Vztahy

Už chybí jen ty šišky

Jednou do roka jezdíme za našimi příbuznými z matčiny strany. Přestože je to od nás k nim stejně daleko jako opačným směrem, nikdy za námi nepřijeli. "K vám je to daleko," zaštiťují se chabým argumentem, jako bychom byli natvrdlí a úplní debílci.

Je to zajímavé - my můžeme zaplatit benzín i věnovat čas a energii, oni ne. Asi automatika, či co. Když do mámy rejpu, proč si to pořád od nich nechá líbit a že už tam nepojedeme, řekne sice, že mám pravdu, ale jsou to naši jediní příbuzní (z tátovy strany se s nikým nestýkáme), kteří to nemají nejlehčí, a že nás jedna cesta ročně nezabije.

Ta cesta mne sice nezabije, ale teta Míša ano. Zabije mne i celou rodinu horou jídla, kterou se do nás snaží dostat. Nikdo jí o to vyváření nestojí,  říkali jsme jí to už stokrát. Začne to párečky na uvítanou, pak máslovými dorty, přestože teta ví, nebo by měla již po těch letech vědět, že je bytostně nesnášíme, pak koláčky a drobnými zákusky.

Nejhorší je, že teta sama nic z toho nejí, strejda sem tam uzobne, ale my se v jejích očích zřejmě proměňujeme v husy, které je třeba vykrmit, už chybí jen ty šišky.

Časem jsme se vycvičili a po párcích zvolnili, aby nám zbylo místo na sladkosti. 

Namítáte, co si stěžuješ, tak to nejez(te). Ale to jste ještě nezažili: "Vem si, vždyť jsi ještě neochutnala," a s pohledem týraného zvířete mi nutí máslovou roládu s kokosem. Chvíli statečně odolávám, že po výtečných párcích mám ještě plný žaludek, ale věčně to nejde. "Na," a lupne mi zákusek na talířek, "aby na tebe taky zbylo."
V tu chvíli většinou začínám vidět rudě, ale zachovávám dekorum, protože vím, že to samé představení přijde za chvíli s koláčky, štamprlí, atd.

Už jsem se naučila zvládat vztek i fakt, že teta Míša není schopna respektovat přání druhých. Pokaždé mne to dostane, ale co mám dělat? To si mám příště vymyslet žlučníkový záchvat?

   
12.08.2005 - Láska a vztahy - autor: Tereza

Další příspěvky

Komentáře:

  1. [69] MartinaC [*]

    no ja to brala mazane ja rikala ze si to vezmu domu

    superkarma: 0 13.08.2006, 13:12:30
  2. [68] Rikina [*]

    Moje babička říkávala "doma jez, co máš, a na návštěvě, co ti dají"

    superkarma: 0 16.08.2005, 17:39:02
  3. avatar
    [67] Kelly [*]

    Nyotaimori: souhlasím. Nikdo mi nebude diktovat, co mám nacpat do vlastního panděra. Je to moje tělo.
    Až Ti bude, Valentýno, z toho všeho někdy zle, dostane se Ti pouze jediné drzé odpovědi - nemělas to jíst. Pak můžeš na WC v křečích přemýšlet o smyslu těchle návštěv.

    superkarma: 0 15.08.2005, 12:42:00
  4. avatar
    [66] Henna [*]

    zeva: jestli mas jenom tyhle starosti...tak to ses v pohode....protoze tohle fakt nestoji za rec natoz za clanek

    superkarma: 0 15.08.2005, 11:11:20
  5. avatar
    [64] zeva [*]

    Nyotaimori: pravda

    superkarma: 0 15.08.2005, 07:19:01
  6. avatar
    [63] Suzanne [*]

    zeva: tak to by nastoupila učitelka proti učitelce Tchyně netchyně, já jsem zvyklá, že MOJE stravování je podle MĚ To by padla kosa na kámen Jednou dvakrát bych ji nechala uraženou, však by si děvenka zvykla. Já tohle fakt nemůžu pochopit

    superkarma: 0 15.08.2005, 00:53:02
  7. avatar
    [61] zeva [*]

    Nyotaimori: Suzanne: Hezky se to říká, hůř provádí. Tchýně se dokáže fakt urazit, nemluví a pak to odnáší celá rodina. Když tam pak máme ještě přespat, tak to je fakt chuťovka. Když s ní nepohne ani vlastní syn( můj muž), ode mně si nedá říct vůbec. Je zvyklá, že si doma všecho a u všech prosadila. Holt učitelka. Kdyby aspoň uměla vařit. Závidím těm, které umí a můžou říct ne, tak tohle já jíst nebudu.

