Reklama


Jeho obličej je křídově bílý, jeho špičáky neobvykle veliké. Obává se slunečních paprsků, a proto ve dne spí na temném místě, aby v noci vstal a rituálně povečeřel. Neslyšně se vkrade oknem, vyhlédne si krk nic netušící oběti a jedním mohutným kousnutím zbaví ubožáka veškeré, životadárné tekutiny. Navíc způsobí, že postižený se v blízké době vydá na stejný výlet, neboť je nakažen a nedojde klidu, dokud nebude za dne proklán v místech srdce dřevěným kůlem.

Existuje ve 21. století ještě vůbec někdo, kdo by věřil na upíry? Určitě ano – protože oni existují!

OpravdovíUpír obecný
Původem z tropických oblastí Ameriky. Je veliký asi osm centimetrů a opravdu se živí krví. Povětšinou si cucne na nějaké krávě, ale v krajní nouzi může hupnout i na člověka. To je pak nepříjemné setkání. Ne proto, že by člověk pak automaticky vysával své bližní, ale spíše proto, že  tento tvoreček jej může nakazit zcela reálnou vzteklinou. Jinak je ale upír také předmětem zkoumání jako přínosný živočich. On totiž při své hostině krev nesaje, ale líže. A při tom se stará, aby krev nezasychala a zůstávala stále čerstvá. Dělá to filuta tak, že do rány slintá. Jeho sliny obsahují zvláštní látku, která zabraňuje srážení krve. Právě krevní sraženiny (tromby) vyvolávají srdeční infarkty a záchvaty mrtvice.

 

NemocníPorfýrie
Je vzácná, ale velmi těžká krevní choroba. Tělo člověka nemocného porfýriií není schopno přeměňovat v krvi železo na porfyriny, což je pro zdravý organismus životně důležitý proces. Jeho pokožka reaguje nesmírně citlivě na světlo. Pacient může tím pádem vycházet ven jedině v noci. Teoreticky je možné příznaky choroby, což bývají ošklivé puchýře, hnědnutí zubů, krvácení z nosu i očí, zmírnit konzumací krve, nebo transfúzí. Odtud patrně upíří obliba krve a tmy. Porfýre je vzácná a dědičná. Lékařská věda si s ní dnes již ale umí celkem poradit speciálními léky.

  

Energetičtí Savý kamarád

Mezi opravdové upíry, když ne v tom pravém slova smyslu, patří i ti energetičtí. Krev nám pijí trochu jinak. Jsou plíživí a nebezpeční… Po návštěvě takového člověka, zpravidla milého, který vás zahrnuje pozorností a dost často i obdivem, se budete cítit, jako byste uběhli maratón. Budete zdecimovaní a unavení. Zatímco on po té, co na vás nahází své problémy, které se vy snažíte vedle svých starostí řešit, patrně odskotačí nabitý energií a slíbí, že určitě přijede zase velmi brzy. Jeho potíže nikdy neberou konce. Zaváže si vás hesly typu: „Já tě nemít, tak snad umřu“, „Jsi jediný člověk, který mi rozumí“, „Já jsem snad prokletý“, či „Co jsem komu udělal, že mám tak podělaný život“ a podobně. Po nějaké době budete cítit blízkost hysterického záchvatu pokaždé, když vám takový dobrodinec „slíbí“, že se staví. Nejraději mají, když vás mohou obejmout či se vás alespoň dotknout. Bohužel někteří neví, že to, co dělají, vám ubližuje, a tak je to těžké.

Existují ovšem i tací, kteří si od vás berou energii a ovíjí se kolem vás zcela vědomě. Těch je mnohem méně. O to jsou ovšem horší.

Záhadní – Za života zlí lidé
Roku 1966 bylo u obce Čelákovice nedaleko Prahy objeveno a odkryto největší pohřebiště domnělých upírů v Čechách. Na své zahradě ho náhodou objevil jeden místní obyvatel, když si chtěl vybudovat vodovod. Rozsáhlý archeologický výzkum odkryl jedenáct hrobů se čtrnácti těly. Stáří hrobů bylo určeno do 10. až 11. století. Veškeré kosterní pozůstatky nalezené v této lokalitě vykazovaly znaky rituálního znovupohřbení. To se provádělo a na některých místech světa dokonce stále provádí v případě, že mrtví škodí i po smrti. Hrob se za dne otevře a mrtvému se odejme hlava, ruce se sváží za záda, mrtvý se otočí obličejem k zemi, znehybní se také nohy a v místech srdce je tělo prokláno dřevěným kůlem. Takto „ošetřený“ zlobivec již z hrobu v noci vstát nemůže. Něco pravdy na tom je. Jedná se o opravdové lidi, kteří za života ubližovali a budili v druhých takovou hrůzu, že jejich energie mohla u okolí působit potíže i po jejich smrti. Jiný skutečný důvod, pro opatření prováděná dodatečně na mrtvých, racionálně asi není. 

ZparchantělíDrákulovci

Církev pasovala upíry na ďáblova stvoření. Vytvořila tak nevědomky vlastní skupinu upírů. Tu známou pohádkovou. Takto se mohl stát upírem člověk nekřtěný, dítě, které zemřelo nepokřtěné, sebevrah, křivopřísežník, člověk, který byl pohřben bez příslušných křesťanských ceremonií, nebo ten, co se dopustil svatokrádeže. V podstatě kdokoli, kdo porušil náboženská nařízení. Tihle pohádkoví upíři také pocházejí z Kaina, který se jako první dopustil hříchu vraždy.

 

 

 

 

Každý máme svého upíra. Já osobně, když pominu pár energetických, jsem osobně viděla tohohle - ZDE. A Vy? Znáte nějakého?