Domácnost

Už jste zachránili týrané zvíře?

ovce

Já jsem zvířata zachraňovala několikrát a mám políčeno i na další případy. Bohužel musím přiznat, že ani jednou má odvaha nepřinesla takové plody, ve které jsem doufala. Možná, že jsem nezvolila správný postup a byla na jedné straně moc horlivá, na druhé málo přísná.

Jak jsem zachraňovala

Poprvé jsem zachraňovala týrané ovce. Pomatený soused z chalupy v jižních Čechách jich choval dobrých deset, ale jeho péče spočívala jen v tom, že z nich chtěl za minimální náklady co nejvíc vlny na prodej. Ovce byly celé dny v chlívě bez jídla a pití, ven na pastvu je vyháněl tak dvakrát za týden. Celé dny a noci bečely hlady, byly strašně vychrtlé a hřát je mohl maximálně metr vysoký hnůj, na kterém byly ustájeny. Z bílých huňáčů byly vždy po ostříhání do pár týdnů hnědé a páchnoucí příšerky.

Nejhorší však bylo, že je soused bil. Zvlášť berana, který ho nesnášel a vždycky ho chtěl trknout. „Ty svině, já tě budu financovat a ty mě budeš trkat?“ řval, když do něj zapichoval vidle nebo o něj lámal násadu. Jednoho berana zabil, druhému zmrzačil nohu a vyrazil oko. A kromě ovcí ještě týral psa, kterého měl BEZ BOUDY přivázaného 12 let v haldě prken, aniž by pes jedinkrát sešel z řetězu. Co dostával jíst, ani popisovat nebudu, každopádně ani on neušel výpraskům. Jen těžko si dokázat představit, co mohl na svém metrovém životním prostoru provést. Sousedovi ale stačilo, že pes zvrhl misku s vodou. Pak za to navíc nedostal tři dny napít.

Starosta na Pražáky kašle

Týrání probíhalo roky a všichni další sousedi ho viděli. Pár ženských (ani jeden mužský) sice přiběhlo mlácené ovce chránit a sadistickému cvokovi nadávaly, ale nikdo nic dalšího nepodnikl. A tak jsem začala podnikat já. Věděla jsem, že nahlásit týrání zvířat je možné na obecním úřadě, a tak jsem se vydala za starostou. Přivítal mě otráveně, ale všechno si zapsal a slíbil odeslat na veterinární správu, která přijede ověřit mé „udání“.

Samozřejmě, že jsem mu srdnatě nahlásila i své jméno a adresu, za svým sdělením jsem si stála. Po pár týdnech mi přišlo písemné vyrozumění. Stálo v něm, že veterinární lékař provedl šetření mého hlášení, které se však nezakládalo na pravdě, protože on neshledal v chovu zvířat žádná pochybení. Tímto byl pro zvířata případ ukončen. Pro mě měl však ještě pokračování. Při příští návštěvě chalupy mi sadistický soused prořezal všechny čtyři gumy u auta. Důvod? Nemám se plést do cizích věcí.

Navíc mám pražskou značku, čímž jsem podráždila starostu. Ten pak „saďourovi“ v hospodě u piva sdělil, že nějaká koza z Prahy tohoto jména na něj napsala udání za týrání zvířat, ale že se nemusí bát, veterinář je jeho dobrý kamarád a udělá, co chce, aniž by se kamkoli jezdil dívat. A tak koza (hlavně, že ne bázlivá ovce) zvířátka nezachránila, ale sama si musela koupit nové gumy.

Dovětek: Pes jedné drsné zimy konečně zemřel a já jen doufám, že si dnes užívá ve zvířecím nebi. Ovce po pár letech utrácel jiný veterinář. Hnily zaživa, lezli jim červi ze všech otvorů. Doktor chtěl zavolat policii, ale nakonec to vzdal, jejich majitel byl nemocný. Ten dnes už taky nežije a já si ho představuju, jak je týraným psem u stejného sadisty, jako byl on sám.

Kde lze hlásit případy týrání?

  • příslušnému obecnímu úřadu
  • Krajské veterinární správě
  • Policii ČR
  • státnímu zastupitelství

Co vy? Už jste zachraňovali týrané zvíře? S jakým výsledkem?