    superkarma: 0 14.08.2005, 21:02:09
  8. avatar
    [60] Suzanne [*]

    zeva: ale není nic prostšího, než to prostě nejíst! Souhlasím s Nyotaimori, do mě taky nikdo nic nenacpal proti mé vůli. Máš se cítit blbě ty nebo ona? Kdo je ti bližší?

    superkarma: 0 14.08.2005, 14:13:25
  9. avatar
    [57] karieristka [*]

    Jídlo na návštěvách a oslavách je problém. U tchýně pro mne bylo nejlepší nejíst nic - přivezla jsem si svoje nízkotučné jogurty a max. si vzala nějakou zeleninu - jak si člověk dá kousek dortu, už to v tom jede.

    superkarma: 0 14.08.2005, 06:51:38
  10. avatar
    [56] zeva [*]

    Mylela jsem, že mám tenhle problém jen já. Jak já nerada jezdím ke tchýni. Sice je hodná, ale také nás cpe jak posvícenské husy. Na námitku, že držím dietu namítla, to si drž doma, tady si dáš s námi. Prsk a a měla jsem plný talíř knedlíků s masem až omáčka přetékala. Prosila jsem i muže, aby to mamce vysvětlil, že je nám po jídle vždycky špatně a žaludek máme tři dny rozházený, ale marně. Děti dělávaly, že smrkají a tlusté maso dávaly do kapesníku, protože babička nesnesla zbytky na talíři a kárala je za to. Teď už jsou velké, ale k babičce jezdit nechtějí, vždycky se na něco vymluví.U ní si prostě dupnout nejde, je pak uražená až pláče že nejíme, že nám nechutná. Jenže, kdyby aspoň vařila dobře, ale jídlo je často z polotovarů, hodně zahuštěné moukou a krupicí, polévky z pytlíků, zákusky jsou z cukrárny. A navíc pořád nutí a nutí. Používám malinkou lest, ať nám to zabalí s sebou, hlavně ty dorty a okoralé chlebíčky se slaninou, ty pak letí. Jednou tam byla na návštěvě její sestra, zrovna jsme měli jíst, chvíli na nás koukala a pak říká tchýni, Maruško a proč je tak nutíš, vždyť jsou dospělí tak si vezmou co chtějí, pokazíš jim žaludek. Zlatá teta. Jenže tchýně mávla rukou, že prý to zvládneme. Takže, když tam nemusíme, nejezdíme.

    superkarma: 0 14.08.2005, 06:40:22
  11. avatar
    [55] Suzanne [*]

    Eva_Fl: máš recht, Cecilko Já to víceméně dělám taky tak. A navíc jsem si za ten půlrok dělenky zvykla tvrdě stát za svým. Takže mě nezviklá ani svatba, ani narozeniny, ani tetička

    superkarma: 0 14.08.2005, 00:24:52
  12. avatar
    [52] Odemětobě [*]

    7kraska: U nás to fungovalo podobně.V sobotu mamka vařívala 2 jídla,moučné pro taťku a masité pro mě,hubenou studentku.Děsil ji "kunerol a umělý med" za a po válce a kdyby měla spadnout střecha,tak spíž musela být nacpaná k prasknutí,na jídlo byly peníze vždycky.I dneska má mražák narvaný masem,které nestíhají sníst,ale je tak naučená.Tchýně je líná,hodně vařila polotovary z plechovek a pytlíkové polévky,takže manžela mi maminka pokazila,vypěstovala v něm lásku k jídlu.Vaření u nás vypadá tak,že vařím sice 1 jídlo,ale odlehčené pro sebe a dceru a hutné pro chlapy.Zítra peču sice kachnu,ale k ní kuřecí prsa,část zelí zahuštěnou,část bez mouky.Jen knedlíky jsou stejné.

    superkarma: 0 13.08.2005, 08:50:14
  13. [51] 7kraska [*]

