Klára KřížováUž nikdy nebudu pít! Kolikrát jsem si tuto větu velmi přesvědčivě říkala? Nechci to počítat, bylo to určitě mockrát. Teď už to není tak hrozné, jako v mých divokých letech, ale taky ji občas vyslovím. Naposledy to bylo někdy teď v prosinci, myslím po redakčním vánočním večírku.

Mívám totiž dost hrozné kocoviny a potíže druhý den. Když to večer přeženu a zejména, když málo jím, druhý den pak můžu škrtnout, protože neudělám nic. Nejsem schopná fungovat, myslet, většina mé energie se ubírá k tomu, aby mé tělo zregenerovalo, přestalo vyhazovat obsah žaludku a zklidnilo se. To se mi většinou podaří až večer nebo následující den. Když se tak zmítám v posteli s lavorem na podlaze, skučím, jak mi je blbě, mám v hlavě jen jediné: Už nikdy nebudu pít. Poslední dobou ještě přidávám Už nikdy nebudu pít a kouřit. Stala se ze mě „večírková kuřačka" - normálně nekouřím, ale jakmile se napiju, už to lítá. O to je pak můj stav druhý den horší - tedy když to přeženu. :-)

Co se týká Silvestra, mám ho docela ráda. Sice v posledních letech jsme většinou doma, takže se u chlebíčků lehce nudíme a čekáme na půlnoc, kdy se neděje nic divokého a šíleného.

Mám ale spoustu Silvestrů, na které nelze zapomenout. Třeba na ten, kdy jsme byli s partou asi deseti lidí ve vybydleném hotelu v Jilemnici. Hotel se zavíral před rekonstrukcí, ale náš kamarád hoteliér a šéf restaurace udělal večírek pro své známé. Přijeli jsme už 30. prosince, myslím, že jsme se opili víc už ten první den. Hotel měl své omšelé kouzlo, v rohu stál starý jukebox, co hrál donekonečna všechno, co jsme navolili. Silvestr nakonec skončil naprostou demolicí starých nábytků, hlavně chlapi byli jak urvaní ze řetězu. Stejně se vše v lednu bude likvidovat, tak tomu trochu pomohli. Bylo to šílené. To nám bylo něco kolem dvaceti...

Nebo Silvestr na horách. Pokud je sníh, vždy má svou atmosféru. A když zrovna nejste na chatě plné důchodců, vždycky je o zábavu postaráno. Byli jsme takhle se známými ve Švýcarském Lauterbrunenu... vydařený večírek jsme korunovali obědem - sýrovým fondue v nedaleké restauraci... a to bylo mňam mňam...

Taky mám pár nevydařených Silvestrů, kdy jsem se poprala, strašně jsem se pozvracela, protože jsem kouřila trávu a zapíjela ji vodkou, u jednoho kamaráda jsem usnula v psím pelechu, tancovala jsem na stole a pak jsem z něj spadla... No, je na co vzpomínat, i když tyto zážitky považuji dneska za úsměvné, tenkrát mi moc do smíchu nebylo. To jsem vykřikovala a střídavě sténala jedno jediné: Už nikdy nebudu pít! Určitě to znáte taky. :-)

Klára Křížová


Pište mi dnes své humorné opilecké historky a vyhrajte speciální balíček pro alkoholika-zvrhlíka!

  • Napiště mi o své největší opičce!
  • Zažila jste nějakou veselou opileckou stóry s kamarádkami? S manželem?
  • A co pooslavový bolehlav?
  • Posílejte své opilecké fotky s trefným komentářem!
  • Vaše opilecké historky čekám na redakčním mailu: redakce@zena-in.cz
Reklama