„Tak co, už bydlíš?"
No jasně, přijeď se podívat."
To snad není možný, pět neděl od prvního kopnutí a už má hotovo? Je vidět, že má praxi :-)
Pojďte se se mnou podívat, co se dá s panelákovým čtyři plus ká ká udělat.

Gábino, kolikátý už je to byt, kterému jsi sáhla na zoubek?
Pátý. 
(Podotýkám, že z toho jeden byl dům. Co dům, barák jako kráva (řečeno jejími slovy), který vlastně také vymyslela.
Přemýšlíte, jak se najednou člověk ocitne z baráku jako kráva v paneláku? No jak, je to prozaické. Lidé se berou a rozvádí. To se stává.



Nestýská se ti po domě se zahradou?
Ne (razantně). Asi to bude znít absurdně, ale mám pocit, jako by ten dům stál na začátku rozpadu rodiny. Byl tak velký, že jsme se v něm až ztráceli, každý si zalezl do svého úkrytu, přestali jsme se potkávat, vázla vzájemná komunikace a časem jsme se odcizili.
Velký barák má ještě jednu velkou nevýhodu. Pokud nemáte dost peněz na pomocnice, stanete se jeho otrokem. Chcete žít v čistotě a mít udržovanou zahradu? Pak tomu musíte obětovat veškerý volný čas. Už nechci být otrokem nikoho, natož baráku. :-) Byt mi v tomhle směru naprosto vyhovuje. 

Když jsi sem poprvé vstoupila, měla jsi hned představu, co tu předěláš?
Téměř okamžitě. Nejdřív jsem si určila priority – kuchyň a koupelnu. Velká obytná kuchyň s obývákem dohromady – takové srdce bytu. Bylo mi hned jasné, že příčka mezi kuchyňským koutem a obývákem musí pryč. Prostor se tak nádherně otevřel a prosvětlil. Takhle se koneckonců dnes staví. Vracíme se ke starým kořenům, kdy se rodina scházela kolem stolu. Obrazně i doslovně. Ženská už není izolovaná, uvázaná v tom svém koutku u plotny, ale je v centru dění. 
Koupelnu se záchodem jsme měli také promyšlenou. Věděli jsme, že je chceme oddělené a že potřebujeme sprchový kout i vanu.


Každého, kdo sem přijde, upoutají barvy.
Někoho to šokuje, ale většině se to líbí. Já jsem chtěla, aby byt působil vesele a útulně, a to si myslím, že se podařilo. Děti si samozřejmě vybraly barvy do svých pokojů samy.

Koukám, že jsi vybourala i klasická paneláková futra a vyměnila dveře.
Když už, tak už. Není to hezčí?



Jak tě napadlo zabrat kus chodby na šatnu?
Ke každému bytu patří spíž, tak mě napadlo, že bych ji mohla připojit a využít jako další úložný prostor. Bylo to trošku úřadování (musela jsem zažádat o povolení od družstva), ale stálo to za to.

Co sousedi?
To víš, když se přestavuje, je všude rámus, plno prachu, a to každý těžko snáší. Ale bez toho to nejde. Musela jsem tedy s nimi být v neustálém kontaktu a vyjednávat. Zvlášť nelibě to nesl soused s malým dítětem. Ten by nejraději chtěl, abych stavební práce podřídila spánkovému režimu jeho mimina. No to bych neměla dostavěno dodnes. Teď už je ale klid, tak je v pohodě i soused.

Rekonstrukci máš za sebou, byt vypadá úžasně, to muselo stát spoustu peněz.
To máš tak. Kdybych na to neměla, tak si nekupuju tak velký byt a najdu si adekvátní své finanční situaci. Ale každý byt, kam mě život prsk, jsem se za daných možností a stavu peněženky snažila vylepšit. Vždycky alespoň kuchyň a sociálku. Chtěla by ses koupat ve vaně po někom? Chtěla bys vařit na sporáku po někom? Já ne.
Ale nejsem Rotschild, abych vyhazovala zbytečně.
Třeba nábytek jsem měla z domu a jen jsem k němu přizpůsobila design kuchyně. Nenechala jsem si ji navrhnout v žádném kuchyňském studiu, to jsou děsné pálky, ale koupila jsem tu nejlevnější v Ikee. Tam si ji můžeš sestavit na míru, a když tě třeba časem omrzí, koupíš si jiná dvířka a máš zase novou kuchyň.
Spotřebiče byly moje, na nich jsem také dost ušetřila.
Nebo koupelna. Vybrala jsem si naprosto jednoduché a levné obklady, bez všelijakých těch kytiček a pičičandiček, co se brzy okoukají.
Místo dveří do sprcháče jsem volila raději závěs. Vyjde to mnohem levněji, je to variabilní a hlavně praktické. Za čas ho můžeš vyprat nebo za pár korun koupit nový místo otravného drhnutí zmatnělého plastu po každém sprchování.
Všechno jsem zařizovala vlastně tak trochu univerzálně, tím spíš, že v tomhle bytě nechci zůstat navždy. :-)



Tak kdyby ses náhodou nudila a potřebovala se kreativně vyřádit, můžeš přijít třeba ke mně.

Reklama