Reklama

Vždycky jsem si potrpěla na poctivou kuchyni. Nezapomenu, jak jsem dělala domácí vývar ze slepice. Kvalitka.

Jenže pak jsme někam jeli, další den na to nebyla chuť a ten další zase chyběla nějaká surovina. Zkysnul.

Zapomněla jsem, že jsem ještě tu slepici nevytáhla a vylila to do záchodu. Slepice se šprajcla moc daleko, abych ji dostala ven a příliš blbě, abych ji protlačila dál. Mám jakési granulky na čištění ucpaného odpadu. Znáte to. Zalijete horkou vodou, nasypete a počkáte. Stalo se.

Záchod hrozivě zabublal, vyvalily se vlny z dola, roztáhnuly se v šírá kola....a ve chvíli, kdy jsem myslela, že mísa musí puknout pod náporem chemikálie, slepice kapitulovala a zmizela v nenávratnu.

Minuty čekání hrozivé, zkušenost k nezaplacení a to vědomí, jak rychle se lze zbavit těla....to hřeje:)

Stejně zvláštní pocit jsem shodou okolností měla, když jsme s dětmi  "vařili" kuře v tzv. Setnově hrnci.

Kdo zná,ví, kdo ne, vysvětlím. Musíte vykopat v zemi hlubokou díru, do ní se vloží rozpálené kameny a na to maso a zahážete. Babičku napadlo, že si ho uděláme k večeři.

Zase jsem to byla já, kdo šel potmě s rýčem na zahradu vyrobit jámu pro tělíčko nebohého kuřete. Musím říct, že když nesete podpaží chladné tělo, byť nasolené a přes rameno rýč....svítí měsíc.....

Manžel je vysloveně flákotožrout.

Pokud není k jídlu maso, považuje to za předkrm a ptá se po hlavním chodu. Když po něm chci přivézt celou krůtu, vypadá to podle toho. Do 12ti kg je to nedochůdče nehodno jeho pozornosti.

Jezdí tedy na jeden statek, kde si dopředu vždy objednává nukleární hovádko dle svého gusta.

Po vykoštění zbytky vyhazuji do popelnice, jelikož nemáme psa a ani nevím o žádném v okolí, kterého by skelet takového mastodonta nezabil. Jednou se igelit s kostmi protrhl a zvlášť ty dlouhé byly na první pohled do popelnice celkem zavádějící.

Jelikož nejdelší kost ptáka v manželově oblíbené gramáži vypadá už spíš jak lýtková kost puberťáka, měli jste vidět sousedčin výraz, když chvíli na to vynášela koš.

Nevím, co jsem byla v minulém životě, ale i kdyby mi  někdo řekl, že uklizečka u KGB, nepřekvapilo by mě to.

Krásný den přeje

....jak jinak než ToraToraTora

Pozn. red.: Text nebyl redakčně upraven.


Byla jsi hrobnicí. Je to evidentní:-)))) M

Jaké byly vaše kuchařské začátky? Pište na redakce@zena-in.cz