Novinky

Už si nenechám kydat na hlavu

Přečtěte si zajímavé vyprávění čtenářky Bokul o tom, jak získala práci, jak se v níchopila věcí, které nikdo dělat nechtěl, jak pracovala bez patřičného ohodnocení a jak s tím vším nakonec naštěstí sekla...

Když chybí motivace, tak i největší pracant časem ztratí dech. Asi tak by se dal jednou větou popsat příběh čtenářky Bokul...


Milý Jakube, vážené čtenářky magazínu žena-in!

Ačkoli dnes ráno nemám příliš času (chystám se k lékaři), nemohu nevyužít dnešního tématu. Svým příspěvkem bych chtěla tak nějak „upozornit“ na to, že ač je doba zlá a někdy se práce shání těžko, není dobré si nechat všechno líbit.

Ještě před absolvováním vysoké školy jsem u několika firem projevila zájem nastoupit do zaměstnání. Nakonec jsem absolvovala pouze jeden pohovor a byla jsem přijata. Ačkoli ne za úplně standardních podmínek. Pohovor jsem dělala do výzkumného ústavu, kde jsem fyzicky taky nastoupila, ale jako zaměstnanec soukromé firmy. Tyto dvě společnosti měli společné výzkumné projekty a zdálo se jim toto jako nejlepší varianta. Jelikož mi bylo řečeno, že v soukromé firmě budu přijata za stejných podmínek jako je výzkumáku, souhlasila jsem.

Nutno podotknout - stejných podmínek jsem se nikdy nedočkala. Oproti zaměstancům výzkumného ústavu jsem měla delší pracovní dobu (o 1/2 hodiny denně - když opomenu na neplacené přečasy mým šéfem), kratší dovolenou (o 5 dní), byla jsem bez příspěvku na obědy (protože účetní prohlásila, že je to moc složité dávat do účetnictví). Jistě si budete říkat, že tyto nedostatky byly jistě vykoupené vyšším platem. Bohužel, všichni kolegové ve výzkumáku si to mysleli také, leč nebylo tomu tak. Co naplat - vydržela jsem to ve firmě dost dlouho.

I přes to, že kromě řešení výzkumných projektů jsem dostala za úkol obchod, také firemní prezentace a vše, co nikdo jiný na firmě nezvládl.

Když jsem otěhotněla, moje lékařka mi vzhledem k neplánovanému těhotenství a velkému riziku pro mě i dítě, ihned doporučila pracovní neschopnost. S firmou jsem se snažila během rodičovské dovolené komunikovat, být v kontaktu. A hned na počátku jsem šéfovi oznámila, že se hodlám vrátit.

Cca půl roku před třetími narozeninami jsem se objednala do firmy, kde jsem se od šefa dozvěděla, že nikdy nikdo nepředpokládal, že bych se chtěla vrátit, že místo pro mě nemá a že očekává, že v lednu dorazím s dohodou, že dobrovolně firmu opustím bez nároku na cokoli.

Jak jsem čelila tomuto nátlaku? Zašla jsem na Oblastní inspektorát práce, kde jsem se dozvěděla, že ačkoli toto není zákonný postup, nemohou s tím nic dělat. A že buď jsem silná osobnost a nevzdám to a nebo přistoupím na variantu krajně nevýhodnou. V té době jsem si již hledala jinou práci. Navštívila jsem Občanskou poradnu i Úřad práce. Po těch setkáních s moudrými hlavami mi bylo střídavě zle, střídavě jsem začínala plánovat, čeho chci dosáhnout. Výsledek? Za navrhovaných podmínek neodejdu....

Takže jsem den před třetími narozeninami syna dorazila na firmu a čekala jsem na čem se domluvíme. Dozvěděla jsem se opakovaně, že mi zaměstnavatel nedá odstupné, že mě v podstatě nechce, že má zkravalců za branou firmy dost. V podstatě na vše jsem měla argument a náš rozhovor trval nejméně dvě hodiny. Doslovné protiprávní formulace jsem slyšela během rozhovoru opakovaně. A nakonec jsme se dohodli na to, že práci dostanu.

