Vztahy

Už jsem šesťák

A nastupujeme do šesté třídy. Docházku máme zaběhnutou, z roztomilého děťátka je najednou vyčouhlý puberťák nebo malá slečna, rána máme zaběhnutá, odpoledne jsou jasná, protože dítě už má svoje zájmy a záliby. Prospěch je výborný, nic záludného nás už nečeká... Nebo že by přece?

Šestá třída je obrovský zlom ve školní docházce. Paradoxně jistou výhodu mají ty děti, které nastoupily na střední školu typu osmiletého gymnázia nebo na školu se speciálním zaměřením, pokud je ze šesté třídy. Jejich výhoda spočívá v tom, že rodiče i okolí si plně uvědomují, že dítě nastupuje do jiného prostředí a bude mít i jiný režim - a tuto změnu se snaží podporovat a ulehčovat, jak jen to jde. Jak je to ale s dětmi, které školu nemění? Mění se něco v jejich životě?

V první řadě se  - díky našemu školskému systému -  u většiny dětí změní kolektiv, do kterého docházely. Tahle změna se často podceňuje, protože rodičům se zdá nepodstatná. Počítejte proto se mnou: do třídy chodí v průměru 25 dětí, z toho jich 8 udělá přijímací zkoušky na osmileté gymnázium. Zbude 17 dětí, což není jedna celá třída. Co s tím udělá škola? Přeskládá ostatní třídy tak, aby měla ve všech průměrnou naplněnost - to znamená nejméně 20 dětí. V kolektivu, který do té doby fungoval skoro bez problémů, se tím pádem změní skoro 1/3 osazenstva a celý kolektiv se buduje od začátku, protože na sociálních vazbách se podílely i ty děti, které odešly - a právě "tahouni" třídy se zpravidla podílejí největší měrou.

Další věc je fakt, že se mění systém výuky. Namísto "svojí" paní učitelky mají děti na každý předmět někoho jiného. To bývá problém - noví učitelé mají různé požadavky, různý způsob výuky a různý přístup k dětem. Zkuste si představit, že máte šest nebo deset různých šéfů a musíte vyjít se všemi - to je síla, což? Vaše dítě to ovšem zvládnout musí a nikdo se nad tím nezamýšlí, jestli je to reálné. Je nutné s dítětem začít zase aspoň trošku pracovat a pomoci mu, aby se v guláši, který tím vzniká, naučilo orientovat.

Učivo se také mění - a najednou se po dětech vyžaduje, aby uměly látku vysvětlit, což po nich zatím nikdo nechtěl. To bývá příčinou častého zhoršení prospěchu. I tady je dobře, když pomohou rodiče - a nechají dítě, aby zkoušelo vysvětlovat látku jim. Tím se dítě naučí učit se a mluvit u tabule. Není třeba se toho bát, většinou stačí pár týdnů k tomu, aby si dítě osvojilo potřebné dovednosti a dál už jde všechno samo.

Jak je to u dětí s LMD? V této době už má část dětí LMD kompenzovanou vývojem - jejich nervová soustava dozrála do té míry, že nemají větší potíže. Další děti mají správně osvojené kompenzační mechanizmy, ovšem pořád zůstává třetina dětí, které budou mít problémy stále - s nimi je dobře navštívit pedagogicko-psychologickou poradnu, a dokud si nezvyknou na nový styl výuky, je nezbytné se jim věnovat, nejlépe ve spolupráci s odborníky.

Paradoxně další problém vytvářejí sami rodiče - velká část z nich totiž klidně prohlásí, že když dítě prošlo nižším stupněm, už je o hodně samostatnější, a tedy si může například snídaně chystat samo. V době, kdy je dítě ve stejné situaci, jako když dospělý mění zaměstnání, mu ještě zkomplikují život tím, že poruší zaběhané stereotypy, které až do té doby poskytovaly jistotu. Dítě má najednou pocit, že se na něj valí pohromy ze všech stran, a začne se bránit - a na konflikt je zaděláno.

Co tedy můžeme udělat pro to, aby se přechod na vyšší stupeň zvládl? V první řadě pečlivě prověřit postupy, které doma používáme, a všechny, které můžeme dodržet. To znamená, že budeme vstávat tak, jak jsme byli zvyklí, a podobně budeme postupovat i odpoledne. A jako další si zahrajeme znovu na první třídu - i když v poněkud pokročilé podobě. Pokud se nám dítě ještě svěřuje, máme napůl vyhráno - můžeme s ním rozebírat, na co ve škole naráží, a pomáhat mu překonat nezvyklé situace. Pokud už je příliš samostatné nebo uzavřené, můžeme pomoci aspoň tak, že se s ním zkusíme učit.

A na závěr trošku optimismu: většina dětí  zvládne přechod i bez nás a i prospěch, který ze začátku vypadá všelijak, se do pololetí upraví, takže nemusíte věšet hlavu, když budou začátky poněkud krušné. Ve většině případů vystačí rodiče s tím, že mají pevné nervy... 

 
   
03.09.2004 - Láska a vztahy - autor: Herta

Komentáře:

  1. avatar
    [13] Jeremi [*]

    Andula: Přesně tak - mě osobně přechod na druhý stupeň taky žádné potíže nečinil, ale zřetelně si pamatuju na spolužačku, co měla ve čtvrté třídě na konci samé jedničky a v páté málem propadla.

