Myslíte, že si človek s bezlepkovou dietou nemůže pochutnat? Tak si přečtěte příspěvek od čtenářky s nickem mio, za který moc děkujeme.

Dobré ráno do redakce,

Dnešní téma je pro mne výzvou, kterou se nechám snadno zlákat. Mlsná mě totiž honí denně a většinou nemá problém s tím mě chytit. Ta baba jedna mlsná je prostě rychlejší a chňapne mě, ani nevím jak. Nutno přiznat, že se příliš nebráním.

Už od raného dětství jsem byla fajnšmekr..Mateřské mléko jsem vyžadovala do svých 2 let a má matka neměla to srdce mě odtrhnout. Takže na svačinku párek zapíjen přímo od zdroje nebyl prý ničím zvláštním. Teď už bych si chuť zajít nechala, z čehož usuzuji, že postupem věku se chutě mění každopádně.

Kolem 3.roku života jsem si libovala v pomazánkovém másle. Byla jsem schopná sníst tu mističku na posezení lžičkou. Chleba netřeba. Totéž se opakovalo o desítky let později, při mém druhém těhotenství, kdy mé tělo několik prvních měsíců odmítalo večeřet cokoliv jiného, než pár (či více) lžiček pomazánkového másla. O snídani a obědě tohoto období se nezmiňuji, jelikož jeho pobyt v mém trávicím ústrojí neměl delšího trvání..

Vepřo knedlo zelo. Tato 3 slova, která byla odpovědí na mou nedělní otázku v dětství "Co bude dnes k obědu??" mě hnala buď k zoufalství či k sondování u sousedů, cože to mají dobrého u nich. Řídíc se 11.přikázáním, které zní "Řízkem nepohrdneš", jsem se v nejeden takový oběd stala chybějícím prvkem u rodinného stolu..Nebo, jelikož má drahá matka byla a je dobrá a chápavá duše, místo zmiňovaného pokrmu, extra pro mě uvařila pár brambor a skrojila libového masa, aby nasytila svou vymýšlející si dceru.

Vepřo knedlo zelo roku 2010 - nápad uvařit tohle jídlo pronáším nejednu neděli a sliny se už zbíhají na prorostlý bůčíček pečený s cibulí a jablky, sladko kyselé zelíčko a knedlík (i když v mém případě už rok bezlepkový..)..O co jsem v dětství přišla, probůh!

Shrnula bych to, ať tu nejsme do večera: potěšit mé srdéčko a hlavně můj mlsný jazýček lze mnoha pokrmy..Už zmiňovanou bezlepku dodržuji, ale přes počínající zděšení, zda mi vůbec něco dobrého k jídlu zbyde, jsem se dopracovala ke zjištění, že sice u toho musím víc přemýšlet a kombinovat, ale život zůstává i nadále krásný, právě i kvůli tomuto snadno podlehnutelnému hříchu, jímž dobré jídlo bezesporu je.

Dobrou chuť nejen k dnešním obědu přeje mio :-)

Pozn. red.: text nebyl redakčně upraven.

Já také přeji dobrou chuť a děkuji. Budu mít pravděpodobně čínskou polévku z pytlíku a klidně si na ní pochutnám, pokud mi Míša Kudláčková nezkazí chuť montorováním, že je to plné éček a glutamátů.

 

Reklama