přiznává naše čtenářka s nickem Aviaki. Manžel jí ho slíbil ke čtyřicátému výročí svatby, tak aby se toho oba ve zdraví dožili, směje se a zároveň si to moc přeje Aviaki

Hezký den (snad už trochu slunečný) všem

Nejprve k prstýnku, který ještě nemám, ale mám ho slíbený. Už dlouho „vymáhám“ na manželovi prstýnek s diamantem. Dcera už ho od svého manžela dostala, a já pořád nic. Ale mám ho slíbený ke 40. výročí svatby. No to mi bude 85 (jsem vdaná podruhé), tudíž pokud chci prstýnek, musím se toho dožít. (A opatrovat muže, aby se toho dožil taky.)

Další historka je k snubnímu prstýnku. S nynějším manželem jsme spolu žili, ale on se ženit nechtěl, přičemž pro mě to bylo docela důležité. Často jezdí služebně do zahraničí, tenkrát jsem měla slíbeno, že mi přiveze prstýnek – ovšem nikoli s diamantem. Pak se tam dostal do obtížné situace, se kterou jsem se mu snažila ze všech sil a dle možností tady odsud pomoci. Tak v jednom mailu mi napsal, jestli má koupit jen jeden prstýnek, nebo raději dva…. (Pro nechápavé – romantická žádost o ruku.)

 Nakonec jsem prstýnky kupovala sama (taky romantika), ale stříbrné, protože zlato už delší dobu nenosím.(No, kdyby jenom prstýnky, ale i pro kytku před svatbou jsem si dojela sama, měli jsme obřad ve všední den odpoledne, tudíž jsem ještě ráno pro dcery vařila k obědu šunkofleky, ale myslím, že už jsem to tady jednou psala).

Teď nedávno mě manžel ale dostal tím, že se zadíval na můj stříbrný snubák, a pravil, že kdeže mám ten svatební prstýnek, že se mu zdá nějaký jiný, že jsem ho určitě ztratila a teď mám jinačí. Odvětila jsem, že to není pravda, a že od něj to opravdu sedí, když ten svůj sundal hned po obřadu a od té doby ho neviděl.

Ať žije romantika!

(Ale jinak jsem v manželství spokojená a na nedostatek romantiky už jsem si zvykla. A těším se na ten diamant.)

Aviaki

Milá Aviaki, tak Vám moc přeji, aby to bylo dříve než za těch čtyřicet let

Text nebyl redakčně upraven

Reklama