Ať si říká kdo chce co chce, v případě ženského poprsí je hláška „co je malé, to je pěkné“ spíše ohleduplným chlácholením. Pocit, že jaksi chybí klasický symbol ženy, nelze „přemalovat“ alibistickou frází. Jestliže v tričku na ramínka vypadám jako můj mladší bratr, je těžké s tím pracovat.

 

Vždyť za čím se klasický chlap ohlédne? Co je vedle fotbalu předmětem všech debat mezi muži a co je zahrnováno jejich obdivem? Oči? Nohy? Hloubka duše? Ó nikoli – hovoříme o mužích a jejich pohled nám málokdy napoprvé směřuje do obličeje.

 

Pokud žena nemůže sehnat plavky, protože má velká prsa a drobný pas, jistě se cítí jinak než ta, která musí horní část kupovat v dětském oddělení. Můžeme operovat slavnými celebritami s plochým hrudníkem až donekonečna, ale jsme-li upřímné, chceme tím pokaždé spíše uklidnit sebe nebo případně kamarádku. Měnit bychom s ní ale zpravidla nechtěly.                          

 
Připadala jsem si jako něco, co se nepodařilo

„Připadala jsem si strašně už od školy,“ vypráví pětatřicetiletá Zdeňka. „Holkám na základce už rostly prsa a já byla pořád jako žehlicí prkno. Prsa mi nenarostla ani do osmnácti,“ vzpomíná. 

„Vdala jsem se a měla první dítě. Kojila jsem v pohodě a manžel mě stále ujišťoval, že se mu moje „nic“, které bylo po dítěti ještě nicotnější, líbí. Myslím, že to říkal proto, že věděl, jak mě to trápí,“ míní.

„Obléci se v létě nebo jít na koupaliště byl pro mě veliký problém. Styděla jsem se,“ pokračuje Zdeňka. „Bez prsou jsem si nepřipadala jako žena, a tím pocitem nemůže otřást žádné uklidňování, ani jakkoli citlivý přístup. To je ve vás a je to hodně nepříjemné,“ říká.


Manžela Zdeňka doslova uprosila, když se o možné plastice dozvěděla. Nesouhlasil.

„Ne kvůli penězům, ale prostě z principu. Myslím, že mu vadilo, že to nebude moje. Mně to ale nevadilo. I když ho miluji, chtěla jsem se líbit také jiným, a hlavně sobě,“ pokračuje Zdeňka, která tak podstoupila plastickou operaci ve svých pětadvaceti letech. Byla to u nás tehdy ještě vcelku výjimka, nebylo to tak obvyklé jako dnes.

„Doktor se mě tehdy ptal, jaké bych si představovala, a já řekla – je mi to jedno, hlavně proboha nějaké. Pravil, že mi udělá prsa, jaká by se líbila jemu, a měl dobrý vkus. Na toho muže nikdy nezapomenu, vděčím mu opravdu za hodně a nevím, jestli o tom vůbec ví,“ říká pacientka. Ta odcházela tehdy z kliniky ofačovaná a s velkými bolestmi v zádech. „Když po pár dnech bylo možné obvazy sundat, připadala jsem si doslova jako v jiném světě. Já byla jako v euforii, přišlo mi, že jsem nejkrásnější na světě,“ vzpomíná.

„Vzala jsem tehdy celý šatník a všechny ty košile a podkasaná trika jsem vyházela do popelnice. Z mého pocitu mi začal nový život. Bez komplexů, bez pocitu méněcennosti, bez problémů s nakupováním konfekce. To bylo nádherné,“ pokračuje. „Vymetala jsem kdejaké koupaliště a moje modely přiléhaly tak, že jsem byla skoro přidušená,“ směje se Zdeňka. Zajímavé je, že si známí Zdeňky ničeho nevšimli.

„Nemám je výrazně velké, a tak nic nezaregistrovali. Navíc jsem předtím nosila ty košile, tak ani netušili, že prsa nemám,“ domnívá se. „Dodnes to skoro nikdo neví. Jen moje maminka a dvě přítelkyně, které to nepoví. Manžel se nakonec radoval se mnou. Řekl mi tehdy, že šťastnější a veselejší mě snad nikdy neviděl. V sexu nám to nevadí, možná i proto, že jsem se změnila i v tomhle ohledu,“ vysvětlila.

