Reklama
Zdravím všechny, joj, to je téma, které mi mluví ze srdce.
 
Sotva jsem se naučila číst a psát, zalíbilo se mi luštění křížovek. Přivedl mě k tomu můj děda, též vášnivý křížovkář a luštitel. Jenom škoda, že tehdy před x lety bylo tak málo příležitostí k luštění. Křížovky vycházely pouze v sobotních přílohách deníků.
 
Celý týden jsem se na sobotu, na ten okamžik, kdy budu moci otevřít a začít luštit "moji" křížovku, těšila. Vždy ráno v sobotu, celá rodina ještě spala, a já prcek jsem mazala ke stánku a kupovala noviny.
 
Tak to se mnou rostlo po celý život. Ovšem největší křížovkářské hody proživám dnes, kdy vychází nepřeberné množství časopisů, zaměřených na toto hobby. Mojí rodině chvíli trvalo, než si zvykla, že pro mě jsou přednější křížovky nežli teplá večeře. A co je nejzajímavější, že ani jedna z mých, dnes již dospělých, dcer se tomuto hobby nevěnuje.
 
Škoda, ani nevědí, o co přicházejí. Můj mozek je stále v činnosti, a to nepočítám o kolik výher přicházejí. 
 
Bystrý mozek a pevnou ruku přeji všem "ujetým" křížovkářům a luštitelům, a samozřejmě nejen jim.
 
Januše.
 

Milá Januše, také mám rád všechny možné druhy kvízů a křížovek a nejvíc mám rád ty, které dokážu vyluštit...

A vzpomínám si, jak jsem jako malé dítě také musel ráno vstávat a jít pro noviny, ale musel jsem velmi brzy, protože kolem půl deváté už Rudé Právo alias Ruďas nebyl...

Uff, úplně mne zamrazilo. Na jednu stranu dětství, na druhou stranu ten ujetý režim... brrr

Své ujeté historky, své zvláštnosti posílejte na e-mail

redakce@zena-in.cz

Možná něco dostanete, stejně jako nikinik za příběh svého manžela, kterého považovala za ujeťáka prodavačka v obchodě..