Cestování

Už jste něco nebo někoho pašovali přes hranice?

pasovat

Určitě se vám už někdy stalo, že jste na ulici našli docela opuštěné bezbranné zvířátko, bylo vám ho líto a nejraději byste si ho vzala domů. A možná jste si ho i vzala. A už se vám něco podobného stalo při zahraniční dovolené?

Už jenom to složení, ve kterém se k sousedům za hranice vydali – jeden mladý a bláznivý pár a dvě dívky v začínající pubertě – byla docela vražedná kombinace. A tak si říkám, díky bohu, že nebyli někde na Floridě. Propašovat nezbedné kotě přes hranice ze Slovenska je zcela určitě jednodušší než pašovat ho letecky z opačného konce zeměkoule.

Začalo to nevinnou procházkou po lese. Když v tom se poblíž cesty z trávy vybatolilo malé koťátko. Bylo vyhublé a zoufale volalo mámu. A tak se naše rodinka rozhodla, že si koťátko donesou do chalupy a do konce dovolené se o něj postarají.

Dny plynuly a mourovaté koťátko jim přirostlo k srdci. I rozhodli se, že to risknou a převezou ho přes hranice. „No co, když jsme jeli sem, tak ani nechtěli vidět občanky a u holek se jenom zeptali, jestli mají pasy. Zpáteční cesta bude stejná. A když nemáme průkaz pro kočku, tak ji jednoduše schováme. Auto nám prohledávat nebudou,“ rozhodla hlava rodiny a jelo se.

Krátce před hraniční čarou zastavili, aby nakrmili černého pasažéra a uspali ho v proutěné bedýnce, přes kterou ještě přehodili deku. „Ale co když začne zase mňoukat? To ji tady budeme muset nechat,“ strachovala se nejmenší z dívek se slzami v očích, načež její strýc za volantem reagovat prudkým otočením čudlíku volume doprava: „Teď si může mňoukat, jak chce.“

O pár minut později už strážcům na hranicích podával z okna svého auta doklady. Smál se nahlas. Vedle něj sedící přítelkyně zírala do země se sklopenou hlavou. Dítka na zadním sedadle seděla jako na jehlách a zírala s očima dokořán kamsi před sebe. V autě řvalo rádio. Na ten pohled musí přítomní pánové vzpomínat ještě dnes.

Na prvním odpočívadle v bezpečné vzdálenosti od hranic si oddychli a zastavili s úmyslem koťátko vyvenčit. Ze zadních sedaček se ozval řev. „Ona tu neníííííí,“ vzlykaly holky. „Jak není, přece neutekla ze zavřenýho auta…“

 A náhodným pozorovatelům se opět naskytla nová, neméně působivá scéna jako na hranici. On stojí opodál, směje se a všechno to fotí. Ona stojí u otevřených dveří auta jako hokejový brankář a hlídá, kdyby se kotěti chtělo uprchnout. Děti rozebírají auto kousek po kousku, vyhazují zavazadla, strkají hlavu pod sedačky a volají: „Čičičíííí!“

Asi po hodině to mourovaná Slovenka už nevydržela, vypotácela se ze svého úkrytu pod zadní sedačkou, protáhla se, zívla a nechápavě civěla, jak ostatní kolem šílí.

Dalších pár hodin cesty přežili všichni bez újmy.  

   
18.03.2010 - Zahraničí - autor: Eva Soukupová

Komentáře:

  1. avatar
    [5] Myškomedvídek [*]

    pašovali jsme morče co kluk dostal od známích v Německu

    superkarma: 0 25.03.2010, 14:39:16
  2. avatar
    [4] bludicka [*]

    Pašovala jsem přes hranice sebe a několik dětí (nebyl ještě otevřený hraniční přechod a byli jsme zvědaví, jak to tam vypadá)...ale to je jedna z historek v knížce, která mi brzy vyjde a tak toho nebudu moc prozrazovatSml30

    superkarma: 0 19.03.2010, 16:58:26
  3. [3] magdaj [*]

    Na dovolené v Bulharsku jsme našli želvičku a samozřejmě jsme ji vlekli domů..na Rumunských hranicích se nám při otevření dveří vykutálela z auta,protože moje tehdy šestiletá dvojčata nedala jinak,než že si s ní musí cestou hrát..Naštěstí ten pád želva přežila a nikdo si ničeho nevšiml,takže ji máme dodneška..A je to už pár let,dvojčata budou mít 15...Sml30Sml58   

    superkarma: 0 18.03.2010, 16:34:20
  4. avatar
    [2] zelvicka [*]

    Moje segra si propašovala koťátko z chorvackého Zadaru, bylo krásné, šedivé. Zabydlelo se u babi na chalupě a už má mnoho generací šedivých a velkých koček a kocourů na svědomí Sml52

    A sestřenka říkala, že v letadle celou cestu nemohla spát, neboť měl někdo na palubě koťátko a strašně mňoukalo Sml80 letěla z Chicaga do Prahy

    superkarma: 0 18.03.2010, 14:11:38
  5. avatar
    [1] monkee [*]

    Za dávných časů se pašovalo pokaždý něco. Každý výlet, byť do "lidodemo" končil nervama. Najdou, zabaví?

    Nejraději vzpomínám na zájezd do NDR, který mi mamka koupila jako dárek k 18tinám. Celkem v poklidu jsme tam kupovaly hlavně to, co šlo převážet, tedy ponejvíc hadry (ne na děti, na sebe). Pak se máti shlídla v krásných hodinkách-přívěsku na krk. Neodolala. Samozřejmě, že už byly nad povolený limit. Na ubytovně se jimi kochala a rychle je natáhla (nadoraz), aby se přesvědčila, že jsou funkční. Další den jsme se vraceli domů a nastal problém, kam s hodinkami. Jsou malé, tak šup do podprdy. Krabičku se záručákem s mírně lítostivým pohledem hodila do koše. A pak hrůza v očích - ONY TIKAJÍ!!! Začala jsem se řechtat (nechtěla mi prozradit, kam je schovala, ale ve vteřině mi to došlo). Ty nervy, co zažila na hranicích, bych nepřála nikomu a jak se proklínala, že je natáhla!

    superkarma: 0 18.03.2010, 09:18:54

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa: intimní kosmetika
Anketa: Pečete bábovky?
Jaké hračky kupujete svým vnoučatům?
Anketa pro maminky: Jaké kupujete hračky svým dětem?
Průzkum na téma finanční zajištění

Náš tip

Doporučujeme