Bulvár

Umřel mi v náručí


Milé ženy-in,
 
tak tohleto téma mi přesně káplo do noty. Psy totiž miluju už od dětských let. Mám ještě v živé paměti, jak tatínek přinesl domů naše první štěňátko. Byl to boxer a říkali jsme mu Tom. Protože rodiče tehdy stavěli dům a neměli na pejska moc času, věnovala jsem se mu hlavně já. Nejvíc se mi líbily dlouhé procházky po polích a lesích, to mi zůstalo dodnes.
 
K mé velké lítosti nakonec Tomíka taťka prodal, protože po čase zjistil, že pes ho neposlouchá. Novému majiteli sice utekl, ale nenašel už stopu domů, tak mu nezbývalo, než se vrátit. Pamatuji si, že jsme se na něj ještě jeli podívat a já tatínka moc přemlouvala, ať si ho vezmeme zpátky, zvlášť když jsem viděla, v jakých podmínkách žije. Zavřený v chlívku jako nějaké prasátko. Bylo mi ho moc líto, ale táta se obměkčit nedal. Měl v plánu už jiného psa.
 
Odněkud přivezl asi dvouletého zanedbaného německého ovčáka, ale nádherně zbarveného. Dalo hodně práce vycvičit z něho pořádného poslušného psa. Dali jsme mu jméno Bigo. Táta si chtěl založit chovnou stanici, ale nakonec z toho kvůli nedostatku času sešlo. Na psa jsem měla čas opět jen já, stali se z nás bezva kamarádi. Bohužel Bigo nedokázal ve své povaze potlačit své lovecké pudy a to se mu stalo osudným. Zastřelili ho myslivci, když se je jednou pustil za zajícem. Umřel mi v náručí.

Bylo mi tehdy 12 let a z tohoto šoku jsem se dlouho vzpamatovávala. Dalšího pejska jsme od té doby už neměli. Rodiče si přestali rozumět a po pár letech se rozvedli.
 
Já jsem si už taky tehdy začala zařizovat svůj život, našla jsem si partnera a odstěhovala se k němu. I když jsme oba psa moc chtěli, u jeho rodičů to nebylo možné. V době, kdy jsme už měli vlastní byt a dvě malé děti, pořídili jsme si malé bílé klubíčko - maltézáčka. Dali jsme mu jméno podle knížky od Zdeny Frýbové Robin.

Letos v červenci bude s námi už 12 let.
 
Já ovšem stále po těch letech pošilhávala po pejskovi nějakého většího plemene a po tom, co jsme na podzim v roce 2004 konečně koupili vytoužený domeček, splnilo se mi i tohle přání. Už na jaře jsme si vezli z jižní Moravy krásné štěňátko zlatého retrívra Sáru. No, a aby jí v době, kdy jsme v zaměstnání, nebylo na zahradě smutno, pořídili jsme jí letos na jaře kamarádku, fenku černého labradora Maggii.

Jsou to úžasní psi, zažili jsme s nimi už spoustu legrace, nejvíce bezva zážitků máme od vody. Sára, dá se říci, vlastně vyrostla spolu s naším pětiletým synem. Jejich vztah mi hodně připomíná můj s Tomíkem.
 
Nutno ještě dodat, že když jdeme na procházku nebo náhodou ke zvěrolékaři se všemi třemi psy, jsme za atrakci, přece jen to asi není obvyklé.

Já jsem ale šťastná, že je máme. Dokonce i manžel, jehož rodiče moc kladný vztah ke zvířatů neměli, se mi nedávno přiznal, jak ho ti psi dokážou odpoutat od každodenních starostí v zaměstnání.
Je to taková domácí canisterapie a v časech splínu účinkuje opravdu zaručeně.
Fotečky našich plyšáků přikládám.







Milá ženo-in,
moc se omlouvám, máte nádherné psy, ale bohužel z časových důvodů nemohu uveřejnit všechny fotky.Ráda bych, aby se dostalo i na jiné přispěvatelky.

Zájem o dnešní téma je opravdu výjimečný, což mě samozřejmě těší, ale abych stačila ještě dnes všechny vydat, budeme muset některé fotografie oželet.
Děkuji za pochopení a přeji hezký den
   
16.06.2006 - Společnost - autor: Dana Svobodová

Komentáře:

  1. avatar
    [7] Alenka0010 [*]

    linde: jasně že to jsou moje fotky. Sára je typická blondýna , strašně ráda pózuje před foťákem.

    superkarma: 0 16.06.2006, 12:26:58
  2. avatar
    [6] Linde [*]

    Alenka0010: jinak pejsci nádherní (pokud správně chápu, že jsou to tvoje fotky ), hlavně ten žluťásek
    Asi budem muset fakt počkat, nic nám neuteče, přece nebudem odepisovat starou dobrou věrnou Jessy kvůli momentální touze po žluťáskovi

    superkarma: 0 16.06.2006, 12:21:39
  3. avatar
    [5] Alenka0010 [*]

    linde: to asi radši počkej. My je měli od štěněcího věku, tedy Sára měla něco přes rok a Maggie půl roku. Myslím, že starší fenka by si nezvykla. Jinak k dětem ti tohle plemeno můžu jen doporučit. Prcka jsem se Sárou nechávala celý den v zimě v létě na zahradě, samozřejmě jsem sem tam koukla z okna, bezva si spolu vyhráli. S Maggií je to už horší. Pořád vyžaduje hru s míčkem a škrábe packou, to malému samozřejmě vadí. Naučila ji to bývalá majitelka a nám se nedaří to odnaučit.

    superkarma: 0 16.06.2006, 12:14:02
  4. avatar
    [4] Linde [*]

    Alenka0010: zlatého retrívra bychom taky chtěli koupit, ale teď máme fenku vlčáka, hodnou a oddanou, ale právě se bojím těch vztahů. Naše psice má už 9 let a žije celý život mimo kontakt s jinými psy a dvůr je prostě jen její, bojím se konfliktů. A psa bych nechtěla, jen fenu

    superkarma: 0 16.06.2006, 12:07:37
  5. avatar
    [3] Žábina [*]

    linde: určitě to pravda je, ale výjimka asi potvrzuje pravidlo

    superkarma: 0 16.06.2006, 12:00:35
  6. avatar
    [2] Alenka0010 [*]

    linde: tak to tedy opravdu není pravda . Občas sice na sebe žárlí, ale to je normální. Musíme je hladit a mazlit se s oběma naráz. Ještěže máme jen dvě, jinak by mi nestačily ruce

    superkarma: 0 16.06.2006, 12:00:07
  7. avatar
    [1] Linde [*]

    a já jsem kdysi četla, že se feny navzájem nenávidí, že po čase i matka s dcerou-štěnětem spolu přestanou vycházet. Takže to není pravda??

    superkarma: 0 16.06.2006, 11:52:44

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa na téma osteoporóza
Anketa na téma: Zubní zdraví

Náš tip

Doporučujeme