Bulvár

Umíme ochránit dítě před sexuálním napadením?

"Neumím si představit, že by mé dítě někdo osahával," přiznala se dvaatřicetiletá Petra, matka dvou dětí. "Na druhou stranu si nejsem jistá, jestli je dobré vodit dítě všude za ručičku, aby se mu nic nestalo. A taky to dost dobře nejde.
Devítiletá dcera mé kolegyně se jednou v zimě vracela navečer z hudebky sama domů. Cestou od tramvaje se na ni pověsil cizí chlap, lákal ji k sobě do domu. Nejdřív říkal, že potřebuje pomoct se sběrem. Když nereagovala, tak jí sliboval, že jí ukáže ve sklepě koťátka. Naštěstí Natálka má kočku doma a další dvě u babičky, takže nikam nešla. Přidala do kroku a byla za chvíli doma. Bohužel, řekla nám to až s několikaměsíčním zpožděním, navíc nedokázala toho chlapa popsat. Myslím, že tomu nebezpečí sama tehdy nepřikládala tak velký význam."  

Co v podobných případech dělat? Jak vést dítě k tomu, aby se nestalo obětí sexuálního napadení?

O radu jsem požádala prezidentku Bílého kruhu bezpečí Mgr. Petru Vitoušovou.

Dá se vůbec nějak sexuálnímu napadení dítěte předejít?

Sexuálnímu napadení je možné předcházet, mají-li děti dobrou přípravu. Chtějí-li rodiče poskytnout dětem ochranu a připravit je, měli by dávat bedlivý pozor, kdo se pohybuje v okolí dětí. Původcem může být někdo, ke komu má dítě důvěru. Měli by též podporovat právo dítěte říci "ne". Důležité je povzbuzovat sdílnost dětí tím, že budeme brát vážně to, co nám říkají, a budeme si všímat signálů naznačujících ohrožení. A také nedovolíme dětem, aby byly ve společnosti lidí, kterým nedůvěřujeme.

Měli bychom s nimi o takovém nebezpečí vůbec mluvit?

Ano, informace o sexuálním napadení lze začlenit do pohovoru o obecných bezpečnostních pravidlech. Děti bychom měli upozornit a varovat, že i " hodní" lidé mohou někdy dělat špatné věci. Měly by nás informovat o každém, kdo v nich vyvolává nepříjemné pocity. Důležité je připravit děti tak, aby byly schopné čelit hrozbám a podplácení, případně i fyzickému násilí. A samozřejmě je velice důležité nepřipustit, aby nastala situace, kdy by mezi námi a dětmi byly nějaké tajnosti.

Jak dál vést děti k tomu, aby se uměly sexuálnímu napadení vyhnout?

Veďme děti k tomu, jak mohou říci "ne", jak požádat o pomoc a jak kontrolovat, kdo a jak se jich dotýká. Je dobré nabídnout dětem vzory, jak se mají chovat, aby se samy dokázaly ochránit a aby byly schopny stanovit meze svého chování.

Co dělat, pokud získáme důvodné podezření na zneužití svého dítěte?

Máte-li obavy, že dítě někdo zneužívá nebo je zneužil, třebaže samo nikomu nic neoznámilo, dbejte, abyste byli připraveni ještě předtím, než se na dítě otevřeně obrátíte, a abyste mohli správně zareagovat, pokud by se vaše obavy nakonec potvrdily.

Zcela přirozeně vždy doufáme, že se přece jen najde nějaké to “nevinné” vysvětlení oněch znepokojujících symptomů nebo chování, ale i kdyby tomu tak v nejhorším případě nebylo, je důležité vědět, jak reagovat a jaké kroky potom podniknout. Jsou-li děti ještě malé, promluvte si s nimi o dotycích “dobrých” a “nedobrých” a o tom, jak je nesprávné určité věci utajovat. K předmětu svých obav se propracovávejte postupně, je-li to třeba, i po dobu několika dní.

Pokuste se na dítě nepřenášet své vlastní obavy. Domníváte-li se, že už je dítě dostatečně připraveno, přímo se jej zeptejte, zda je někdo osahával, nebo snad nebil. Poznamenejte, že takový dotyk snad mohl působit i příjemně a že si snad ten dotyčný člověk přál své chování uchovat v tajnosti.

Avšak nikoho neobviňujte, zvláště pak ne samotné dítě. Přímo a s klidem pronesená otázka je důležitá, neboť malé děti jen zřídkakdy zareagují na dotazování nepřímé. Často ani nepochopí, na co se jich vlastně ptáte, a snaží se vám říci to, o čem vědí, že byste nejraději uslyšeli. Je-li přítomen nějaký konkrétní fyzický příznak napadení, pak na postiženou část těla přímo poukažte a zeptejte se, zda se snad dítěte někdo dotkl právě zde. Zachovejte přitom naprostý klid a informace z dítěte nevynucujte. Ať raději dítě hovoří samo svým vlastním tempem.

