Snad by mi Jan Kraus odpustil, že jsem mu ukradla titulek. Možná by i shovívavě mávl rukou, že jsem ho naimplantovala na něco tak přízemního, jako je oblečení. Ale trochu to přece jenom souvisí. Kraus uvolňuje duše, já bych uvolnila tělo. Možná bychom to mohli dát dohromady. Kdybych (čistě hypoteticky) tento pořad „oblékala“, doporučila bych hostům, aby přišli v tom, v čem se cítí pohodlně, domácky, zkrátka uvolněně. Možná by s kravatami, obleky, kostýmky a vysokými podpatky odhodili zábrany, možná by o sobě vypověděli víc. Kdo ví?

Ale nechme Krause Krausem a pojďme domů.
Mám ráda chvíli, kdy odemknu dveře bytu, z jehož nitra se přiřítí pes a vítá mě radostnými veletoči. Dnes už mě vlastně vítá jenom pes. Provázena nepřetržitým pusinkováním, ráda vyměním kramfleky za tenisky, džíny za tepláky a vyrážíme ven. Užívám si pohodlí a na tepláky nedám dopustit.

Dnešní tepláky už nemají naštěstí nic společného s těmi z dětství. Pamatujete? Byly zimní a letní. Oboje měly jedno společné. Hnusnou montérkově modrou barvu a gumu pod chodidlo (starší modely kolem kotníků) a příšerně vytahaná kolena.

Zimní varianta byla z tlusté, uvnitř chlupaté teplákoviny, a když jsme po celodenním řádění na sněhu přišli domů, daly se tepláky nádherně postavit do kouta. Takže s nimi byla i legrace, což maminka nesla s nepochopením, protože dlouho schnuly.


Ale to už je hudba minulosti. Dnešní tepláky jsou barevné, slušivé, sexy a chodí v nich i celebrity. Tak proč v nich nehonit vodu alespoň doma a ve svém volném čase?

K nim pěkně teplé ponožky, mikinu a může klidně zazvonit pošťačka.

 

 

 

 

 


A v čem si hovíte doma vy, milé čtenářky?

 

 

 

 

 

 

 

 

Napište mi o tom.

Reklama