Domácnost

Uklidit, vyprat a odsmradit v 10 litrech vody

Milá redakce, drahé Ženy-in,

asi bych si měla postěžovat na svou rodinnou výchovu, protože jsem vyrůstala v naprostém pořádku, a to se na mně podepsalo:). Dodneška vidím komodu u babičky s obrovskými šuplíky, ve kterých bylo poskládané ložní prádlo z bílého damašku, ubrusy a všechny možné textilie. Nejen že hraničky prádla zařezávaly, ale ještě byly proložené levandulí, ozdobené mašličkami, a to se prostě vryje do paměti navždy. Od malinka mě rodina cepovala, že je ostuda chodit špinavý - v útlém dětství jsem těmhle řečem věnovala jen málo pozornosti a vůbec mi nevadilo lítat v oválených teplákách, ale muselo mi to přejít do krve, aniž bych si všimla.
Čistota byla a je mé hobby. Své dvě děti jsem porodila v době, kdy vůbec nebylo běžné mít v každé domácnosti automatickou pračku. Přiznám se, že jsem dost zoufale pozorovala protější panelák, kde už brzo ráno vlály bělostné plenky a já, i když se snažila sebevíc, jsem to prostě nestíhala. Prala jsem vždycky ráno - po příchodu z porodnice se musely prvních pár týdnů plenky vyvářet, a to byl pravý rituál: počurané dát v noci do kyblíku s vodou, ty hnědě zbarvené vyklepat do WC, odeprat a potopit do druhého kyblíku. Pak ráno po nakrmení a převlečení dětiček všechno vymáchat ve vaně a ve velkém zavařovacím hrnci vyvařovat na plynovém sporáku. Byla to teda prácička, to si pište. Míchala jsem obrovskou vařečkou, plenky se vařily v mýdlovém prášku tak dlouho, až pustily hnědožluté skvrny, bez vyvářky se to nedalo vybělit. Potom to vařečkou přetahat do umyvadla, odnést do koupelny do vany a třikrát vymáchat. Uznáte sami, že to prostě nešlo stihnout moc brzo a oproti balkonu, se kterým jsem soutěžila, jsem byla vždycky v pozadí. Nešlo mi do hlavy, jak to ta ženská dělá? Až se nade mnou smilovala sousedka a prozradila mi, že ta maminka odnaproti nedávno kupovala automatku, do které dá prádlo v noci a ráno to jen vytahá... V paneláku byla vůbec zábava. Byl nový, nové bylo i sídliště, chodníky chyběly, všude bláto - tak se pořád pralo. A do toho ještě dětičky v plenkách. Často netekla voda a my si dělávali zásoby do velkých hrnců pod kuchyňskou linkou. Právě v té době haprujících dodávek životodárné tekutiny vykvetly pampelišky. Maminka, se kterou jsme tehdy bydlili společně, vyrazila na sběr květů, že navaří med. Tak se i stalo, plný kastrol zlatavé tekutiny voněl v kuchyni. No, nenapadlo mi, že můj tříletý syn bude tak dlouho babičku mořit, až ta mu nalije "medu" do hrníčku a on to na ex vyzunkne!  To bylo navečer a šli jsme brzo na to spát. Syn měl postýlku mezi námi rodiči. Byla horká noc, tak jsme nechali okno dokořán. Pěkně se nám spalo. Najednou - jako rána do hlavy - strašný puch. Než jsem se zorientovala, myslila jsem, že místní chemička něco vypouští do vzduchu, jak se často v noci stávalo. Ale kdepak, bylo to mnohem blíž! Na mé dítě zaúčinkoval pampeliškový med tak, že zaprůjmoval nejen sebe, ale i celé ložní prádlo. Přitom spal jak jezule, ani ho to neprobudilo. Zato my jsme vyskočili už úplně rozebraní a jali se pohromu likvidovat. Opatrně jsme stahovali poskvrněné věci jak z dítěte, tak z postele s představou, že to naházíme do vany, zalijeme vodou a necháme to po zbytek noci tam. Otočíme kohoutkem... známý syčivý zvuk... ani kapka! Dovedete si představit toto všecko uklidit, vyprat a odsmradit v 10 litrech vody?! My jsme to jakýmsi zázrakem zvládli, museli jsme. Ráno pak přivezli cisternu s vodou, celý panelák stál ve frontě, my se svými hrnci taky a teprve pak vyprali všechno dokonale. Tehdy to byla pohroma, ale dnes na to docela ráda vzpomínám - a vážím si toho, že  mám k ruce stále a spolehlivě tekoucí vodu z vodovodu, že už dávno nevyvářím v hrnci na plotýnce a prádlo můžu věšet kliďánko v pět ráno, když se mi zachce:)
Gerda


