Bulvár

Upalte si svou čarodějnici!

Blíží se konec dubna a s ním nezadržitelně i pověstná filipojakubská noc – tedy noc z 30. dubna na 1. máje. Na mnoha místech po celé republice v tuto noc vzplanou ohně, symbolizující upalování čarodějnic.

Filipojakubská noc je tajuplnou nocí plnou kouzel a čar. Dnes ji vnímáme především jako rituál „pálení čarodějnic“ v noci před prvním májovým dnem. Tato noc je ale spojena i s mnohými jinými pradávnými rituály, podobně jako noc svatojanská.

Vykuřování čarodějnic

Noc před prvním májem je známa také jako Valpuržina noc. Tehdy byla moc čarodějnic nejsilnější. Lidé se čarodějnic báli, protože mohly škodit nejen jim, ale i jejich dobytku, a proto je chtěli vyhnat a jejich moc oslabit. Obyčeje této noci nebyly však spojeny s jejich pálením, jak tomu říkáme dnes, ale zaháněním, přesněji s takzvaným vykuřováním čarodějnic.

Nejednalo se pouze o tuto noc. Vykuřování se chystalo už několik dní, nejčastěji tři dny předem. Všechny domy byly vykuřovány jalovcem a routou a musely být pořádně vyčištěny. Účinnou „zbraní“ byla svěcená voda, kouř kadidla a hlasité zvuky všeho druhu, především řinčení kovových nástrojů. Vykuřování před čarovnou nocí se provádělo pomocí černě a červeně kropenatého bolehlavu, jalovce, rozmarýny a větviček trnky, které se uschovávaly a prvního května pak zapálily.

Muži a chlapci 30. dubna v podvečer práskali na křižovatkách cest biči, zvonili zvonky, rámusili hrnci s pánvemi, ženy nosily kadidelnice. Po rozezvučení kostelních zvonů se zapálily větve připevněné na kůlech a kadidla. Lidé ještě museli nakonec několikrát oběhnout kolem svých stavení, dvorů i vesnice v magickém kruhu. Tak byly čarodějnice vykouřeny a vyhnány ze svých skrýší a nikdo se jejich rejů již nemusel obávat.


Čarovná moc rostlin

Šeřík
Ochranou proti zlému působení čarodějnic byla též snítka střemchy, jak se také někde lidově říkalo šeříku. Věřilo se totiž, že šeřík odhání zlo. Květy šeříku je možné vyzdobit dům, ve kterém straší, a tak ho zbavit negativních sil. Původně byl šeřík před stavení a na zahrady vysazován právě proto, aby ochránil majetek před zlými silami čarodějnic.

Přiďkumě
Na Moravě se věřilo, že v noci filipojakubské mají všechny „zelinky“ natrhané před východem slunce zázračnou moc. Dívky hledaly na mezích a stráních „zelinku přiďkumě“, která měla přivábit každého mládence a každá – i nepěkná dívka, která ji nosila u sebe, se pak podle pověry měla určitě do roka vdát. Zelinka „Přiďkumě“ – přijď ke mně, je pomyslná květina se zázračnou mocí, která kvete pouze o filipojakubské noci. Na filipojakubskou noc si děvčata dělala z dřívek křížečky a pouštěla je po vodě. Podle toho, kam dopluly, se dozvěděla, zda se vdají v místě bydliště, nebo tzv. přes pole.

Filipojakubská noc

Této noci se říkávalo také filipojakubská noc podle církevního svátku svatých Filipa a Jakuba. Večer před svatými Filipem a Jakubem se mají vrata ozdobit zelenými větvičkami, a to podle staré pověsti, kdy byli tito dva světci na svých cestách v noci lapeni Židy. Věznitelé dům se zajatci označili zelenou větvičkou, aby ho ráno snadno poznali. Ještě téže noci se však zjevil anděl, který stejnou větévku položil za vrata každého stavení. Židé tak ráno nepoznali, ve kterém domě se oba apoštolové ukrývají, a jim se šťastně podařilo utéct.


