Bratr naší čtenářky s nickem Samečka se na Apríla vyloženě těšil a vždycky vymyslel nějakou lotrovinu. Tahle lotrovina jí sice zůstane v paměti, ale mnohem sladší byla odveta.

Vážená redakce, vážené ženy - in, posílám, s dovolením, nostalgickou vzpomínku na časy, kdy nebyly mobilní telefony a člověk byl tak nějak svobodnější... „Bože, až vy jednou dostanete rozum, já se zblázním radostí...“, byla častá věta mé maminky na adresu mou a mého bratra. Zatím se nedočkala, i když se oba snažíme. Ten aprílový žert, který začal skvělým nápadem mého povedeného sourozence, si pamatuje nejen maminka, ale celé naše okolí.

„Už se těšíš, co ti zítra vymamlasím?“, popichoval mladší bratr kdysi 31. března. Já pohrdavě ohrnula nos, že takový borec není a hlídkovala jak policajt, kde se co šustne. Ten prevít mi v noci přetočil hodiny i budíka nejen o hodinu dopředu, ale přidal ještě deset minut. Geniální tah, těch deset minut mě dostalo.

Ráno zařval budík, já znechuceně zaklapla a jedno slepené oko zaregistrovalo, že není za deset minut pět, ale pět rovných. „Ježišmarjá, já tě zabiju „, ječela jsem neboť jsem hned věděla, která bije a letěla na zastávku, tričko naruby, bundu rozepnutou. Tam samozřejmě nikdo a já zuřivě mávala na přijíždějící auto jako by mi šlo o život.

Pan řidič zastavil, já na něj vychrlila, že jsem zaspala a vzápětí se dozvěděla z rádia, jakýže je přesný čas. Čtyři deset... Bojovala jsem s myšlenkou vrátit se domů a vysypat na lotra obsah mrazničky, leč pán za volantem prohodil : „ To se nebojíte jezdit stopem? Co kdybych vás někam odvezl a znásilnil?“ „To je nápad!“, vyhrkla jsem a pán téměř havaroval.

Hned poté jsem zavrhla jeho myšlenku o znásilnění a po příjezdu do práce dopilovala v teplém křesle moji odvetu. Spolupracovníkům, kteří se divili, co už dělám na pracovišti, jsem se pochlubila, jakého mám bratra magora a že potřebuju, aby dnes, až se ten blbeček ozve, do telefonu oznámili, že jsem vůbec nepřišla do práce.

Jistě, že volal...A samozřejmě se mnou všichni drželi basu. Já jsem obeznámila své drahé rodiče, jak se věci mají a dožadovala se spravedlnosti, aby byl vyaprílovaný i on. Z práce jsme vyrazili do hospody, kde jsem se tetelila blahem při představách, jak ten hajzlík cpe sousedovic vlčákovi pod čumák moje ponožky a prosí ho, aby mě hledal... 

Přišla jsem domů v osm večer a moji „vyděšení rodiče“, ale zejména totálně vyřízený brácha, uvažovali, zda volat policajty nebo ještě chvíli počkat... Já totiž jezdila stopem pořád a máma z toho byla na prášky, neustále mi předhazujíc, že se mi jednou něco stane... Na tuto strunu hráli i scénku „Ona si stopla nějakého úchyla“.
Jó, tenkrát, když ještě nebyly mobilní telefony, býval i ten apríl veselejší...

Tak zítra, bratříčku...

Zdravím,Samečka, 31.3.2014

Milá Samečko, díky za skvělý aprílový příspěvek. Je vidět, že máte Filipa

Text nebyl redakčně upraven

Co vy a apríl, milé ženy i muži -in ?

  • Určitě máte kolem sebe nějakého vtipálka, jehož žertíky „sežerete i s navijákem“.
  • Políčila jste vy sama na někoho a pobavila jste se na jeho účet? Nemusí to být zlomyslná legrace, i když…trocha potměšilosti v aprílových žertících určitě bude.

Napište nám na aprílové téma, ale nezapomeňte ani na novinky ve vašem okolí!

  • Co vás potěšilo, co zajímavého se vám přihodilo…
  • Nebo co vás trápí, štve, a chtěla byste si o tom popovídat. Jak se říká, víc hlav, víc rozumu, třeba najdeme společné řešení.

Na vaše příspěvky se moc těším na adrese: redakce@zena-in.cz

Nejzajímavější příspěvek odměníme dárkem:

Třemi balíčky Nescafé Capuccino s různými příchutěmi a balíček gumových medvídků Haribo

n

Reklama