    Jo tak tohle jsem zazivala cele roky s prijezdy k rodicum, matka je fanaticka kucharka (ovsem ne fantasticka - umi varit jen "podle Rettigove", tucne a s cukrem, nema poneti o zdrave vyzive). Kdyz jsem byla na VS a bydlela na koleji daleko od domova, tak se tomu rikalo "system velbloud", o vikendu se clovek precpal k prasknuti, v pondeli mu bylo ve skole a na koleji z prejedeni spatne, v utery a ve stredu dojidal vysluzku z domova, ve ctvrtek a v patek hladovel, aby se pak v patek vecer doma opet precpal k prasknuti. A kdyz jsem jidlo odmitala, tak jsem slychala "udelej mamince radost a snez to, ona pro tebe shanela maso/ovoce/cokoliv" (bylo to jeste pred rokem 1989). Po pozdni anglicke snidani "na vidlicku" (slanina, parky atd.) hned nasledoval obed (predkrm, polevka, hlavni jidlo, zakusek nebo pohar), za chvili svacina, hned po ni vecere (predkrm a hlavni jidlo) a vecer uz pouze rizek "jen tak do ruky". Matka v podstate jine konicky nez vareni nemela, cely zivot si ji pamatuji pouze u sporaku v zastere, vlastne obcas jeste lustila krizovky (kdyz se zrovna vsechno peklo a ona nemusela michat). Nemusim dodavat, ze oba moji rodice trpi tezkou obezitou a ja mam uplne silene stravovaci navyky, proste se nedokazu kontrolovat (obezni nejsem, vzdycky se nakonec nejak uhlidam, ale je to boj). Pred lety jsem na protest zacala s makrobiotikou, to se rodice mohli zblaznit, kdyz jsem si privezla domu krabicku s uvarenou psenici a odmitala se s nimi stravovat. Ovsem rekla bych, ze to je obecnejsi problem, ja tomu rikam "socialni inzenyrstvi" (ten pojem jsem nekde cetla), proste oni si mysli, ze vedi nejlip, co by ostatni meli jist, jak by se meli oblekat atd. a budou jim to vnucovat jako jedinou spravnou pravdu a kdyz to ti ostatni nebudou akceptovat, tak se silene urazi. Jeste dodavam, ze rodice za cely zivot nemaji zadne uspory, ackoliv vydelavali i pred rokem 1989 na tu dobu pomerne slusne penize - vsechny ty penize proste prožrali.

    superkarma: 0 13.08.2005, 04:29:06
  14. avatar
    [50] Eva_CZ [*]

    Ja k nikomu nejezdim a uz vubec ne na jidlo. Navstevy nesnasim a mam pokoj.

    superkarma: 0 13.08.2005, 01:13:48
  15. [49] bejby [*]

    My to máme když jedeme k manželové mamince.konči to poháramy z různemy krémy.Občas jak příjedu domu je mi tak špatne že si myslim že umřu a někdy třeba i tři dny. Někdy jdu se vypráznít

    superkarma: 0 12.08.2005, 23:54:02
  16. [47] Macek123 [*]

    jéééé já bych jedla.... sladkosti můžu, hlavně když je nemusím dělat......ale o to teď nejde.
    Vymluvte se na nemoc a zákaz lékaře.
    To co dostanete na talíř-jen jednou kousněte a nechte to ležet....musíte to vydržet a nedojíst.Přeji silné nervy.
    nebo jezte současně s hostiteli, ty si dáš já taky....ty nejíš já taky.....ty to nemůžeš jíst, já to taky nemůžu jíst...
    Hlavně napiště jak ste dopadla.
    Popř. nejezte nic a vše si nechte zabalit domů a věnujte nějakým hodným sousedům kteří to ocení.....já bych si pro tento případ koupila i přenosnou ledničku do auta.
    Myslím na vás a vydržte.
    já taky nesnáším, když mě nutí do jídla...pkud nechci tak nechci.
    Macek

    superkarma: 0 12.08.2005, 17:23:53
  17. avatar
    [46] L_B [*]

    haha...tak to jsi me rozesmala...protoze tohle mame 1x za mesic, kdyz jedeme k nasim a podruhe, kdyz jedeme k babi na chalup...nejde tomu rict jinak nez obzerstvi...
    ...ale na druhou stranu nam aspon zbydou penize na hypo...

    superkarma: 0 12.08.2005, 15:50:49
  18. avatar
    [45] Odemětobě [*]

    Dagminka: u mých rodičů to probíhalao podobně.Pak můj muž se začal naoko zlobit,že drancuju,že jsem jak Švédové pod hradem atd.Mamka vytuhla,od té doby říká,ať si vezmu co chci,nabídne ale nenutí.Většinou si vezmu pár vajíček,sklenici kompotu,med.Peníze a sladkosti podstrkuje dětem a myslí si,že o tom nevíme.