    MMCH - Luciš, pokud jsi nechodila na nějakou speciální přírodovědno-matematickou školu, tak jsi měla chemii až od sedmé třídy a goniometrické funkce rozhodně taky neprobírala hned v pětce.

    superkarma: 0 03.09.2004, 21:12:42
  2. avatar
    [12] Andula [*]

    medved: ja bych si dovolila nesouhlasit, ac sama jsem s timproblemy nemela, verim, ze nemalo deti ano

    superkarma: 0 03.09.2004, 20:49:35
  3. [11] Zuzanicka [*]

    Tak syn nastoupil do primy,doufám,že to společně zvládnem.Nové prostředí,noví spolužáci,noví učitelé a každý má jiné nároky... neděsím se a nemaluju čerta na zeď,věřím,že to zvládnem a bude fajn.Ale bez snažení dítěte a pomoci rodičů to je dost těžké

    superkarma: 0 03.09.2004, 13:49:35
  4. avatar
    [10] Olka [*]

    Žábina: Náš čtvrťák bude mít kromě své třídní (jiné než loni) ještě učitelku na výtvarku a pracák, další na hudebku a ještě další na angličtinu. Že se prvouka změnila na přirodovědu a vlastivědu je snad normální, každý rok bývá nějaká změna. Kolektiv se mu (bez změny třídy) taky vyměnil, protože ze 3 normálních třetích tříd se stala 1 sportovní a 2 normální, on byl zrovna v té rozdělené třídě, takže mu z loňských spolužáků zůstalo jenom 5. Tak si říkám, že za dva roky už to snad ani taková změna nebude.

    superkarma: 0 03.09.2004, 13:37:47
  5. avatar
    [9] pajda [*]

    Já bych to ještě trošku upřesnila - s přestupem na střední školu je to podobné - a bohužel dvě třetiny rodičů si myslí, že dítě s tím přece žádný problém nemůže mít a chyba je výhradně ve škole....když se jich pak zeptám, jak se oni cítili, když změnili zaměstnání, koukají jak sůvy z nudlí...fakt je to dost nápor.

    superkarma: 0 03.09.2004, 13:14:27
  6. avatar
    [8] Žábina [*]

    já si tedy myslím že ten problém tady je - minimálně v tom, že mají na každý předmět jiného učitele a každý učitel má jiné požadavky - a zorientovat se v tom, když zatím byly zvyklé jen na "svou" paní učitelku, není vůbec jednoduché....

    superkarma: 0 03.09.2004, 13:09:19
  7. avatar
    [7] emma [*]

    mně se ten článek líbil
    zajímavé zamyšlení. třeba s tím některé děti mají opravdu takové problémy, jen to neumějí dát najevo

    superkarma: 0 03.09.2004, 12:44:44
  8. avatar
    [6] Janinas [*]

    Můj syn loni přešel na 2. stupeň - začal chodit do šesté třídy. Byl to velký rozdíl oproti minulým letům, protože přešel do sportovní školy, takže měl nové spolužáky i učitele. V září to pro něj byl opravdu nápor, protože se se vším musel seznámit a začít se orientovat. Je pravda, že jsem mu pomáhala a zajímala se o jeho školní náplň, o učitele i kamarády. Když rodič tohle zvládne, tak pak může s dítětem všechno probírat a povídat si o všem a je to jednodušší pro oba. V pololetí měl na vysvědčení čtyři dvojky, takže úplně stejné jako měl v 5. třídě. Měla jsem z něj radost, že ten přechod na jinou školu dobře zvládnul.

    superkarma: 0 03.09.2004, 12:27:20
  9. avatar
    [4] medved [*]

    neni to trochu prehnane ? nepamatuji se, ze bych jako dite mela ja nebo kdokoliv z meho okoli problem s prechodem na vyssi stupen...nerikam, ze takove deti nejsou, ale neni to jen strasak pro 95% rodicu, jichz se to vubec netyka ? Navic, kdyz tretina tridy (predpokladam ta prospechove nejlepsi tretina tridy) odejde na gymnazium, tak to pro ostatni musi byt pohode, ne ? ty jednicky se nekomu dat musi spis bych tipla, ze po odchodu nejlepsich zaku se tem ostatnim prospech mirne zlepsi

    superkarma: 0 03.09.2004, 10:10:37
  10. avatar
    [2] Luciš [*]

    My měli už v pětce fyziku a chemii, plus celkem náročná matematika pro desetileté dítě sin, cos

    superkarma: 0 03.09.2004, 08:44:43
  11. avatar
    [1] Luciš [*]

    Druhý stupeň je teď až v šesté třídě? To jsem netušila. Hodně dětí chodí do první třídy v sedmi, tak si myslím, že to potom v šesté až taková zátěž není. Jak bylo za mých "mladých" časů

    superkarma: 0 03.09.2004, 08:42:12

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa: Výživa v nemoci
Hledáme čtenářky, které rády čtou knihy
Anketní otázky pro čtenářky, které chtějí testovat Canesten Intim Gel
Anketa: Bolí vás záda?

Náš tip

Doporučujeme