   
25.08.2009 - Zvířátka - autor: Simona Škodáková

Komentáře:

  1. [8] Anime Otaku [*]

    Lyoness — #7 Je paráda že ste přijali mezi sebe takovéhle zvířátko. Většinou se lidi bojí, aby z něj nebyl asociální jedinec s hroznými zvyky...

    superkarma: 0 26.08.2009, 15:51:36
  2. [7] Lyoness [*]

    Nastesti jsem nepotkala moc tyranych zvirat.

    Jedna nase byvala znama mela souseda, kteremu se narodila nechtena kotata. Zustalo jedno, takovy ubohy cerny chcipacek a pan na nem trenoval psa. Zavrel kote do klece a stval na nej sveho psa...

    Tak sousedka nelenila a protoze kote lezlo za jejich kocourem, odchytila ho a my jsme si ho vzali...  Meli jsme tou dobou uz dva pejsky a trvalo skoro mesic, nez se vubec za denniho svetla odvazila mezi nas.Vyrostla z neho krasna cerna luxusni kocka. Bohuzel to nebyla zadna extra mazlivka, zustala pomerne placha, s pejsky si nehrala, ale dokazali vsichni dobre vychazet....

    1. na komentář reaguje Anime Otaku — #8
    superkarma: 0 26.08.2009, 14:03:37
  3. avatar
    [6] Alka1 [*]

    Je smutné, že téma týraných zvířat není pro ženy-in moc zajímavé, alespoň podle počtu komentářů. Zřejmě je důležitejší stále dokola rozebírat znečištěná pískoviště a také diskuse pod článkem o záchodech v ČR skončila u psích exkrementů. Sml3

    superkarma: 0 25.08.2009, 19:54:51
  4. avatar
    [5] pajda [*]

    Simona Škodáková — #3 ne, není to "těžká situace". Je to jen neochota zajít se svědectvím o trestném činu tam, kde se trestné činy řeší - totiž na policii. Mám s tím zkušenosti, řešili jsme týrané koně, psy, poníky...a vždycky se dalo něco udělat. Pokud ovšem je ochota skutečně pomoct a ne jen "být za hodnou".  A taky to "něco" dost často spočívalo v tom, že nám (nebo spíš majiteli jízdárny) zvíře zůstalo na krku - i se svými obrovskými problémy a spoustou práce navíc.

    superkarma: 0 25.08.2009, 17:45:32
  5. avatar
    [4] Alka1 [*]

    Simona Škodáková — #3 Samozřejmě je to těžká situace, ale člověk se musí rozhodnout, co je pro něho a jeho svědomí důležitější. Lítost ještě nikomu nepomohla! Sml68

    superkarma: 0 25.08.2009, 12:10:01
  6. [3] Simona Škodáková [*]

    Tím článkem jsem chtěla poukázat na to, že se spousta lidí pomoci bojí, protože si proti sobě poštvou někoho, s kým pak musí žít v jedné obci. Známí tohle léto přišli o dva koně, protože udali soukromého zemědělce, že se nestará o své krávy. Ty i s telaty umíraly hlady a žily ve strašně bídných podmínkách. "Někdo" jim pak koně otrávil, když byli na pastvě. Mám takových příkladů víc, sama jsem loni bojovala s majitelem za jiného psa, kterého se mi zachránit podařilo. Nikomu se do toho ale nechtělo, protože se báli pomsty a špatných sousedských vztahů. Ti lidé, kteří přišli o koně, dnes tvrdí, že by nic takového příště neudělali a krávy by raději nechali umřít. Je to těžká situace.

    1. na komentář reaguje Alka1 — #4
    2. na komentář reaguje pajda — #5
    superkarma: 0 25.08.2009, 11:20:45
  7. [2] Sunny.B [*]

    Nějak jsem v článku nenašla, co autorka pro záchranu těch zvířat udělala kromě toho, že zašla na úřad, kde se jí akorát vysmáli. Když viděla co se děje a že to na příslušném úřadě nikoho nezajímalo, měla jít jinam a hnát to "výš". Potom by těm zvířátkům možná pomohla. Dívat se jak pes trpí žízní a hladem, to není pomoc. Tohle je jen spousta keců a skutek žádnej.

    superkarma: 1 25.08.2009, 10:40:26
  8. [1] Anime Otaku [*]

    S týranými zvířaty naštěstí zkušenosti nemám, ale celkem pravidelně dodávám zatoulané psy a kočičky do útulku a pak lítám po sédlišti a vylepuju fotku s informací, kam zvířátko zmizelo...

    superkarma: 0 25.08.2009, 08:04:07

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa na téma: Zubní zdraví

Náš tip

Doporučujeme