Kdo by to neznal... Začneme chodit s „panem Božským“, s tím téměř dokonalým mužem. Jenže, tak tomu je pouze na začátku. Jak vztah sílí, poznáváme druhého hlouběji, začnou vyplouvat na povrch věci, které se nám ani za mák nelíbí, ale naučíme se s nimi žít. Protože nikdo přeci není dokonalý. A on přeci má tolik jiných, pozitivních vlastností, které jsou mnohem důležitější. Řekneme si... V opojném mraku zamilovanosti jsme totiž schopné přejít i to, co by nám normálně opravdu hodně vadilo. To, co máme na pomyslném seznamu – S tímhle chlapa NEBER! Někdy se ale můžeme dozvědět takovou informaci, které nás srazí na kolena. I přesto ale váháme, zda jinak milovaný protějšek opustit a být opět samy. Přesně to teď zažívá Karolína. Kamarádovi jejího přítele omylem vylítlo z úst, že její miláček byl rok ve vězení. O čemž ona neměla ani páru.

„Prý seděl za napadení manželky, což mi přišlo absurdní. Já ho totiž znám jako toho nejhodnějšího chlapa na světě. On sám mi to neřekl, ale jeho kamarád se jednou opil a začal o tom mluvit. Údajně měl držet expartnerce pistoli u hlavy, protože mu vyhrožovala, že už svoje dítě nikdy neuvidí. Nic víc o tom nevím. Samozřejmě jsem se na to partnera zeptala, ale ten mi jen odpověděl, že je to minulost. Dodal jen to, že pro svého potomka by udělal vše.“

Karolína je momentálně v rozpacích. Sice ví, jak její přítel syna miluje, je pro něj vším, ale na druhou stranu nemůže překousnout pomyšlení, že byl schopný zajít tak daleko. Do nedávna byla přesvědčená, že lepšího chlapa nemohla najít, ale nyní zvažuje, jestli s ním má vůbec zůstat. Vadí jí, že o tom, co se stalo, se nechce bavit. Ráda by zjistila více. Navíc se bojí budoucnosti, co když to někdy zase udělá? Doma žádnou pistoli nemají, ani nepůsobí jako agresor, ale stejně...

Čtěte také:

Uložit

Reklama