    superkarma: 0 12.08.2005, 14:58:53
  19. [44] Dagminka [*]

    Mám dojem, že je to všude stejné. Hory jídla jsou specialitou snad všech babiček speciálně těch, co zažily válku a hlad... Takže pobízení typu "Jez, vypadáš špatně" opravdu povzbudí. Jedna moje babička vaří a peče výborně, hotová cukrářka, takže u té jsme se naučili, ať nám to zabalí domů, což je výborný, ale připadám si jako vyžírka, protože je schopná přibalit snad půl lednice...
    Přítelova babička je taky dobrá, upeče půl krůty pro 8 lidí, sama si skoro nedá, 10 min. po obědě mi už říká, že bysme měli namazat chleby, aby nám snad nevyhládlo, a to má ještě buchty..
    S oběma loučení probíhá pomalu hystericy, co nám ještě chce všechno nacpat. To je nejlepší o mojí druhé babičky. Ta moc nenavaří, tak akorát i buchty ti hned necpe do krku, ale to loučení.. "A máš brambory? A Cibuli? Jo a co okurky,chleba, marmeládu, vajíčka....mouku?" končí to cukrem a tak. Když si nechám zabalit tak akorát koláče, tak mi ještě nenápadně nacpe něco do tašky i peníze, jako bych nevydělávala a neříkala to snad tisíckrát. A tak doma vybalím třeba ještě balíčky bombónů lipo a čokoládku, dvě lízátka...
    Ale ony fakt jiný nebudou

    superkarma: 0 12.08.2005, 14:45:10
  20. avatar
    [43] Vivian [*]

    Mně teda dobrý papání nevadí , nadlábnu se ráda , ale když nemám chuť nebo prostě nechci/nemůžu , tak umím říct "ne". A když nestačí jednou, tak třeba patnáctkrát, přece do sebe nebudu pod tlakem cpát potravu, abych někomu udělala radost

    superkarma: 0 12.08.2005, 14:19:46
  21. avatar
    [42] Lendiiik [*]

    Je pravda, že by to neměla být žádná věda jídlo odmítnout, ale někdy to holt nejde. V neděli zrovna jedeme k manželově babičce a tam je to to samý. Většinou to taky dávám manželovi. Ale odmítněte k snídani buchty, k obědu řízek, k večeři knedlíky, když Vám nic jinýho nenabídnou do kuchyně nemáte přístup, protože jste na návštěvě hlady přece neumřete. Tchýni už jsem to naučila, že mi dá jen malý kousek masa a když chce přidávat, tak jí sice asi desetkrát řeknu ne, ale nepřidá.
    Je to pak o pocitu viny, oni se na Vás dokážou tak vyčítavě podívat, že to kolikrát radši do sebe nafutrujete, než byste se pohádaly.
    Jsem na ně ale připravená. Budeme tam týden a běda jak mě nepustí do kuchyně.
    No a jinak jsem jim nakoupila spostu sladkostí jako dárek, protože mě nenapadlo nic lepšího a běda jak to nesnědí

    superkarma: 0 12.08.2005, 13:40:10
  22. avatar
    [41] Luciš [*]

    Z toho teda naděláte vědu. Co nechci, to nejím. Vím, že má každý jiné chutě, není mi špatně z lidí, kteří sní celou kačenu na posezení nebo půl dortu. Mají chuť, tak ať si dají

    superkarma: 0 12.08.2005, 13:04:12
  23. avatar
    [39] alifie [*]

    Ooo, mnam, mnam, miluji plny stul dobrot. Takovou teticku bych chtela.

    superkarma: 0 12.08.2005, 12:56:08

Další příspěvky

Z předchozí stránky:

  1. avatar
    [36] Pala [*]

    A není Tvoje teta z Hané? Tady prý dřív platilo, že pokud Ti něco nenabídnou aspoň 6x, tak pokud jsi slušně vychovaná, tak si nevezmeš. . No, po pravdě, neznám nikoho, kdo by si nevzal hned a čekal aspoň na druhé pobídnutí.

    superkarma: 0 12.08.2005, 12:08:55
  2. avatar
    [35] liman [*]

