jooo... 3x jsem to opravdu neposílala :-(

    superkarma: 0 17.09.2003, 10:44:05
  23. [61] Florentka [*]

    Tak podobně jsem si to prožila i já před 3 měsíci.. nádhera! Gratuluji

    superkarma: 0 17.09.2003, 10:42:33
  24. [60] Florentka [*]

    Tak podobně jsem si to prožila i já před 3 měsíci.. nádhera! Gratuluji

    superkarma: 0 17.09.2003, 10:42:04
  25. [58] Florentka [*]

    Tak podobně jsem si to prožila i já před 3 měsíci.. nádhera! Gratuluji

    superkarma: 0 17.09.2003, 10:23:19
  26. avatar
    [57] medved [*]

    Miso, blahopreju
    hodne zdravi malemu

    superkarma: 0 17.09.2003, 10:07:22
  27. avatar
    [56] sarobrouk [*]

    Teda já jsem se nad ničím nesmála a přijde mipodivný, že by mi zážitky radostné vytlačily ty zážitky neradostné a že bych zapomněla. Za svých 30 let si pamatuju spoustu zlých i dobrých věcí, tak jsem fakt zvědavá jestli zapomenu na porod. Naštěstí chci jen jedno dítě.
    Ale jinak se samozřejmě připojuji ke gratulaci, ale já hlavně gratuluji ke statečnosti a souhlasím s názorem, že maminky by měly dostávat dárek na svoje narozky i na narozeniny svého dítěte.

    superkarma: 0 17.09.2003, 09:52:26
  28. avatar
    [55] Emea [*]

    Nedodala jsem, že jsem ještě nerodila a zatím to ani neplánuju. Těším se až budu mít v bříšku, ale odrodit by to mohl za mě někdo jiný

    superkarma: 0 17.09.2003, 09:51:15
  29. avatar
    [53] Acinka [*]

    Skvěle napsané a ten konec ... , gratuluju

    superkarma: 0 17.09.2003, 09:49:02
  30. avatar
    [52] Emea [*]

    Moc hezky članek. Jenom nevím, zda mám slzy v očích z toho článku nebo z těch vašich reakcí na porod

    superkarma: 0 17.09.2003, 09:48:55

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Výzkum žena-in.cz – téma bolest, horečka a nachlazení
Trápí vás exém? Zapojte se do testování RadioXar

Náš tip

Doporučujeme