Milá Gerdo,
děkuji za krásný a vtipný příběh. Myslím, že nejsme věkově až tak vzdálené, protože já si na tu anabázi s vyvářením plen pamatuji také. Jo to kdyby maminky s dnešními papírovými jen tušily...

   
26.10.2006 - Dům a byt - autor: Dana Svobodová

Komentáře:

  1. avatar
    [11] edith1975 [*]

    zlaté plenky

    superkarma: 0 26.10.2006, 21:36:51
  2. [10] mamoutek [*]

    také jsme vyvářeli.... automatka byla až u druhého dítěte

    superkarma: 0 26.10.2006, 16:52:54
  3. avatar
    [9] femme [*]

    taky jsem to tak musela dělat, ale že bych na to ráda vzpomínala

    superkarma: 0 26.10.2006, 15:18:40
  4. avatar
    [8] átéčko [*]

    Také jsem to dělala a následky to na mě nezanechalo

    superkarma: 0 26.10.2006, 11:57:19
  5. avatar
    [7] janase [*]

    No jo, babičky jsou k nezaplacení... Já jsem s malou zůstala sama - u mojí mamky, nebýt jí, tak ani nedodělám výšku, natož abych šla do práce

    superkarma: 0 26.10.2006, 11:38:52
  6. avatar
    [6] malenina [*]

    Odemětobě: Já jsem nevyvařovala v hrnci, ale měla jsem taky romovku, asi dva roky. Z pračky do vany vymáchat a pak do ždímačky. Když se začaly pleny trhat, nosila jsem je k máti, ta měla automatku, bydlela naštěstí vedle v bytě

    superkarma: 0 26.10.2006, 11:25:48
  7. avatar
    [5] janase [*]

    No, moje mamka taky vyvářela. Já jsem musela své dcerce nejprv dávat látkové pleny, měla nějakou alergii a navíc nějaký špatný kloub na jedné straně kyčlí, takže ze začátku jsem nestíhala prát ani v automatce. Na balkon se věšely plínky asi třikrát denně, ani nestíhaly schnout. Úplně se mi ulevilo, když jsem tak po sedmi měsících konečně začla používat "suché pleny"

    superkarma: 0 26.10.2006, 11:10:13
  8. avatar
    [4] Láska [*]

    Odemětobě:Já taky tak u obou dětí.

    superkarma: 0 26.10.2006, 10:55:14
  9. avatar
    [3] fructia [*]

    Teda, to musela být práce Mě by to asi položilo

    superkarma: 0 26.10.2006, 10:51:01
  10. avatar
    [2] Odemětobě [*]

    Gerdo,mám stejné zážitky s vyvařováním,nám ale naštěstí voda tekla.Po 3 měsících jsem plínky vyvařovala v pračce romo,která ohřívala na 95°C,tak jsem tam holt tu vařící nalila.Pak se máchalo a ždímačku jsem měla malinkou,co se stavěla na dno vany.

    superkarma: 0 26.10.2006, 10:46:55
  11. avatar
    [1] Kelly [*]

    Přesně, jako bych četla příběh své maminky. Pasuje i to zablácené sídliště ...
    Také vyvářela pleny a kvůli toho vstávala i o 1/2 5. ráno, aby vše stihla. Musela to být hrozná makačka. Až později se koupila taková ta obří dvoububnová šneková pračka. Dnes si už užíváme přepychu automatické pračky, ale i tak to nebyla s plínama žádná sranda. Zvlášť, když pračka tancovala po celé koupelně a potřebovala v průběhu praní pomalu více pozornosti, než , potvora.
    Papírové plíny jsem zažila až u 2. dítěte, ale byly to takové obrovské papírové pruhy, které se svazovaly gumovými kalhotkami . O dnešních se mi mohlo jenom zdát.

    superkarma: 0 26.10.2006, 10:34:38

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Náš tip

Doporučujeme