    Bohužel pro Pražáky jsme kdekoli v republice "venkov". A úplně nejvíce zpatra se na nás mimopražáky dívají nepražáci, kteří do Prahy přišli - nejlépe úplně z malé vesničky. Holt poturčenec ...!
    S tím jídlem je to asi tak všude, každý chce uctít návštěvu a nezná míru. Ale přiznám se, že taková husička, králíček nebo kachnička je dobrá věc. A trošičku toho máslového dortu si taky dám - ale jen ždibíček. Ale nesmí to být často.

    superkarma: 0 12.08.2005, 11:55:24
  3. avatar
    [34] petul [*]

    Deja: Souhlas

    superkarma: 0 12.08.2005, 11:55:19
  4. avatar
    [33] Deja [*]

    petul: jistě to je ta představa "kultivovaných" Pražáků a jiných, kteří si nevidí dál než na špičku nosu. Víš na pisatelku toho článku mi sedí "Kdo chce psa bít, hůl si vždycky najde".
    Záleží na přístupu - může být kladný a budu se na venkov ke svým příbuzným těšit nebo takový jak popsala autorka.

    superkarma: 0 12.08.2005, 11:29:28
  5. avatar
    [32] petul [*]

    Deja: Nevnucuji ostatním a sama slušně odmítám, když nechci

    S těmi Pražáky - jen jsem se prostě setkala už víckrát s názorem, že se my na vesnici (a zvlášť na Moravě) cpeme jen sádlem, bůčkem a pečenou kachnou

    superkarma: 0 12.08.2005, 11:09:35
  6. avatar
    [31] catcat [*]

    to je mi téma před obědem! Dala bych si i jen ty párečky...

    superkarma: 0 12.08.2005, 11:02:30
  7. avatar
    [30] Meander [*]

    misam: Máslový dort je něco, co bych nepozřela ani v bezvědomí. Zajímavé, že mi ho vždycky nutila moje kultivovaná pražská tetička Anna.

    superkarma: 0 12.08.2005, 10:58:10
  8. avatar
    [29] Deja [*]

    petul: zásadně nikomu nevnucuji to, co nechce a zároveň dokáži slušně a s poděkováním za snahu odmítnout to, co já sama nechci.
    A protože žiji v Praze, tak o "kultivovanosti" Pražáků vím svoje . Příbuzné na venkově mám a vůbec jim nevadí, když si ze všeho jídla, které je k dispozici a které oni pro nás připravili, vezmu jen suché brambory.

    superkarma: 0 12.08.2005, 10:53:33
  9. avatar
    [28] petul [*]

    Deja: Taky nejsi kultivovaný Pražák, ale vesnický nevychovaný příbuzný, který se cpe jen máslovými krémy a husou a snaží se to vnutit všem z města?
    Jsem z vesnice a máslový krém a husu bych nesnědla ani omylem

    superkarma: 0 12.08.2005, 10:44:24
  10. avatar
    [27] petul [*]

    Když to budete pořád jíst, tak tetě nedocvakne, že takhle teda Prostě to nejezte (teda něco ano, ale ne se přecpávat a jíst to, co mi nechutná) a ona už si příště rozmyslí, jestli chce mít po vašem odjezdu plnou lednici a špajz zbytků

    superkarma: 0 12.08.2005, 10:38:21
  11. avatar
    [26] Deja [*]

    Teda fakt z článku i z některých příspěvků.
    Obvzlášť ti "kultivovaní Pražáci" mě dostali

    superkarma: 0 12.08.2005, 10:37:15
  12. avatar
    [25] tomáš [*]

    jé, tam bych taky jela! :-) My tohle nezažíváme, na návštěvách to probíhá úplně normálně, nikde nikoho nenutí ani nepřekrmují, škoda...
    Jednou vezl babičku ke příbuzné, neviděly se už dlooouho. Nahlásil v předvečer krátkou návštěvu na další den. Růža musela začít snad ještě v noci, nejpozději brzo ráno, protože v 11 už měla upečeného králíka,knedlík,zelí a polévku s čerstvými domácími nudlemi!!! S obědem jsme vůbec nepočítali a byli jsme mile překvapeni.

    superkarma: 0 12.08.2005, 10:22:48
  13. avatar
    [24] Aja [*]

    A na co si vlastně stěžuješ? Bodejď by tetka nevyvářela, když vy to stejně ve finále sníte!

    superkarma: 0 12.08.2005, 09:42:45
  14. avatar
    [22] Odemětobě [*]

