mam

Tak asi víte, že to není zrovna příjemné vyšetření, ale rakovina prsu je strašák, který mě děsí jako nic jiného, takže ho podstupuji pravidelně.

Ve třiatřiceti jsem si našla v prsu bulku. Na nic jsem nečekala a celá vyděšená mazala k lékaři. Poslal mě na mamograf. Vůbec jsem si nedokázala představit, co to obnáší. Přístroj vypadal děsivě, srdce jsem měla až v krku, ale rentgenoložka byla nesmírně vlídná a citlivá, takže se to presování prsou dalo celkem vydržet. Horší bylo čekání na výsledek.  

Za chvíli vyšla sestra a vyjmenovala několik žen, které měly zůstat. Mé bylo mezi nimi. Ani si nedokážete představit, co se mi odehrávalo v hlavě. Co když mám rakovinu? Najednou  vidíte všechno černě a myšlenky na smrt se dají jen těžko zaplašit. Měla jsem přijít za hodinu na sono. Vypadla jsem ze špitálu jako omámená a slzy mi tekly proudem. Vůbec jsme nevnímala chodce, kteří se za mnou ohlíželi, přemýšlela jsem, co bude dál.

Sonografické vyšetření naštěstí rakovinu nepotvrdilo a mně se strašně ulevilo. Ale mám fibrózní mastopatii. Jde o poměrně rozšířené nezánětlivé onemocnění prsu způsobené hormonálními vlivy, které se musí stále sledovat.

 A tak každým rokem prožívám horké chvilky v čekárně diagnostického centra a trnu strachem.

lupa

Reklama