 

Zdeňka má dokonce další dítě, které s plastikou v pohodě i odkojila.

„Prsa sice po kojení malinko spadla, ale vypadají přirozeně a hlavně jsou. Jsem přešťastná, že jsem to udělala. Změnil se mi život,“ uzavírá vyprávění žena.

 

Hosteska s trojkami je hezčí

Paní Lenka podstupovala operaci nedávno a z trochu jiného důvodu.

„Pracuji jako hosteska a také závodně cvičím aerobic. Trochu mi vadil nepěkný tvar a malá velikost,“ říká. „Přece jen je na hostesku s povislými jedničkami asi jiný pohled než na hostesku s trojkami, pěkně tvarovanými,“ vysvětluje Lenka. „Operovali mě v Praze a odcházela jsem druhý den. Mám prsa pěkná a v zásadě bych byla spokojená. Škoda, že jsem prodělala už asi tři záněty a navíc se mi u jednoho udělala jakási kapsa. Musela jsem docházet na kliniku na doléčení. Bylo to velmi bolestivé a nepříjemné,“ říká Lenka.

„Už je to ale naštěstí už dobré, takže si můžu plně užívat zájmu a pohledů mužů,“ pokračuje. „Mám přítele, a tomu to nijak nevadí. O dětech zatím nepřemýšlím, ale až přijdou, prý není problém ani kojit,“ dodává žena.

 

Na rozdíl od Zdeňky se Lenka nijak s úpravou zevnějšku netají. Zřejmě také proto, že její pohnutky byly trochu jiné. Lenka je profesionálka, která využila tuto možnost pro zkvalitnění svého profesního života, zatímco pro Zdeňku to byla otázka kvality osobního života a sebevědomí.

 

MUDr. David Tomášek, centrum estetické, plastické chirurgie v Praze 4

Pro krásnější poprsí si chodí ženy k odborníkovi z různých důvodů. V zásadě lze pochopit jakýkoli, ale ten osobní je takový nejzávažnější. V dnešní době je plastická chirurgie již na takové úrovni, že se žena prakticky nemusí bát, pokud je disciplinovaná a dbá pokynů chirurga. Je potřeba jednou za dva roky absolvovat ultrazvukové vyšetření, aby se vědělo, jestli se implantát například nepohnul či nepraskl, i když to bývá velice vzácné. Největší komplikací je samozřejmě nespokojenost pacientky, nesplňuje-li výsledek její očekávání. Opravné operace jsou pak ženou vnímány velmi negativně. Vložit implantát lze cestou pod prsem, kolem dvorce nebo pod paží, kde je to nejméně nápadné. V zásadě je to na dohodě s pacientkou a preferenci lékaře. Poslední dobou podstupuje estetické operace čím dál tím více žen, a to je myslím dobře. Proč se trápit, když máme možnost přírodě trochu pomoci tam, kde byla méně štědrá.

 

I některé naše celebrity se svěřují do rukou plastickým chirurgům


Jiří
Lagnmajer – horní i dolní oční víčka
Gábina Partyšová – liposukce
Kateřina Průšová a Diana Kobzanová poprsí.

Petra Buzková – poprsí, ale na menší
Leona Machálková  nos

Dara Rolins, Daniela Šinkorová – rovněž poprsí.

 

Na šťastnou ženu je krásný pohled

Ať je to jak chce, jestliže nám má tato věc například pomoci odbourat problém s vlastní sebehodnotou, jestli se má žena zbavit handicapu a cítit se šťastná, není co řešit. Peníze vložené do kvality osobního života a dobrého pocitu ze sebe sama jsou dobře investované peníze. Vždyť není krásnější pohled než na šťastnou a spokojenou ženu, která se má ráda.

 

Podstoupily jste nějakou plastickou operaci? Nebo o tom přemýšlíte?

 

Reklama