Valpuržina noc

Valpurga byla podle některých tvrzení saská bohyně, které tradice připisuje patronství nad čarodějnicemi. Samotné slovo „valpurga“ je také jeden ze staročeských výrazů pro čarodějnici. Údajně to však byla především křesťanská světice žijící v 8. století, která v německých lidových pověrách vystupovala jako ochránkyně před čarodějnicemi a jejich kouzly a nahradila starogermánský svátek příchodu jara a probuzení přírody, slavený v noci z 30. dubna na 1. května. Zmínku o ní najdete také v Goetheho Faustovi.

Zdroj: Mýty a pověry a Miriam Prokešová

Další informace naleznete v článku: Proč vzplanou čarodějnice

   
24.04.2008 - Kultura - autor: Marie Šrámková

Komentáře:

  1. [8] Marie Šrámková [*]

    ToraToraTora: Ale že vy to víte nejlíp!

    superkarma: 0 25.04.2008, 10:28:02
  2. avatar
    [7] idiska [*]

    podle nadpisu jsem si myslela, že tento článek je dílo p. Míši

    superkarma: 0 24.04.2008, 20:20:38
  3. avatar
    [6] Lukáš Čejka [*]

    Rikina: ToraToraTora: ŠEŘÍK OBECNÝ (Syringa vulga-
    ris L.) - bez (bez černý je jiný
    keř), bez svatojánský, bez španělský,
    bez vlašský, chebz, křemfo, křemcha,
    lilák, lilas, sinel, skřemčí, střemcha
    (střemcha obecná je jiný keř), šeřík
    modrý

    http://www.darius.cz/archeus/BB_S.html

    superkarma: 0 24.04.2008, 15:44:42
  4. [5] Rikina [*]

    ToraToraTora: vidím, že už se nemusím snažit, problematika střemchy je objasněna.

    superkarma: 0 24.04.2008, 13:29:10
  5. [4] Rikina [*]

    Ovšem, střemcha není šeřík, nejsou si ani podobné, ani, byť vzdáleně, botanicky příbuzné. Že střemcha odpudí čarodějnice, to bych věřila, ona zrovna moc libě nevoní, a navíc je i jedovatá.

    superkarma: 0 24.04.2008, 13:28:15
  6. avatar
    [3] ToraToraTora [*]

    Střemcha je planě rostoucí druh slivoně a patří k rodu řůžovitých, naproti tomu šeřík patří k rodu olivovníkovitých. pro laiky: zkuste si dát do pokoje kytici šeříku a kytici střemchy. Ta první voní, z té druhé budete mít za pár chvil migrénu.

    Jinak nebylo by na škodu zmínit ještě jeden zvyk, který má k dnešní podobě pálení čarodějnic asi nejlblíž. Jak už autorka psala, tuto noc se dělalo vše pro zahnání zlých sil. Zapalovaly se velké ohně, nejlépe dva vedle sebe a mezi nimi se prováděl dobytek, aby ho plameny očistili. Stejně tak se vatry zapalovaly na krajích vesnic, aby případné čarodějnice nemohly vstoupit

    superkarma: 0 24.04.2008, 13:22:32
  7. avatar
    [2] ToraToraTora [*]

    šeříku se nikdy neříkalo střemcha...paní šrámková, neblbněte nám hlavy. Šeřík je uplně jiný strom

    superkarma: 0 24.04.2008, 13:14:14
  8. avatar
    [1] Dimsy [*]

    Upalte si svou čarodějnici! Ještě že tyhle plátky nečte manžel.

    superkarma: 0 24.04.2008, 09:16:52

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Výzkum žena-in.cz – téma bolest, horečka a nachlazení
Trápí vás exém? Zapojte se do testování RadioXar

Náš tip

Doporučujeme