Hotovo! V nočníku se skví výsledek dětského snažení a zdroj obdivu celé rodiny. Dítě je pyšné, rodiče dojatí: Zas jeden důležitý krok na dlouhé cestě vývoje! Už to nebude trvat dlouho a broučí zadeček v plenách bude patřit minulosti.

 

Hrníčkové soutěžení

zaměstnává i dnes spoustu rodičů, ještě spíš ale babiček a tetiček, které se nikdy neopomenou pochlubit: „Tedy, náš Fanda už v osmnácti měsících plenky nepotřeboval!“ Těmito hláškami o „úspěších“ druhých vychovatelů by se ale rodiče neměli nechat znejistit. Vědci už totiž dávno potvrdili, že správný čas na nočník si děti určují samy – i kdybychom se třeba postavili na hlavu.
Dvě dlouhodobé srovnávací studie (z konce sedmdesátých a konce devadesátých let) z univerzitní kliniky v Curychu ukázaly, že časný začátek rodičovské výchovy k čistotě neměl na ovládání měchýřů a svěračů sledovaných dětí žádný vliv.

V průměru přestávají evropské děti potřebovat pleny v 28. měsíci, nejprve přes den a o něco později i v noci. A to nezávisle na tom, zda byly nebo nebyly dříve posazovány na nočník. Protože začátek „bezplenkového období“ spadá přesně do doby mezi druhým a třetím rokem, ve které děti objevují radost z vlastní vůle, a protože se v této době objevují i návaly vzdoru, může naléhání více uškodit než pomoci. „Téma nočník“ se tak stává nástrojem mocenského boje mezi rodiči a dítětem. Plena je příčinou hádek, záchvatů zlosti a slz. Sednout si na nočník, k tomu můžou přísní rodičové své dítě přinutit. Jestli do něho ale něco přibude, o tom si dítě rozhoduje samo!

 

„Nenutit“ ovšem rozhodně neznamená „nechat být“. Jestliže dítě vypadá, že už je fyzicky a psychicky připravené, můžeme mu různými způsoby pomoci a vyjít vstříc.

 

  • Zaveďte pravidelnost. Na hrníček se jde, než odejdeme z domu, před odpoledním spaním a před večerním uložením do postele.
  • Oblékejte dítě tak, aby se samo dokázalo svléknout. Tedy raději kalhoty do gumy než pásek s přezkou, žádné parádní lacláče ani mrňavé knoflíky.
  • Sledujte signály. Většina dětí zřetelně oznamuje slovy nebo gesty, že se „to“ právě stalo nebo se „to“ chystá udělat.
  • Děti s velkým zájmem sledují všechno, co se na toaletě děje. Překonejte svoje pocity trapnosti a nezavírejte po nějaký čas dveře od WC. I tady, jako na spoustě jiných zastávek vývoje, se dítě nejlépe učí napodobováním.
  • Opatřete dítěti tréninkové kalhotky Huggies® Pull-Ups®. Jsou to plenky fungující jako spodní prádlo - dají se totiž stáhnout a natáhnout jako normální kalhotky. Obsahují tzv. motivační obrázky, které reagují na vlhko - když se dítě počurá, obrázky zmizí.  K dispozici s veselým Disney® designem - růžové s Minnie pro velké holčičky a modré s Mickey Mousem pro kluky.

 

Nočník nebo záchodová mísa?

To byste měli se svým dítětem vyzkoušet sami. Kde se bude cítit lépe a co spíše přijme? Nočník má tu výhodu, že vykonaný úkol neskončí neviděn a neobdivován v odpadu. Mnohé děti však dávají přednost toaletě, protože rády napodobují velké. V takovém případě by ale měly používat dětské prkénko nebo aspoň stoličku pod nohy. Na míse pro dospělé se totiž nemohou pořádně udržet, křečovitě se sevřou a nemohou tak měchýř beze zbytku vyprázdnit. Zbylá moč pak způsobuje infekci močových cest.

Reklama