Kontakt:
Bílý kruh bezpečí, pomoc obětem trestných činů, telefonní linka nonstop 257 317 110  

Za informace poděkovala   

Vyprávění ženy, která byla jako dítě sexuálně zneužita, si můžete přečíst ZDE .   

   
23.11.2004 - Společnost - autor: Annamarie

Komentáře:

  1. [19] karolina78 [*]

    Když bude mít po ruce pepřový sprej, tak je to pro něj rozhodně větší bezpečí

    superkarma: 0 05.01.2014, 11:40:18
  2. avatar
    [16] Žábina [*]

    ach jo to jsou smutný věci

    superkarma: 0 23.11.2004, 14:19:37
  3. [14] Jana 01 [*]

    Lotka:
    Moje známá měla takovou zkušenost, že jejího menšího synka naváděl bratranec k ukazování si přirození a pak mu ho strkal do zadečku (prý mu to poradili starší kluci). Nakonec o tom mámě řekl, ikdyž o tom moc nechtěl mluvit, ale poplakával a byl nějaký špatný. Ihned jsem si taky představila, co kdyby se to stalo mým dětem, nebo co kdyby to provedl můj syn někomu (už v nízkém věku si rád hraje s pindíkem - no fuj!) Ví, že se to na veřejnosti neukazuje, jenže mu přeci neřeknu: ne, aby Tě napadlo strkat přirození do zadečku ostatním dětem!

    superkarma: 0 23.11.2004, 12:27:32
  4. avatar
    [13] Lotka [*]

    Nejhorší na těchto článcích je to, že už mám vsugerováno, že každý chlap je potencionální pachatel a tak na ně hledím. Už jsem tak deformovaná, že se bojím nechat staršího syna sama s mrnětem, mrně s dědečkem atd. U nás doma se nepotřebují léčit chlapi, ale já!

    superkarma: 0 23.11.2004, 12:11:20
  5. avatar
    [12] Markýza [*]

    Okopírovala jsem vám závěr z sociologického průzkumu, který máme jako studijní materiál do školy, za případné porušení autorských práv se omlouvám.

    Z výsledků naší studie vyplynulo, že čtvrtina dospělé populace ČR má z dětství zkušenost, která odpovídá některé z forem sexuálního zneužití. Zkušenost uvedla každá třetí žena a každý šestý muž. U většiny z nich měla tato zkušenost nekontaktní charakter, více než polovina respondentů zažila zneužití více než jednou, přičemž zneužívání u všech forem trvalo více než dva roky. Nejdelší průměrné trvání jsme zaznamenali u forem s tělesnou penetrací. Více než polovina respondentů byla zneužita osobou, kterou znali, přičemž nejčastěji zneužívajícími z okruhu rodiny byli bratranci a vlastní i nevlastní otcové. Nejvyšší míra subjektivního psychického poškození byla zaznamenaná u těch, kteří byli zneužiti formou tělesné penetrace. U dvou třetin z nich měly psychické následky zneužití dlouhodobý charakter, jednu pětinu z nich následky doprovázejí celý život. Až 60% respondentů z těch, kteří si přejí odbornou pomoc neví, kde jí hledat.

    superkarma: 0 23.11.2004, 11:49:01
  6. avatar
    [11] Lucimo [*]

    superkarma: 0 23.11.2004, 11:15:24
  7. avatar
    [9] šája [*]

    Pavluska: ono je to někdy na nic, dědeček se nemusí projevit u dcery, ale u vnučky už ano......a když je vnuček víc, je větší výběr

    superkarma: 0 23.11.2004, 10:52:22
  8. avatar
    [8] Henri [*]

    Pavluska: Nemám na výběr . Ale hlídám .

    superkarma: 0 23.11.2004, 10:52:08
  9. avatar
    [6] Wiki [*]

    Clovek az zasne, kolik pripadu se objevi jen tady

    superkarma: 0 23.11.2004, 10:19:54
  10. avatar
    [5] Henri [*]

    šája: Pravda pravdoucí. Nikdy bych nenechala svoje dcery osamotě s dědečkem .

    superkarma: 0 23.11.2004, 09:35:38
  11. avatar
    [4] 1_Kopretina [*]

    šája: souhlasím

    Ale daleko větší tragédií je, když matky o tom vědí a jsou "slepé"

    superkarma: 0 23.11.2004, 07:57:19
  12. avatar
    [3] šája [*]

    Žádná prevence nezabrání tomu, aby dítě zneužila blízká osoba....která pak ještě citově vydírá....jestli mě máš ráda, tak to nepovíš ......

    superkarma: 0 23.11.2004, 07:36:37

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa: intimní kosmetika
Anketa: Pečete bábovky?
Jaké hračky kupujete svým vnoučatům?
Anketa pro maminky: Jaké kupujete hračky svým dětem?
Výzkum na téma kašel
Průzkum na téma finanční zajištění

Náš tip

Doporučujeme