Ještě donedávna mi dělaly tyhle barevné květiny radost. Pak přišel první mrazík a místo bohatých zelených „keřů“ s barevnými květy zůstaly jen smutně vyhlížející zčernalé stvoly se svěšenými listy a zlomenými „hlavami“. Je to jejich konec, nebo se dají ještě zachránit?

jiriny

Na podzimní zahrádky je občas smutný pohled. První mrazíky se „podepsaly“ hlavně na choulostivých jiřinách, které ještě nedávno bohatě kvetly a dělaly nám radost. A teď jsou z nich ubohé zčernalé mrtvolky. Přesně takhle vypadají na zahradě mé kamarádky. „S těmi už je konec, letos jsem to prošvihla,“ mávla rukou nad jejich osudem.
„To jsem si původně myslela taky. Stále jsem odkládala jejich „likvidaci“, protože mi jich bylo líto, až dopadly jako ty tvoje. Myslela jsem si, že je s nimi amen, ale pak jsem se raději zeptala zkušené  zahradnice, a ta mě ubezpečila, že ještě není nic ztraceno. Mrazy naštěstí nebyly tak silné, aby poškodily i hlízy. Dokud nám počasí přeje a je nad nulou, mají ještě šanci na záchranu,“ dělala jsem chytrou a odpočítávala na prstech, jako soused stavitel z filmu Na samotě u lesa.

Co musíte pro záchranu jiřin udělat?

Odřezat stonky, vykopat hlízy, očistit od zeminy, odstranit poškozené a nahnilé, dát na lísku oschnout a uložit do nemrznoucího sklepa.

Pokud máte různé druhy a barvy a chcete příští rok vědět, která je která, vyrobte si cedulky, nejlépe z plastu, popište je a přivažte k hlízám. Zdá se to jako zbytečná věda, ale rozhodně se to vyplatí, protože se vám nestane, že vedle sebe zasadíte druhy nebo barvy, které se k sobě nehodí. A to nevypadá hezky.

A málem bych zapomněla, co je hodně důležité: mají se prý otočit stonky dolů, aby mohla z hlíz vytéct přebytečná voda. Když se to neudělá, s největší pravděpodobností hlízy do jara shnijí.

Věděla jste to? Já ne.

Čtěte také:

Reklama