Byla to výhra?

Z jednoho pohledu se dá říct, že ano. Měla jsem práci. Hned ten den, co jsem byla na firmě jsem dostala přiděleno spoustu úkolů. A že jich nebylo málo. Měly dokonce i různé priority. Obchod, tvorba webových stránek, CDček, tvorba posterů, abstraktů příspěvků...

Také mi bylo řečeno, že mohu pracovat z domu (2 dny), že budu cestovat (2 dny) a jeden den se sejdeme na firmě.

Pracovat jsem vydržela 3 měsíce a 5 dní. Dostala jsem základní plat, čímž došlo na výhrůžky, že si nevydělám ani na cestu. Po odečtení cestovného jsem měla méně jak rodičovský příspěvek... Nadávky do telefonu, nutnost pracovat během OČR (ošetřování člena rodiny - tzv. hlídačenka).

Zdravotní stav mého syna, který před mým nástupem do práce byl zdravý jak rybička i neustálý tlak a nadávky mého šéfa mne dohnaly k tomu, že musím dát výpověď nebo se zblázním.

Pro ty, co z mého předchozího textu mají pocit, že jsem slaboch, když jsem to „vzdala“ se musím omluvit za to, že nemám chuť rozebírat všechny kauzy, nadávky a útoky.

Na firmě jsem skončila po necelých 8 letech. Kolegové z výzkumáku mi většinou zatleskali, málokdo by to vydržel rok...

Moje největší voloviny:

  • myslela jsem si, že úkoly, které dostanu musím vyřešit (na rozdíl od ostatních kolegů, kteří řekli, že to či ono dělat nebudou)
  • když bylo hodně práce - pracovala jsem dokud nebyla hotová
  • nechala jsem si nadávat
  • pracovala jsem neplaceně během neschopenky i hlídačenky

Když jsem před měsícem okamžitě ukončila tento úpracovní poměr cítila jsem nejen úlevu, ale i pocit, že jsem „dozrála“. Dozrála v to, že si nenechám kydat na hlavu a říct ne. Ano, tu a tam mne provází pocit, že jsem lůza společnosti, protože jsem aktuálně na pracovním úřadě... Ale ne snad proto, že nechci pracovat. Pracovat chci, ale jsem žena, která umí odvést dobrou práci a již nikdy si za to nenechám nadávat.

Všem, kteří jste dočetli až sem přeji, abyste nikdy nezískali podobnou zkušenost. Všude mohou být problémy, ale je dobré nedostat se za hranici, která je už neakceptovatelná. Zdraví za to opravdu nestojí.

Úspěšný start nového týdne přeje,
Bokul

Pozn. red.: Text neprošel jazykovou korekturou.

Téma dne 4. června 2012: Má hovadská práce

  • Postěžujte si na to, co vás v práci štve!

Svůj příspěvek o své stávající či minulé práci a o tom, jak jste v ní trpěli zasílejte na e-mailovou adresu redakce (viz níže), a to nejpozději 4. 6. 2012 v 15.00 hodin. Jeden z uveřejněných příspěvků odměním sladkým dárkem na nervy – balíčkem ORION z čokolád DELI a bonboniéry Oříškový sen. Chcete-li mít šanci na uveřejnění, nechť je váš příspěvek dlouhý alespoň jako tento odstavec textu.

orion

   
04.06.2012 - Čtenářské příspěvky - autor: Jakub D. Kočí

Komentáře:

  1. [23] olinka55555 [*]

    no, ale tady není moc co řešit - myslím ve Vašem případě, Vy jste byla v právu a zaměstnavatel musí místo držet a pokud niž místo není, musí Vás stejně zaměstnat a ne Vás nutit dávat výpověď. Jasně, že jednání Vašeho zaměstnavatele je nejenom neseriozní a nechutné, ale také nebylo v souladu se zákonem. Ono totiž u nás - myslím tím v Česku - není moc zvykem soudit se se zaměstnavatelem nebo zaměstnancem, většinou jedna ze stran rezignuje ........já osobně preferuji dohodu tak, aby vyhovovala všem a zřejmě jsem špatný zaměstnavatel, protože zaměstnace, který nás okrádat jsem neudala na policii, ale snažila se s ním odmluvit a výsledek je ten, že dodnes neuhradil ani korunu z toho, co odcizil a tak dále a tak dále. Asi jsem ten druhý extrém:-(. Ale už si dávám hodně pozor koho zaměstnám, jenže ono je dost těžké za tři měsíce zjistit co a jak.

    Víte, sem chodím asi 10 let i když jsem se zaregistrovala nedávno - asi po čtvrté, ale dost tady čtu o problémech se zaměstavatelem a když jsme nabírali zaměstnanace, tak to byl hodne, ale hodně velký problém - hodně z nich vlastně ani pracovat nechtělo a když to tady čtu, tak mne moc mrzí, že jsem v té době nepotkala někoho z diskutujících.

    superkarma: 0 09.06.2012, 12:35:20
  2. avatar
    [22] bokul [*]

    olinka55555 — #19 Děkuji za komentář. S těmi služebními cestami - to je opravdu zajímavé, budu muset požádat někoho, ať to prověří - ačkoli do podobného blázince fakt nechci.

    Co se týče toho vyhození neschopného. ANo, souhlasím - zaměstnavatelé to také nemají jednoduché. Zaměstananec je taky něco stojí a v podstatě firma opodstatněně očekává, že zaměstananec povede firmu k zisku nikoli k opaku.

    Nicméně tvrdit ženě po rodičovské dovolené, která předtím makala pro firmu 4 roky - často od rána do večera, protože byla na své úkoly sama, ačkoli papírově se vykazovali 3-4 osoby, že zkrachovalců za branou má dost (?)

    Proč mě nevyhodil během těch 4 let? Moje mozkové závity nezatrvdly během starání se o dítě. A on to mohl vidět. Nezaškoloval mě, hodil mě rovýma nohama do "toho". Ale to na výsledku nic nezměnilo.

    superkarma: 0 05.06.2012, 07:19:34
  3. [21] Reni [*]

    Je to všude náročné v dnešní době. Záleží také na povaze člověka, zda takové podmínky vydrží.

    superkarma: 0 04.06.2012, 23:29:18
  4. avatar
    [20] tajnostii [*]

    Všude je něcoSml22

    superkarma: 0 04.06.2012, 23:00:41
  5. [19] olinka55555 [*]

    myslím, že zaměstnavatel nemá právno poslat matku pečující o malé dítě na služební cestu dělší než 8 hodin - ale jistě to nevím, ale co vím jistě je to, že nárok na návrat a na stejné místo paní měla. Jednání zaměstnavatele je protizákonné a soud by prohrál, ale je to o nervy, to je jasné.

    Na druhou stranu bych podotkla, že dneska je problém i pro druhou stranu - rozloučit se s neschopným zaměstnancem není tak jednoduché, jak se zdá. Ale záleží, zda obě strany dodržují zákon, nebo ne - ne každý zaměstnavatel je neseriozní.

    1. na komentář reaguje bokul — #22
    superkarma: 0 04.06.2012, 21:51:28
  6. avatar
    [18] ekleinovka [*]

    Najdi si něco klidnějšího,tohle bylo opravduSml68

    superkarma: 0 04.06.2012, 20:43:11
  7. [17] magic11 [*]

    Sml67Sml59gratuluji k výdrži i síle odejít Sml67

    superkarma: 0 04.06.2012, 18:48:52
  8. [16] Jala [*]

    Držím ti palce, a´t brzy najdeš klidnější práci.

