Reklama


Dospělí a hry? Máte čas na to vzít si žolíky a dát si s pár kamarády partičku? Baví vás ještě hry, nebo je považujete za dětskou kratochvíli?

Dnes je k dostání spousta her a spousta mašinek na hraní. Karty, deskovky, konzole… Můžete se sebrat a jít si zahrát LARP, tedy hru inspirovanou nějakým příběhem (ať už fikcí nebo realitou), tak říkajíc naživo. Můžete třeba prosedět večery u počítače a solitairu nebo min. Můžete se domluvit s kamarády a sednout si o víkendu nad Osadníky, nebo si dát Dračí doupě. Můžete si zajít do nějakého doupěte na kulečník, šipky nebo třeba pořádný hazard.

Možností je prostě spousta.

Čím to začalo?

Hra je pro člověka přirozená jako dýchání. Naši kdysi hrávali žolíky a kanastu se sousedy na chatě, pak koupili Dostihy a sázky, Monopoly… V hospodě se mastil mariáš, fajnšmekři chodili hrát taroky, bridž, šachy. My jsme špinili stránky sešitů piškvorkami nebo židy. V té době ještě nebyl takový výběr, jako máme dnes, tolik her nevznikalo, tolik her se sem nedostalo.

A co dospělí a hry?

Přijde mi, že jsou dvě hlavní skupiny. Ti, kteří si hrají rádi, a ti, kteří hry odsuzují. Na hry má většina mých známých hodně vyhraněný názor, málokdy se setkám s člověkem, který by stál někde mezi a prostě si příležitostně zahrál. Buď je to blbost, která člověku jen bere čas, nebo paří hry od rána do večera, kdykoli mají volnou chvíli…

Přečtěte si také: Hry pro dospělé - flaška nebo na pravdu?

Hrajete si? Co je pro vás ten správný relax? Přijdou vám hry jako blbost, nebo jimi žijete? Anebo vám jsou jedno, ale klidně si zahrajete, když se naskytne příležitost?