    Já bych si s tvojí tetou rozuměla.Čím víc krému v dortu,tím víc mi chutná,miluju vepřoknedlo a klidně ho zajím zmrzlinou.Jím hrozně ráda.Bohužel zdravotní stav si vyžaduje něco úplně jiného.Neodolám horkým škvarkům,ale pak dlouho nic nejím,než se s tím tělo vypořádá.Snad to nečte nějaký dietolog.Nemůžu ti poradit,protože jsem doposud nikde nic odmítat nemusela.

    superkarma: 0 12.08.2005, 09:40:04
  15. [21] xenie [*]

    jé a kde je problém ? chápu že velkovýkrmna každý víkend by byla vyčerpávající (to provozuje má sestra, která výborně vaří, takže nepřecpat se u ní neumím) ...ale jednou ročně ? btw chápu že benzín asi není zdarma, ale to není ani to jídlo které do vás cpou

    superkarma: 0 12.08.2005, 09:38:02
  16. avatar
    [19] Majdinka [*]

    Jé, máslovej dort! . Tak to ať si příbuzní myslí co chtějí,ale prostě tohle do mě nedostanou! To radši snad dršťkovou polívku, kterou nejím, než tohle. Naštěstí to všichni vědí, že sladký mo nejím, tak mi ho nikdo už nenutí. Ale taky jsme si tím prošla. ...a tobě to nechutná, co jsem ukuchtila...?

    superkarma: 0 12.08.2005, 09:21:01
  17. avatar
    [18] Májík [*]

    sevenofnine: nedopřát radost?? To snad ne!!!! Přeci, nikdo nemá právo mě nutit do něčeho, co sama nechci, co je to za nesmysl. Prostě slušně poděkuju a tím to hasne.

    superkarma: 0 12.08.2005, 09:14:41
  18. avatar
    [17] Vladislava1 [*]

    ono jíst od mala každý rok to samé není žádný med...Krom toho,né každý umí napéct chutné jídlo že.

    superkarma: 0 12.08.2005, 09:10:12
  19. avatar
    [16] sevenofnine [*]

    teda jen jsem to přečetla a mám hlad, buď ráda, že je to jednou ročně a že nejezdí k vám. Opravdu by se Ti chtělo tři dny předem vyvařovat? Prostě se na vás těší a nevím kolik je tetě let, ale třeba si chce připadat pohostiná s hlavně, že je ještě k něčemu. Jednou za rok bych to prostě vydržela. Proč tetičce nedopřát tu radost?

    superkarma: 0 12.08.2005, 09:01:17
  20. avatar
    [12] zuzinka [*]

    bohužel nikoho takového v příbuzenstvu nemám, závidím

    superkarma: 0 12.08.2005, 08:45:29
  21. [11] Anai [*]

    Ještě před 15 lety bych takové tetičce dala radost! Milovala všechno jídlo od tučného masa ke (to nejvíc) a štamprlička ! 55 kg, ať jsem jedla jak jsem jedla! No a pak jsem začala přibírat, vysoký tlak, cholesterol, žlučník, dneska jsem dobrovolně zvolila jiný způsob stravování a nemám vůbec žádné potíže! Tlak, chol. v normě, 58 kg a o žluč. kamenech vůbec nevím! Ač nad mnou netradiční a zvláští (no prostě zdravou) stravou kolegové z práce kroutí leckdy hlavou, vyhovuje mi to a máslové dorty či vepřo-k-z už mi vůbec nic neříkají - to by měla tetička smůlu! Sice takové příbuzné nemám, max. maminka mi nabízí leckdy to, co nemusím, ale protě řeknu "ne" a je to respektováno! Tu si dám i dnes moc ráda!

    superkarma: 0 12.08.2005, 08:15:35
  22. avatar
    [10] batka [*]

    mám takovou tchyni, naučila jsem ji mě respektovat tak, že si to prostě nevezmu i když mi to dá na talíř. ať si s tím dělá co chce, třeba to vyhodí. jednou mi koupila u McDonalda zmrzlinu a pak si ji musela sama sníst (ještě po té své). prostě to chce být tvrdá a neslevovat ono se to poddá. mimochodem s tím benzínem bych si nestěžovala, ono to jídlo pro 3-4 lidi na víkend taky něco stojí i když se nepřežíráte

    superkarma: 0 12.08.2005, 08:04:58
  23. [9] hblaziko [*]