    Dobře jsi udělala, že jsi odešla. Doplatila bys na to zdravím!

    superkarma: 0 04.06.2012, 18:43:19
  9. avatar
    [15] bokul [*]

    Děkuji všem, kteří reagovali pod mým příspěvkem za podporu. Nevzdávám se a věřím, že bude lépe :)

    superkarma: 0 04.06.2012, 17:39:43
  10. avatar
    [14] hubajda [*]

    Trefa — #10 ja se pridavam

    superkarma: 0 04.06.2012, 17:25:22
  11. [13] Saritka [*]

    Je taková doba zlá, anikde se nedovolá pomoci, držím pěsti, aby  bylo lépe.Sml16

    superkarma: 0 04.06.2012, 15:20:04
  12. avatar
    [12] Hanyna [*]

    Jo, tak to dneska chodíSml31 Je mi z toho nanic - není to poprvé, co slyším, že zaměstnavatel nechce zpět maminu z rodičovské dovolené... To aby se dnes člověk bál mít děti.. Sml15 Držím pěsti, ať se Ti blýská na lepší časy! Sml67

    superkarma: 0 04.06.2012, 13:24:11
  13. avatar
    [11] SNÍŽEK [*]

    všude je to stejný humus Sml31

    superkarma: 0 04.06.2012, 13:04:24
  14. [10] Trefa [*]

    Trefa:koukam ze v kazde firme si delaji co chteji.na zakony vubec nehledi.drzim Vam palce at sezenete lepsi praci a at jsou tam na vas hodni.

    1. na komentář reaguje hubajda — #14
    superkarma: 0 04.06.2012, 12:56:21
  15. avatar
    [9] Jindriska8 [*]

    Nejhorší je stres v práciSml22držím palce ať se zadaříSml22

    superkarma: 0 04.06.2012, 12:56:07
  16. avatar
    [8] gaba23 [*]

    také přeji hodně štěstí. Ten tlak se dal očekávat, když jsi o to místo bojovala. Sml22 Mít místo a nechat se ponižovat také není výhra.

    superkarma: 0 04.06.2012, 12:53:22
  17. [7] dadma [*]

    Přeji ti vše nejlepší v hledání práce.Já kydání na hlavu také zažila, také jsem se obrátila na inspektorát práce,ale nepomohl.Pak jsem i řekla šéfové jestli jí vadím ať mě propustí,ale to by mě musela dát odstupné.Před kolegyněmi se vyjádřila, že ona ještě nikdy odstupné nikomu neplatila, že každý odejde sám .Normální bossing.

    superkarma: 0 04.06.2012, 12:51:45
  18. avatar
    [6] LudPa [*]

    Taky držím prsty.

    superkarma: 0 04.06.2012, 12:50:33
  19. [5] lmajka [*]

    Je potřeba si vážit sebe sama a své práce. Určitě se schopná, pracovitá ženská ve světě neztratí - hodně štěstíSml16

    superkarma: 0 04.06.2012, 12:50:08
  20. avatar
    [4] Kytinkak [*]

    koukám, že u nás to je stejné

    superkarma: 0 04.06.2012, 12:48:08
  21. [3] FAXÍK [*]

    přeji hodně štěstí v hledání nové práce, každý člověk by se měl naučit říkat NE a nenechat si srát na hlavu, souhlasím Sml59

    superkarma: 0 04.06.2012, 12:44:44
  22. avatar
    [2] carmi [*]

    Někdy si říkám, k čemu je zákoník práce, když ho zaměstnavatelé nedodržují. Myslím, že to není nic neobvyklého takovýto tlak na nepohodlného zaměstnance. A líbí se mi, že ses zpočátku nedala. Je fakt, že pod stálým tlakem se pracovat nedá a člověk pak přehodnotí, co je důležitější. Držím palce, ať brzy najdeš dobrou práci.

    superkarma: 2 04.06.2012, 12:40:39
  23. avatar
    [1] Hanula [*]

    Sml16držím palečky, abyste našla super práci - nervy a stres to je to nejhorší, co nás může potkat. Dobře jste udělala, že jste odešla - nikam to nevedlo - jen k těm stresům

    superkarma: 0 04.06.2012, 12:36:26

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Náš tip

Doporučujeme