Moc hezký příspěvek přišel také od šťastné maminky Uly. Její manžel byl u porodu opravdu pohodář, jako na exkurzi :) Více se již dozvíte, když kliknete.

Dobrý den,
rodila jsem celkem třikrát během čtyř let...
Když jsme po marném pětiletém boji konečně „počali“ holčičku, byli jsme s manželem v sedmém nebi. Samozřejmě jsme počítali s tím, že bude tatínek u porodu. I když jsem půlku těhotenství proležela, koncem května už se paní doktorce nelíbily ozvy a objednala mě k vyvolávanému porodu. Manžel mě přivezl do porodnice, kde mu ale sestra sdělila, že mi porod budou vyvolávat a že to může trvat i tři dny, ať jde klidně domů.

Po vyšetření mě uložili na hekárnu a já čekala, co se bude dít. Po dvou medikacích čípky mi začalo být pěkně špatně, ve sprše jsem málem omdlévala a tak jsem se sestry zeptala, jestli může manžel přijít. Nechte ho spát, je už večer, však to tak brzy nebude... tak jsem „vesele“ šílela bolestí dál. K půlnoci přišla doktorka, která mi píchla epidurál, to jsem už skoro nevnímala. Ještě předtím mi ale dala do ruky dotazník, ať vyplním důležité údaje pro nemocnici. Bylo mi tak mizerně, že jsem ani nemohla udržet tužku. Nakonec jsem to zvládla, lehla a myslela, že je to můj konec. Maminky mi rozumí. Když pak přišla doktorka zkontrolovat situaci, prohlásila, že můžu zavolat manželovi. Ten měl zrovna nový mobil na nabíječce a po vytočení čísla se ozvalo - Volaný účastník hovor nepřijímá - zavolejte prosím později. Tak jsem chtěla manžela k porodu, že mezi jednotlivými stahy jsem stále vyzváněla, až se mi podařilo ho „zachytit“ a oznámit mu, ať utíká, že už rodím. Byl u mě asi za 15 min. To už jsem ho ale ani nevnímala. Jeho dotaz - tak co, jak Ti je... na to jsem ani už neodpovídala. Usadil se do křesla a čekal, co bude. Protože jsem se začala dusit, tak mi dali na obličej masku, a protože naše krásná holčička nechtěla jít z bříška ven, tak zdravotníci přinesli zvon  Vax a snažili se mi pomoci. Manžel si vše prohlížel, jako by byl na exkurzi... myslel si totiž, že to takhle má prostě při porodu být a byl naprosto v klidu. Já naopak nevěděla, jestli mám dýchat, dusila jsem se hodně, nebo tlačit, dítě nechtělo ven. Pak už mi vysílením bylo všechno jedno. Nakonec se nám narodila krásná dvoukilová holčička. Manžel byl z porodu tak vyjukaný, že zapomněl fotit. Já jsem zase ve své euforii chvíli prohlížela dítě, pak jsem však prohlásila, že chci vidět tu svojí placentu! Doktor kroutil hlavou, takové přání od rodičky totiž ještě nikdy neslyšel. Hormony prostě zapracovaly... ale po šestinedělí se vše vrátilo do normálu...

Korunu tomu všemu nasadila zdravotní sestra po 12 h, když se na mě přišla podívat a ptala se, kde mám dítě. Bylo totiž v inkubátoru a mě nikdo nic neřekl. Já si myslela, že je na vyhřívaném lůžku u sester... tak „ho šla hledat“. I když začátky nebyly vůbec lehké, dneska máme z naší první dcery školačku v první třídě a máme z ní velikánskou radost.

A tatínek? Ten si porod zopakoval ještě dvakrát. Rodila jsem však již císařským řezem, tak u toho být nemohl, tak si počkal na chodbě. Byl šťastný, když se mu narodil syn a pak ještě bonus - holčička. Tak jsem nakonec zvýšila porodnost v naší republice a tatínek se teď má co ohánět, aby nás uživil. 

Moje maminka vždycky říkala - taky jsme byli tři děti - Děti, Vás je lepší šatit než-li živit... a teď už vím, co tím měla na mysli.

Krásný den přeje Ula a její rod.

Pozn. red.: Text nebyl redakčně upraven

__________________________

Vaše maminka měla pravdu, o tom není pochyb, i když ani s tím šacením to dnes už není nejlevnější. Ale co, hlavně, že jsou děti zdravé. Moje babička zase říkávala, kde je místo pro dva, tam se najde i pro tři.
Pěkný den a děkuji, že jste napsala.
Saša

Téma dnešního dne: Tatínci u porodu (a po porodu)

  • Co byla první slova vašich partnerů, manželů, když svého potomka uviděli?
  • Plakali? Byli rozpačití?
  • Slavili a slavili?
  • A byli i u porodu?
  • Zajímají mě důvody, proč partnera u porodu chcete.
  • Jak se u porodu chovají?
  • A ty, které muže u porodu neměly, chtěli byste ho tam dnes mít?

O mužích u porodu (a po porodu) pište na redakční e-mail: redakce@zena-in.cz

Moc se těším na vaše historky.
Jednu z pisatelek odměním pěkným dárkem. Pokud se jí narodila dcerka, tak přijde vhod Kuchařka pro dceru. A pokud má syna, může ji schovat třeba pro vnučku.

kniha

Reklama