    Tohle já znám a to máme příbuzné ve stejném městě jak bydlíme, ale mám už několik fíglů. Já taky nesnáším máslové dorty, ale navíc i ořechy .
    1) jím jedině tehdy, když se babička na mě dívá (mezitím se stará o druhé, odbíhá do kuchyně atd.) - aby ocenila, že jím
    2) vyberu si, co mám z těch předložených "dobrot" ráda a hlasitě to opěvuji
    3) co mi přistane na talíři, i když se bráním, že to nemám ráda, nejím a buďto to po chvíli nenápadně přidám manželovi anebo prohlásím, že už nemůžu a že bych si to ráda vzala s sebou domů, ať mi to zabalí (co s tím pak uděláš, se nikdo nedoví )
    4) jednou při nějaké kvasinkové infekci mi gynekoložka striktně zakázala jíst sladké a tučné - dobrá výmluva, je to jen přechodná nemoc, a tvoje teta si ji nemůže nijak ověřit

    superkarma: 0 12.08.2005, 07:34:07
  24. avatar
    [8] Dášule [*]

    Blueberry: Taky způsob, jak ji to odnaučit.

    superkarma: 0 12.08.2005, 07:30:58
  25. avatar
    [7] Dášule [*]

    A co se stane, když řekneš NE. Samozřejmě ne takhle, ale třeba. Teti nezlob se, já vím že je to moc a moc dobrý, ale já mám něco se žaludkem a doktor mi nařídil dietu. Navíc jsem měla nějaké problémy s cukrem, vyšlo mi na testech 7,2 /to je použitelné, jsem diabetička/, takže mám se slazením a s dobrotama utrum. Jó, já vím, že tohle není sladké, ale já teď když toho sním víc, tak obvykle všechno vyzvracím a toho by byla škoda útady možno dodat ..kdybych se tady poblila. Jestli se to dá do pořádku, tak to doženu příště. V nejhorším případě se dá říct, že teď opravdu nemůžeš, ale kdyby to tetičce nevadilo, vzala by sis kousek domů. /Jestli to sníš nebo věnuješ bezdomocům je tvoje věc./ A najdi si kamarádku, se kterou to budeš trénovat. Musí být vynalézavá jako tetička.
    A ještě dotaz. Kolik je ti let, že musíš jezdit s rodiči na rodinné návštěvy? Přiznávám, že se mi to mluví. Svoji maminku jsem dokázala spacifikovat, jediní příbuzní, kam jezdíme, se už pro jistotu ptají "a dáte si...", protože sami nesnášeli velkovýkrmnu mé maminky. Dobrotám manželovy maminky jsem neodolala, ale ona mi je nikdy nenutila, protože tam většinou o návštěvách platilo vem si v ledničce co cheš. A při delším pobytu jsem vařila já a to se nedalo lidem vnucovat DEJ VĚDĚT, JAK TO DOPADLO

    superkarma: 0 12.08.2005, 07:29:33
  26. avatar
    [6] svetluszka [*]

    No to je vážně hrozný...

    superkarma: 0 12.08.2005, 06:32:50
  27. [5] Fia [*]

    Znám to. Bydlím ve stejném městě jako moji rodiče a na návštěvu, protože mám vlastní rodinu, se snažím přijít tak jednou za 14 dní. Když odmítnu pohoštění, zatváří se mamka tak ukřivděně, že si pohoštění raději vezmu.

    superkarma: 0 12.08.2005, 05:53:38
  28. avatar
    [4] Mici [*]

    Já teda sežeru na co přijdu, ale chápu, že to musí být strašné, požírat na povel cosi, z čeho se mi zvedá kufr A v těsném závěsu za párkem bych si máslové cosi asi těžko vychutnala. Ono všeho odsud posud

    superkarma: 0 12.08.2005, 01:12:11
  29. avatar
    [3] Léthé [*]

    Taky žasnu, proč ta stížnost …nemohla bych jezdit s vámi? Zacálovala bych ten benzín .

    superkarma: 0 12.08.2005, 00:40:24
  30. avatar
    [1] Blueberry [*]

    Co ja bych za takovou tetu dala! Jezdila bych tam ne jednou rocne, ale kazdy tyden .

    superkarma: 0 12.08.2005, 00:15:18

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Dětský pokoj - zařizování, rekonstrukce

Náš tip

Doporučujeme